Ministerstvo životního prostředí odebralo zápasníku Vémolovi lvici Elsu. Dočasně ji přemístilo do Zoo Liberec
Lvice má podle ministerstva kompletně odstraněny drápy na předních tlapách a je výrazně handicapovaná pro další socializaci s jinými jedinci svého druhu. Z tohoto důvodu pro ni MŽP hledá ve spolupráci s mezinárodními organizacemi co nejvhodnější zařízení, ve kterém by měla individuální přístup.
Odstranění drápů u zvířete způsobuje nevratné poškození zdraví a sociálního chování. Lvice nebude například schopná šplhat po stromech, bránit se útoku jiného zvířete nebo si označkovat své území prostřednictvím škrábání. Může být také náchylnější k některým zdravotním problémům, ke kterým patří například bolesti zad nebo potíže s udržením rovnováhy.
Dnešní nakládání lvice i její převoz do Liberce byl bez větších komplikací, uvedl liberecký zoolog Luboš Melichar, který se transportu zúčastnil. "Do Liberce dorazila kolem 14:00 v dobrém zdravotním stavu. V novém prostředí se rychle zorientovala a nyní si postupně zvyká na nové zázemí i režim chovu," dodal.
Zatím ji návštěvníci zoo neuvidí. "Po období aklimatizace a po potvrzení její bezinfekčnosti na základě laboratorních vyšetření bude postupně puštěna do jednoho z venkovních výběhů, kde ji budou moci pozorovat i návštěvníci zoo," dodala Tesařová. Zatím se podle ní nedá odhadnout, kdy se tak stane.
Umístění lvice v liberecké zoo bude dočasné. MŽP ji zvolilo proto, že tam mají dlouholeté zkušenosti s chovem šelem, a k tomu kapacitu, aby se o zvíře postarali. Naposledy v minulém roce liberecká zoo poskytla péči tygrovi ussurijskému Tajmirovi, kterého ministerstvo rovněž odebralo z nelegálního chovu.
"O zabavení lvice rozhodla Česká inspekce životního prostředí v únoru, protože chovatel nebyl schopen doložit zákonný původ zvířete. Proti rozhodnutí se majitel neodvolal, a zvíře se tak stalo majetkem státu," uvedl Jiří Mach z odboru druhové ochrany MŽP.
Podle Macha se chovatel takových šelem bez řádné dokumentace a povolení vystavuje nejen riziku jejich zabavení, ale i trestnímu postihu za neoprávněné nakládání s ohroženými druhy.
Účelem mezinárodní Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) je ochrana ohrožených druhů prostřednictvím regulace obchodu. Patří pod ni například nařízení, že se zvířata a rostliny chráněné touto úmluvou nesmí převážet přes hranice bez speciálního povolení.
CITES se vztahuje na více než 40.000 druhů živočichů a rostlin. Týká se nejen živých organismů, ale i jejich částí a výrobků z nich. Exemplářem CITES tak může být například kabelka z krokodýlí kůže, boty z kůže krajty, soška ze slonoviny, úlomek korálu i tradiční čínská medicína obsahující části chráněných živočichů nebo rostlin.
čtk




