Divadlo F. X. Šaldy má v tomto ročníku tři širší nominace na Ceny Thálie, jednu v činoherním souboru a dvě v operním

Herec Divadla F. X. Šaldy Tomáš Impseil se zařadil do širší nominace na Cenu Thálie 2026 v oboru činohra. Odbornou porotu zaujal výkonem v roli Randla Patricka McMurphyho v inscenaci Přelet nad kukaččím hnízdem, kterou v listopadu minulého roku uvedla činohra DFXŠ v Malém divadle v režii Kateřiny Duškové.

McMurphy patří k nejslavnějším postavám moderního světového dramatu. Rváč, podvodník, hazardér a především člověk bytostně neschopný podřídit se autoritě přichází na psychiatrickou kliniku v domnění, že si zde oproti pobytu ve vězení usnadní život. Brzy však narazí na dokonale fungující systém zosobněný vrchní sestrou Ratchedovou a jeho souboj s ním postupně přerůstá v zápas o svobodu a lidskou důstojnost. V liberecké inscenaci vytvořil Tomáš Impseil McMurphyho jako člověka překypujícího energií a sebevědomím, který dokáže strhnout ostatní, zároveň však není jednoznačně kladným hrdinou. Premiéra inscenace proběhla 28. listopadu 2025 v Malém divadle.

Širší nominace na Cenu Thálie je oceněním nejen samotného výkonu, ale také další výraznou kapitolou Impseilova dlouholetého působení v libereckém divadle, ve kterém účinkuje již bezmála 30 let. Do angažmá nastoupil v roce 1998, kdy přišla celá skupina mladých absolventů JAMU – Lada Jelínková, Jakub Kabeš, Jana Kokotková – Stránská, Vít Musil a právě Tomáš Impseil. Za téměř tři desetiletí zde vytvořil desítky rolí nejrůznějšího charakteru – od klasického dramatu přes současnou dramatiku a komedii až po muzikál. McMurphy zároveň navazuje na linii velkých, energických a často rozporuplných mužských postav, které patří k nejvýraznějším úkolům jeho herecké dráhy.

Není to přitom poprvé, kdy Impseil porotu Cen Thálie zaujal. Do širší nominace se dostal již za roli Mickeyho v muzikálu Pokrevní bratři, který měl v DFXŠ premiéru v roce 2007. Tehdy byl jeho výkon oceněn v oboru muzikál, opereta a jiné hudebně-dramatické žánry. Po téměř dvaceti letech tak přichází další širší nominace, tentokrát za ryze činoherní roli.

Přelet nad kukaččím hnízdem vznikl podle slavného románu Kena Keseyho a jeho divadelní adaptace z pera Dalea Wassermana. Libereckou inscenaci režírovala Kateřina Dušková, výpravu vytvořil Pavel Kodeda, hudbu složil Darek Král a na pohybové spolupráci se podílel Martin Stránský. Vedle Tomáše Impseila se v hlavních rolích představují Jana Hejret Vojtková jako vrchní sestra Ratchedová a Martin Stránský jako náčelník Bromden. Inscenace zůstává na repertoáru Malého divadla.

Výkon Tomáše Impseila vzbudil výraznou pozornost také u divadelní kritiky. Radmila Hrdinová ve své recenzi na serveru Divadelní.net napsala: „Randle Patrick McMurphy jako by byl napsán na tělo Tomáši Impseilovi.“ Připomněla při tom řadu jeho předchozích výrazných rolí – Claudia v Hamletovi, Stanleyho v Tramvaji do stanice Touha, Jeana ve Slečně Julii nebo titulního hrdinu Molièrova Tartuffa – a ocenila především způsob, jakým dokáže energii a živelnost McMurphyho postupně proměňovat až k tragickému závěru.

Mezzosopranistka Jolana Slavíková a basista Jan Hnyk byli porotou Cen Thálie v roce 2026 oceněni širší nominací za své pěvecké výkony v Mozartově Figarově svatbě, kterou s úspěchem uvádí Opera DFXŠ v Šaldově divadle od 29. května 2026. Hudebního nastudování se zhostil Paolo Gatto a režie Kateřina Dušková. Jolana Slavíková zde vystupuje jako nezkrotný Cherubín a Jan Hnyk jako sveřepý Bartolo.

