Liberecké kardio se víc zaměří na péči o lidi s chronickým srdečním selháním

"Chronická onemocnění souvisí s věkem. Často je to u lidí, kteří jsou třeba po infarktu. A dneska lidé po infarktu díky moderní léčbě žijou déle. To znamená, jak stárne populace, jak se zlepšuje léčba, tak paradoxně těch lidí přibývá. Tak se předpokládá, že třeba během deseti 15 let bude lidí s chronickým srdečním selháním dvojnásobek," uvedl. I proto se podle něj chtějí na tuto péči do budoucna více zaměřit. "Protože se ukazuje podle nových vědeckých poznatků, že je potřeba k těm lidem přistupovat aktivněji, chtít je vidět častěji, lépe je kontrolovat, více reagovat," dodal.

Liberecké kardiocentrum garantuje specializovanou péči pro více než půl milionu obyvatel nejen Libereckého kraje, ale i přilehlých částí Středočeského a Ústeckého kraje. Pracuje v něm přes 190 lidí, z čehož 38 jsou lékaři. Oddělení vzniklo před 20 lety, podle Poláška zaznamenal obor za tu dobu značný pokrok. "Například jsme dříve nedokázali zabránit náhlým úmrtím pacientů, kteří třeba po infarktu dostali arytmii, fibrilace komor. Dnes u takového člověka, pokud víme, že má riziko arytmie, tak mu naimplantujeme defibrilátor a ten mu téměř jistě život zachrání, když se nějaká taková příhoda stane," uvedl Polášek.

Výrazně podle něj pokročila i léčba třeba u srdečních selhání nebo pacientů, kteří potřebují vyměnit srdeční chlopeň, ale zároveň nesnesou chirurgický zákrok. "Neměli jsme jim jak pomoci a dneska takovým pacientům dokážeme implantovat chlopeň katetrizační," dodal Polášek.

Každoročně na libereckém kardiocentru s 60 lůžky přijímají zhruba 400 pacientů s akutním infarktem a dalších více než 60 po srdeční zástavě a úspěšné resuscitaci. Za rok implantují na tomto oddělení pacientům přes 500 kardiostimulátorů a 200 defibrilátorů. Hospitalizovaných za rok je kolem 5000 a ambulantních vyšetření provedou lékaři zhruba 20.000 ročně.

Jediné, co libereckému oddělení ke komplexní péči o tyto pacienty chybí, je to, že nemá kardiochirurgii. Její zřízení je i do budoucna nejisté. "Zatím spíše pracujeme na tom, abychom se dostávali čím dál tím blíž k metodám, které dříve potřebovaly kardiochirurgickou podporu, a teď se rýsuje, že to lze provádět i bez toho," uvedl generální ředitel nemocnice Richard Lukáš. Do této kategorie patří katetrizační náhrady srdečních chlopní, které byly dřív doménou kardiochirurgie. Liberecké oddělení je chce začít provádět, dovolí to nákup dvou angiolinek zhruba za 60 milionů korun. Jedna je už v provozu a druhá se připravuje. "Umožní nám pracovat v něčem rychleji a v něčem přesněji, protože mají lepší rozlišovací schopnost," dodal Polášek.

čtk