Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Architekt Václav Girsa se podílel na obnově hradů a zámků, například Grabštejna a Bezdězu. V Liberci je o něm výstava

22.10.2025 | 19:22

Müllerova vila v Praze, zámek v Českém Krumlově nebo hrady Grabštejn a Bezděz patří mezi stavby, na jejichž obnově se podílel architekt Václav Girsa. S jeho dílem se mohou nyní seznámit návštěvníci Severočeského muzea v Liberci. Ředitel muzea Jiří Křížek ČTK řekl, že jde o první samostatnou výstavu věnovanou tomuto architektovi. Výstava Domy s pamětí potrvá do 1. března příštího roku.

grabstejn,exterier z dronu
Grabštejn focený z dronu. Foto: NPÚ

"Představujeme dílo architekta Václava Girsy, kterého v Libereckém kraji bohužel nikdo moc nezná, takže jde o to připomenout tuto výraznou osobnost. A je to i z toho důvodu, že letos oslavil 80 let, takže je to takové poděkování za jeho práci, která je nenápadná, i když je monumentální," řekl Křížek.

Girsa se na obnově památek v Česku podílel od 70. let minulého století. "Pro mě osobně nejsilnější je příběh Grabštejna, jehož stav byl ještě někdy v polovině 90. naprosto zoufalý," řekl ředitel muzea. Hradu nedaleko Hrádku nad Nisou před 30 lety hrozilo, že se promění v ruinu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun.

"Pro katalog k výstavě nám mimo jiné památkový ústav poskytl fotografie, jak Grabštejn vypadal před opravou, kterou vedl Václav Girsa. A to je zásadní proměna. Když teď na Grabštejně jste, tak máte pocit, že staletí běží a nic se neděje. Ale pak, když vidíte fotku, kde je krumpáčem rozmlácený renesanční krb a zřícené střechy po péči lidové demokratické armády, tak vidíte, jak se za těch 30 let podařilo celý areál uzdravit, doplnit. A pro mě je to obrovská porce optimismu, že nejsou beznadějné situace, když se díváme na nějaké zchátralé památky," uvedl ředitel muzea.

Girsův přístup k památkám označil za pietní. Girsova metoda restaurování podle něj spočívá v tom, že nemění vzhled, všechno dokáže zafixovat a stabilizovat. "Není smyslem ten hrad dotvořit do nějaké hypotetické podoby ze 13., 14. století. Je to jako umělecké dílo, které jen tak retušujete, stabilizujete," řekl.

Do procesu znovuzrození historické architektury mají návštěvníci výstavy v Liberci možnost nahlédnout prostřednictvím fotografií, dokumentárních filmů a unikátních artefaktů jako je třeba dochovaný dopis po řemeslnících. Na výstavě je i model prvorepublikové Müllerovy vily a nechybí ani filmový dokument o průběhu rekonstrukce této funkcionalistické vily. "Její obnova je možná nejslavnější Girsova realizace, která byla Evropskou unií mezinárodně oceněná cenou Europa Nostra Awards," dodal ředitel muzea.

Na výstavě jsou i kresby, které Girsa namaloval jako sedmileté či osmileté dítě. "Je to ukázka, jak se z obyčejného kluka, který má rád hrady a zámky, maluje si husity, stane takto fundovaný odborník. A třeba to bude inspirovat některé děti, které sem přijdou, kam dál budou směřovat ve svém životě," dodal Křížek.

čtk