Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Obřadní síní krematoria znělo We Are the Champions. S Jaroslavem Nedvědem st. se přišli rozloučit i naganští šampioni

13. 06. 2019 | 9:12

Lidé se ve velké obřadní síni libereckého krematoria v úterý rozloučili s Jaroslavem Nedvědem starším. Bývalý hokejový útočník, trenér a otec dvou skvělých hokejistů, dobrá duše libereckého hokeje, odešel v noci v pondělí 3. června ve věku 74 let.

nedvědst
Foto: www.hcbilitygri.cz

Deník Sport k obřadu mj. uvedl: Pro velký hokej vychoval oba své syny Jaroslava (49) a Petra (47). V úterý v Liberci se s Jaroslavem Nedvědem starším, bývalým vynikajícím ligovým útočníkem, jenž minulý týden odešel do hokejového nebe, loučili jeho nejbližší a zástup současných i bývalých hokejistů.

Nechyběli naganští šampioni Jiří Šlégr nebo Martin Ručinský, poslední sbohem Nedvědovi přišli dát i majitel libereckého klubu Petr Syrovátko, šéf hokejových operací Filip Pešán, či Josef Jandač, bývalý trenér libereckých hokejistů. V libereckém krematoriu symbolicky zaznělai píseň od kapely Queen We Are the Champions. „Vím, jaké to je, když vám odejde někdo z rodičů, před třemi lety jsem přišel o mamku. Petrovi, když to bude potřebovat, budu po ruce, jsem tu pro něj,“ ukázal krásný přístup ke kamarádovi Martin Ručinský.

Klubový web již dříve napsal: Jaroslav Nedvěd st. byl jednou z prvních výrazných osobností libereckého hokeje, která se nesmazatelně zapsala do historie klubu. První hokejové krůčky dělal v Jihlavě, ale už v dorosteneckém věku se přesunul do Liberce, kde kromě dorostu nakoukl i do mužstva dospělých, které hrálo 2. ligu. Přes vojenskou službu v Litoměřicích se dostal až do Litvínova, kde prožil nejúspěšnější léta kariéry.

V té době byl členem reprezentačního „B“ týmu ČSSR, objevil se i v širší nominaci pro olympijský turnaj v Sapporu v roce 1972. Na závěr hráčské kariéry se vrátil do milovaného Liberce. V jedné lajně tu hrával po boku dalších legend - Jaroslava Kasíka, Miloslava Masopusta a Ctibora Jecha. Po konci aktivní kariéry se přesunul do pozice trenéra, kde střídavě působil až do roku 2009. Jako asistent Josefa Jandače byl u historického postupu Bílých Tygrů do nejvyšší soutěže v roce 2002. Spolu se svým synem Petrem jsou jedinou dvojicí otec-syn v Evropě, která má společně vyvěšené dresy u stropu jedné areny.

uba