Komplexní jevištní projev Jolany Slavíkové zaujal porotu Cen Thálie již po třetí: nejprve byla širší nominací oceněna v roce 2023 za svou Evu ve scénickém zpracování Myslivečkova oratoria Adam a Eva v hudebním nastudování Paola Gatta a v režii Lindy Hejlové Keprtové. Za své ztvárnění Olgy v Čajkovského Evženu Oněginovi pak byla v loňském roce nominována podruhé. Obě inscenaci byly uváděny Operou DFXŠ.

Třetí širší nominace je známkou vysoké a stále trvající kvality jejích uměleckých výkonů na jevišti Divadla F. X. Šaldy i na jiných evropských scénách. (Jolana Slavíková například exceluje v roli Carmen na jevišti Státní opery v Budapešti v inscenaci Calixta Bieita a Gabora Hontvariho. V únoru 2027 nastuduje roli Carmen také v Liberci pod vedením dirigenta Zbyňka Müllera a režiséra Petera Gábora.)

Její jevištní práce je výjimečná především koherentním propojením pěveckého a hereckého projevu, jevištní autenticitou a přirozeností a skvělou pěveckou technikou, která ji umožňuje ztvárnit mezzosopránové role komplexně, mnohovrstevnatě a dostředivě. Jak píše Aneta Tkačenko Peterová v recenzi pro OperaPlus ze dne 4. 6. 2026: „Jolana Slavíková dala Cherubínovi krásnou barvu hlasu a přirozenou mladistvou rozechvělost. Její výkon nestál na vystavování techniky, ale na jejím propojení s výrazem postavy.“

Cherubín Jolany Slavíkové se odklání od zjednodušujících scénických interpretací, zároveň ale nijak nevybočuje z tematického rámce definovaného W. A. Mozartem a L. da Pontem. Je ztělesněním čisté lásky patřících do srdcí všech mužů a žen. Je ryzím citem, který má mnoho podob – muži se ho ze strachu před hlubokým prožíváním chtějí zbavit, ženy ho opečovávají a ctí. Jenže lásky ani Cherubína se zbavit nelze, je zkrátka všude.

Hostující sólista Národního divadla Jan Hnyk získal již čtvrtou širší nominaci. Kromě role Bartola zaujal Hnyk v předchozích letech odborníky Cen Thálie také jako Martin v Dvořákově opeře Šelma sedlák (r. 2019), dále jako Mefistofeles v Boitově stejnojmenném díle (r. 2022) a také jako Beneš ve Smetanově Čertově stěně (r. 2025). Jana Hnyka je možné nově od této sezony vidět v Národním divadle jako Kecala v Prodané nevěstě – ztvárnit tuto roli na jevišti Národního divadla bývá pro většinu basistů splněným profesním snem.

Jako Bartolo v liberecké inscenaci vyniká především detailní charakterovou drobnokresbou jak po hudební, tak herecké stránce. S obdivuhodnou bravurou dokáže interpretovat mozartovské opery, které vyžadují lehkost a pohyblivost hlasu stejně jako bezchybnou artikulaci a frázování. Jeho precizní pěvecká technika mu umožňuje svobodně existovat na jevišti a bystře využívat důmyslné herecké zkratky pro vytvoření skutečně komických situací. Jeho Bartolo nejprve působí jako vážený muž obklopený neprostupným oparem důstojnosti, jenž se ale v dalších dějství rozptýlí, a Bartolo se tak musí nevyhnutelně zodpovídat za své mladické hříchy – doznává se Figarovi k otcovství a nuceně vstupuje do manželství s vdavekchtivou Figarovou matkou Marcellinou. Jak správně podotýká Tomáš Šimerda ve své recenzi pro KlasikaPlus.cz ze dne 31. května 2026: „Ozdobou inscenace byl Jan Hnyk jako Bartolo. Byl to výkon evropských parametrů, obstál by na kterémkoli velkém světovém jevišti.“

Mozartova Figarova svatba je operou o mladých lidech, které na jevišti Šaldova divadla ztvárňují pěvkyně a pěvci skutečně odpovídající danému věku. Díky nim a díky svěží režii Kateřiny Duškové a preciznímu hudebnímu nastudování Paola Gatta ožívá v Liberci Mozart ve své ryzí podobě. Nenechte si ujít reprízy 8. 10., 28. 10., 7. 11. a 2. 12. 2026.

Srdečně Vás zveme do Divadla F. X. Šaldy a Tomáši Impseilovi, Jolaně Slavíkové a Janu Hnykovi ze srdce blahopřejeme k širší nominaci na Cenu Thálie za rok 2026.

Fotograf Figarovy svatby: Daniel Dančevský, fotograf Přeletu nad kukaččím hnízdem: Leoš Skokan

TZ/Eleonora Kočí