Největší událostí týdne se stala likvidace tzv. buňkoviště, provozoria, jež trvalo 30 let. V Liberci se ale už píší jiné Nekonečné příběhy
Okurkovou sezonu, jež aktuálně panuje na severovýchodě Čech, bych klidně přejmenovala na sezonu Buňkovou. Největší událostí končícího týdne se totiž stala likvidace tzv. buňkoviště, což byl vrstvený shluk stavebních buněk. Ty bezmála třicet let tvořily "správní budovu" libereckého autobusového nádraží a tudíž i vstupní bránu do krajského města. Vypečená atrakce!
Pokud si tu dobu pamatuji správně, tak se stalo, že se opravilo autobusové nádraží a nezbyly už peníze na stavbu budovy, kde by se prodávaly jízdenky a místenky, byla tam čekárna, WC a další nezbytnosti tvořící zázemí každého autobusáku.
Tehdejší majitel nádraží proto operativně rozhodl, že se zázemí dočasně udělá ve stavebních buňkách, které mu po rekonstrukci zbyly. Toto provizorium měla za čas nahradit standardní správní budova. Ovšem zůstalo jen u těch plánů. Jak bývá v našich zeměpisných končinách zvykem, provizorium se protáhlo na desítky roků. Tahle dočasnost trvala třicet let.
Nezhledné cosi, tvořené 17 buňkami poskládanými do tří řad, se tuto středu konečně, samozřejmě, že opět se zpožděním, vydalo do propadliště dějin.
Avšak ne tak docela, protože rozebrané stavební buňky ještě dost dobře poslouží nejrůznějším spolkům a aktivitám jako klubovny či jiné zázemí. Své buňky se tak dočkají například hokejbalisté či holubáři...
Cestující od února nacházejí zázemí autobusového nádraží v přízemí opraveného Uranu. Je až neuvěřitelné, že se na toto, dnes nesmírně jednoduše vyhlížející, avšak realizačně hodně složité, leč zřejmě funkční řešení, muselo čekat tři desítky let. Jistě, musel se především opravit Uran, což je zase jiný Nekonečný příběh...
Dodávám jen, že v Uranu má zázemí autobusového nádraží zůstat jen do doby, než se městu ve spolupráci s krajem a Správou železnic podaří zrealizovat projekt moderního dopravního terminálu u nedalekého vlakového nádraží. Jeho vybudování bude stát podle předběžných odhadů více než dvě miliardy korun. Projekt je ve fázi architektonické soutěže.
Takže zřejmě další třicetiletka alias nový Nekonečný příběh před námi...
Obávám se, že se v Liberci schyluje k velkému problému s taxíky podle rčení, že každá změna je jedině k horšímu. Radnice chce taxislužbám nejen sebrat tradiční místa, ale změnšit i jejich počet. Asi kolem toho bude dusno, protože spokojeni nebudou ani taxikáři, kteří jezdí tzv. na dispečink, ani pasažéři, kteří věděli, kde taxi v případě potřeby vždycky najdou.
Ohánět se tím, že většina taxíků dnes jezdí na objednávky z aplikací je sice logické, avšak jen do prvního zádrhele. Umí si ten myslitel z radnice představit, že existují lidé, kteří aplikace nepoužívají a když se potřebují přemístit taxíkem, jdou jednoduše na stanoviště, kde vozidla byla k zastižení v jakoukoliv denní i noční dobu přes padesát let?
Rozhodně nemíním dělat taxikářům advokáta, jde mi o ty pasažéry. Sama jsem si taxiaplikaci oblíbila a používám ji, ovšem když je nejhůř, mám v telefonu nějaká prastará čísla z doby, kdy jsem taxíkem jezdila vcelku často a aplikace bylo neznámé slovo. Onehdy se mi léta uložené číslo na taxidispečink velice hodilo, když jsem opouštěla nemocnici a neměla sílu objednávat přes aplikaci. Stačilo zavolat a taxík byl u špitálu coby dup. Evidentně číhal na některém z nedalekých stanovišť, odkud byl dispečerkou vyslán na rito...
Tento týden jsem na slovo aplikace těžce alergická, protože jsem svedla nerovný souboj se Zásilkovnou, která mi přestala doručovat na výdejnu v mém těsném sousedství, a začala mě honit po všemožných z-boxech rozesetých po celé čtvrti. To mi nevyhovuje, takže jsem chtěla zjednat nápravu. Ano, tušíte správně. Nepodařilo se mi proniknout ani k živému operátorovi. AI robot jménem Zita je výkonnější než jeho kolega z O2, což je jen těžko uvěřitelný výkon!
