Liberec hostil průlomové setkání k zásadnímu projektu 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030

Město Liberec je od roku 2022 členským městem EU mise „100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030“. V rámci toho projektu se má město zavázat ke klimatické neutralitě a také získat tzv. Mission Label, neboli určitou certifikaci města, která Liberci umožní čerpat další benefity. Liberec tím získává větší kredit i v rámci Evropy. A to včetně propojení na další města a relevantní experty, ale také k možnostem a informacím o dalších zdrojích financování. Smyslem celé mise je hledat nové způsoby řízení a propojování, ale především snaha o snižování emisí. A to na všech úrovních, kdy se mají zapojit všichni relevantní aktéři jak v rámci území města, tak v té regionální i národní.

To je i důvod, proč se právě nyní uskutečnilo jednání, na kterém se vedení města a Libereckého kraje setkala se zástupci řady expertních institucí. Například ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a dále Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Národní sítě Zdravých měst ČR, Agentury regionálního rozvoje (ARR) Libereckého kraje, regionální kanceláře Technologické agentury ČR a EU platformy NetZeroCities.

„Schůzku jsme iniciovali proto, že jak my, tak i zástupci všech dotčených celostátních institucí a organizací, vnímáme, že Liberec je třeba začít intenzivně podporovat v jeho misi nejen na regionální, ale především také na národní úrovni,“ říká náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.

Město má velmi omezené kapacity a možnosti, proto je třeba zapojovat i další aktéry a využít veškerou možnou podporu a kapacity.

„Rádi bychom následovali příklad jiných evropských zemí a iniciovali vznik určité platformy, ale také jednoho kontaktního místa na národní úrovni, které by fungovalo jako meziresortní a komplexně dokázalo podpořit nejen nás, tedy průkopnické město Liberec, ale i další česká města, která budou cílit na klimatickou neutralitu,“ dodává náměstkyně libereckého primátora Šárka Prachařová.

V rámci jednání byla účastníkům představena samotná EU mise 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030 a liberecká iniciativa v rámci členství v této misi. Hlavním cílem bylo prezentovat bariéry dalšího postupu města a v návaznosti na to i konkrétní možnosti podpory, které by Liberec od státu uvítal. „Největším problémem pro náš další rozvoj jsou totiž hlavně naše interní kapacity. Ať už personální nebo finanční,“ vysvětluje náměstkyně Šárka Prachařová.

Kromě personálního posílení pro samotné strategické plánování a přípravu v této oblasti, zahrnující nastavování celého ekosystému města, včetně spolupráce s aktéry z průmyslu, participace občanů, propagace a osvěty, chybí městu i dostatek financí na implementaci vznikajícího akčního plánu, tedy investice na konkrétní projekty. Klíčové je, aby Liberec mohl navýšit investice směřující například do komplexní renovace budov, budování obnovitelných zdrojů, ekologizaci dopravy a dalších projektů. Kromě financí město naráží i na různé legislativní a regulatorní bariéry, které se týkají zejména libereckých záměrů v rámci budování komunitní energetiky a větrných elektráren.

„Aktivně pracujeme na budování komunitní energetiky ve městě. A v rámci toho spolupracujeme s různými partnery, jako je například Teplárna Liberec nebo Technická univerzita v Liberci. Naším cílem je nyní nastavit dané společenství takovým způsobem, aby se komunitní energetika v budoucnu mohla adekvátně rozvíjet, růst. To znamená, aby do ní mohly plynout investice i od soukromých investorů,“ upozorňuje zastupitel města zodpovědný za přípravu komunitní energetiky v Liberci Vojtěch Prachař s tím, že takové společenství, řídící komunitní energetiku, by mělo vzniknout už k 1. září letošního roku.

V rámci setkání zástupci diskutovali také aktivity jednotlivých účastníků, mimo jiné například to, jak lze podpořit inovační ekosystém v Liberci. Ale i možnosti vytvoření společných pilotních projektů, nebo jakými způsoby lze v Liberci otestovat nová, inovativní řešení a technologie. Představen byl i vznikající Sociální klimatický fond. Hovořilo se také o společném podpisu vznikající liberecké klimatické smlouvy, která bude na podzim 2024 předložena Evropské komisi.

Miroslav Scheiner z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR naše město seznámil s  možnostmi, jak lze Liberec podpořit v oblasti posilování jeho inovačního ekosystému a jeho visibility v rámci celé ČR i EU. Představil i možnost společných pilotních projektů a zapojení do přeshraniční či mezinárodní spolupráce, která umožní, aby do Liberce přišli správní stakeholdeři (partneři). Zároveň prezentoval i možnost otestovat si zde různé inovativní technologie, například z Finska.

Na téma inovačního prostředí v Liberci navázali zástupci CzechInvestu, kteří zdůrazňovali význam soukromých firem, start-upů, ale i inovativních technických řešení, ke kterým má CzechInvest přístup, a která mohou liberecké firmy podpořit například v rámci ekologizace jejich výrobních procesů.

Stejně tak zdůraznili nutnost podpory z regionální úrovně, význam relevantních regionálních institucí a nutnost delegovat určité úkoly právě na ně. Diskutovalo se o tom, jak bude Liberec postupovat, aby dokázal lépe spolupracovat a komunikovat s lokálními podniky.

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR preferovali nutnost následovat dobrou evropskou praxi a nastavení celého ekosystému pro česká města, která chtějí být klimaticky neutrální. Je nezbytné, aby vznikl určitý zastřešující tým. Respektive platforma, která by měla být meziresortní a podpořit města na všech úrovních. V příštích týdnech se uskuteční navazující setkání, kde se budou řešit další konkrétní kroky v rámci podpory Liberce a českých měst obecně.

Účastníci aktuálního jednání mimo jiné konstatovali, že město Liberec má do budoucna velký potenciál sdílet svoje know-how a zkušenosti s dalšími českými městy.

„Vnímáme, že v rámci naší zkušenosti z této mise máme co nabídnout i dalším českým městům. V případě, že by nám bylo umožněno posílit naše interní kapacity, můžeme v této oblasti podporovat i ostatní. Umíme jim nabídnout praktickou zkušenost obecně se strategickým plánováním v této oblasti, s rozvojem komunitní energetiky, ale chceme se posouvat i v oblasti finanční. To znamená učit se, jak víc zapojovat soukromý kapitál formou různých inovativních finančních nástrojů. Zkrátka cítíme, že máme co nabídnout. A věříme, že setkání nás v celém procesu posune zase o kus dál,“ dodává náměstkyně Šárka Prachařová.

LB/Jana Kodymová