Liberec představil veřejnosti první studii budoucího Výstavního údolí. Technické muzeum má výhrady

Studie je zaměřená na oblast ohraničenou městským bazénem, střední průmyslovou školou, křižovatkou zvanou Zlatý kříž a Štefánikovým náměstím u kasáren.

Historii výstavního areálu zahájila v roce 1851 výstava lehkého průmyslu. Pokračovala založením Svazu mezinárodních veletrhů, na kterém se v roce 1925 podílela vedle Liberce také Praha, Frankfurt nad Mohanem, Lipsko a další města. Samotný areál Libereckých výstavních trhů (LVT) vznikl v letech 1920 až 1930, už 15 let se tam ale výstavy nekonají. Výstaviště stojí na místě původního údolí Jizerského potoka, které bylo počátkem 20. století zavezeno. "Bohužel nedokážeme potok, který tam je, dostat na povrch, protože je příliš hluboko," řekl Ivan Gogolák.

Studie počítá s kultivací prostoru, obnovou a rozšířením zeleně a výsadbou desítek stromů kolem ulic a chodníků. Díky změně dopravního režimu a výstavbě Nové Pastýřské by se měla v lokalitě zvýšit bezpečnost provozu, Durychovu ulici čeká zaslepení před kasárnami. "Snažíme se zachovat co nejvíc vzrostlých stromů, které tam dnes jsou," poznamenal architekt. Do zadní části výstaviště umisťuje studie podzemní parkoviště, a nad něj bytové domy, vzniknout tam ale mohou i veřejné budovy třeba se zázemím pro festival Anifilm.

Studii dnes kritizoval Jiří Němeček, předseda spolku, který provozuje na výstavišti Technické muzeum. "Patnáct let se snažíme, aby ten prostor byl klidovou zónou, aby se tam líbilo dětem. Za těch 15 let vzniklo sedm projektů, dopravní podnik a město utratilo miliony za něco, co se nakonec nerealizovalo," řekl. Studie podle něj ukazuje, kde budou stromy, ale není jasné, jakou funkci by prostory měly mít. Proti vznikla petice "Za zachování prostor Technického muzea Liberec v plném rozsahu", pod kterou se podepsalo 249 lidí.

Technické muzeum v nevyužívaném areálu působí deset let. Původně bylo v jednom pavilonu a rozšířilo se do dalších. Nyní zabírá většinu území výstaviště. Podle návrhu studie se pro muzeum počítá se zachováním dvou pavilonů, které jsou podél Masarykovy ulice, přišlo by tak o severní pavilony B až D, jejichž autorem je nedávno zesnulý architekt Otakar Binar. Na jejich místě mají být domy. "Určitě se tam příštích deset let nic bourat nebude," mírnil obavy veřejnosti primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Náklady odhaduje na stamiliony.

čtk