Robot mi v mnoha naprogramovaných floskulích vždycky "vysvětll", že nový systém doručování je to nejlepší, co mě mohlo potkat, tak ať neprudím. Přitom mi paní ve výdejně špitla, že přes ni nyní jde daleko méně zásilek, protože box nevyžaduje provizi. Jasně, zakazník si zanadává a zvykne si, nebo ať si trhne končetinou. Nová doba! Automat vyhazuje klienta...
Končící týden patří i dvěma příběhům z liberecké zoologické zahrady: Zoo opustila samice z jejího nejznámějšího páru dravců, který se výrazně zapsal do evropského repatriačního programu na návrat orlosupů bradatých do volné přírody. Zatímco bezmála čtyřicetiletý samec Pišta loni na podzim v Liberci uhynul, o šest let mladší Božena nyní našla nové útočiště ve Španělsku.
Ve specializované stanici na chov orlosupů Guadalentín u Cazorly v Andalusii by měla Božena vytvořit nový pár se zhruba stejně starým samcem. Pokud se spojení vydaří, bude mít nový pár nejspíš roli náhradních či adoptivních rodičů. Vzhledem k jejich vysokému věku od nich zoologové vlastní mláďata neočekávají. Samice Božena v liberecké zoo, kde strávila celkem 32 let, přivedla na svět 18 mláďat. Devět jich bylo vypuštěno do přírody a ostatní jsou v chovech po Evropě.
Zoologická zahrada kvůli chystané modernizaci a rozšíření žirafího pavilonu za téměř 114 milionů korun bude dočasně i bez žiraf, nejvyšších žijících živočichů na světě. Roční samec už je v jihlavské zoo a zbylé tři liberecké žirafy čeká transport do jiných zahrad na konci léta. Liberecká zahrada se chovu žirafy Rothschildovy věnuje od roku 1985, kdy získala první dvě samice Mahulenu a Jesiku. Od té doby se v jejím pavilonu vystřídalo přes 50 žiraf.
Rekonstrukce pavilonu žiraf, který obývají i zebry bezhřívé, by měla v liberecké zoo začít letos v září a potrvá 13 měsíců. Takže až se rok s rokem sejde, měly by se žirafy pod Ještěd zase vrátit.
V liberecké botanické zahradě začaly kvést lekníny včetně viktorie královské, což je největší leknín světa. Sezona jim začala zhruba o dva týdny později než loni.
Bílý květ viktorie královské se poprvé otevírá obvykle po západu slunce a jako samičí květ láká noční opylovače – brouky z tropických oblastí. Ráno se opět zavírá a druhý večer se rozevírá znovu, tentokrát v sytě růžové barvě, už jako květ samčí. Své hmyzí návštěvníky pak propouští kompletně obalené pylem, připravené zajistit další generaci rostliny. Po této dvoudenní proměně květ uvadá.
Příroda zkrátka čaruje! Šanci vidět květ viktorie královské tak mají návštěvníci, kteří přicházejí do liberecké botanické zahrady, ráno nebo večer. A že jich tento týden bylo!
A končíme fotbalem. O víkendu totiž startuje nový ročník první ligy. Jablonec v sobotu čeká premiérové domácí utkání a hned přivítá na Střelnici Spartu. Fotbalisté Jablonce vstoupí do výročního roku 2025 v nových domácích dresech a s novým generálním partnerem. Bude jím finanční společnost Money 24/7, která se zabývá obchodováním na devizovém trhu a obchodu s kryptoměnami. Pozici generálního partnera zastává také u nejúspěšnějšího ukrajinského klubu v počtu trofejí FK Dynamo Kyjev.
Fotbalisté Slovanu Liberec vlétnou do nového ročníku první ligy s cílem skončit v elitní šestce tabulky. Ambiciózní klub v první sezoně pod novým majitelem i trenérem na jaře těsně nedosáhl na nadstavbovou skupinu o titul a po základní části skončil sedmý, což by nyní rád vylepšil. Severočeši sehrají svůj první zápas v neděli v Mladé Boleslavi.
Tak ať se oběma celkům daří!
Hezký letní víkend.
Alena Roubalová