Liberecká zoo potřebuje rozšířit areál i modernizovat expozice, uvažuje o expanzi směrem do Jizerek

"My se na to chystáme. Děláme analýzu kompletní všech našich expozic, aktualizuje chovatelské, výstavní, návštěvnické plány do budoucna. A vychází nám z toho křižovatka. A to je, že na stávajícím území, které máme, nemůžeme do budoucna držet takové množství zvířat," řekl ředitel. Liberecká zoo chová přes 150 druhů. Změny v expozicích musí udělat, aby si udržela akreditaci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, kterou získala loni a bude ji obhajovat za šest let. Přísnější podmínky pro chov přinese i změna zákona připravovaná ministerstvem zemědělství.

Podle ředitele zoo chtějí jít dvěma cestami, spojováním současných expozic a rozšířením areálu směrem na Jizerské hory, v okolí bývalého lesního amfiteátru. Plocha zahrady by se tím mohla skoro zdvojnásobit, o dalších zhruba deset hektarů. "Chtěli bychom tam mít přírodní, jednoduché expozice pro chladnomilná zvířata, která nepotřebují velké vytápěné pavilony," uvedl Nejedlo. Projekt nazvaný Údolí ohrožení divočiny je ale zatím na začátku, radnice teprve schvaluje změnu územního plánu, aby v zalesněném území mohly expozice být. Pokud nenastanou komplikace, Nejedlo odhaduje, že první expozice by mohli začít stavět za čtyři roky.

Bez rozšíření by zoo například musela skončit s chovem tygrů, i když i tam chystá změnu. Do budoucna nepočítá s bílými tygry, současný pár nechá dožít a další pořizovat nebude. "Chtěli bychom chovat spíše ohrožené, pravděpodobně ussurijské tygry, ale víme, že pokud nezískáme nový prostor, tak na to můžeme zapomenout," uvedl Nejedlo. Pavilon šelem sice zoo chce přestavět a z několika menších expozic vytvořit prostornější, kapacitně i tak ale bude použitelný jen pro jeden druh velkých šelem. "V tuto chvíli větší perspektivu, ať už chovatelskou, tak i návštěvnickou, mají berberští lvi," dodal Nejedlo.

Komplikovanější bude podle něj hledání řešení pro pavilon primátů. "Tam nestačí jen dispoziční změny. Bude nutné pavilon komplexně přestavět a zároveň budeme muset zredukovat počet druhů zvířat, které v něm chováme," řekl. Nevyhovující je i sloninec, výstavbu nového chce zoo spojit s renovací horní částí svého areálu a jeho přeměnou na takzvanou africkou planinu. "To je příprava na dlouhou dobu," uvedl ředitel. K zadání podle něj teprve připravují architektonickou studii. Výstavba africké planiny se odhaduje na 200 milionů korun, zhruba stejná částka bude potřeba na modernizaci dalších expozic a rozšíření zoo.

Podle ředitele má zahrada v investicích deficit deseti let. Město jako vlastník zoo se léta potýká se zadlužením a nenechávalo jí ani příspěvky na odpisy, to se změnilo až loni. "V horizontu deseti let by se zoo mohla skokově změnit, pokud město zůstane u toho, že nám bude ponechávat příspěvek na odpisy, což je ročně deset až 11 milionů. Takže my bychom na deset let měli 100 milionů a hledáme dalších 100 milionů," dodal Nejedlo.

čtk