Liberecký kostel sv. Vincence z Pauly slouží dětem ukrajinských uprchlíků
Kostel sv. Vincence z Pauly v Liberci se proměnil v centrum pro děti ukrajinských uprchlíků. Zřídily ho humanitární organizace ADRA s firmou Webasto, která už ve své výrobě dílů pro automobily zaměstnala první válečné uprchlíky. V rozsáhlém objektu kostela vzniklo několik heren a prostor hlavní modlitebny se proměnil v improvizovanou tělocvičnu. Centrum Slunéčko už v tomto týdnu začalo navštěvovat prvních 15 dětí od tří do osmi let, pro dalších 15 tu mají místo, řekla dnes ČTK mluvčí projektu Lenka Vrátná.
S myšlenkou zřídit centrum pro předškolní děti přišla personální ředitelka liberecké firmy Webasto Radka Jindřichová. První ukrajinské ženy jsou už ve firmě zaměstnané, ale své malé děti si musely hlídat navzájem nebo je svěřovat těm, které zatím do práce nenastoupily. Bylo proto potřeba pro ně zajistit stabilní a jisté zázemí. "Oslovila jsem regionálního vedoucího organizace ADRA Michala Čančíka, který se pro projekt nadchl a našel prostory – kostel svatého Vincence z Pauly na Perštýně, kde se sdružuje místní ukrajinská komunita," popsala zrod Slunéčka Jindřichová.
Pro dětské centrum se podařilo najít dvě ukrajinské pedagožky a dvě psycholožky, které také musely své domovy kvůli válce opustit. "V centru jsou teď zaměstnané na hlavní pracovní poměr a spolu s českými učitelkami s dětmi pracují," doplnila personalistka. Centrum je v provozu od pondělí do pátku od 07:00 do 17:00, děti mají zajištěné i stravování. Svačiny i obědy připravuje základní škola Doctrina. Provoz centra při plné kapacitě 30 dětí přijde podle Jindřichové zhruba na 200.000 korun měsíčně. "V současné chvíli máme prostředky na pět měsíců. Většinu peněz poskytla nadace Webasto, ale přispělo i mnoho našich zaměstnanců, čehož si velmi vážím," dodala.
Děti si v centru hrají, baví se a učí se česky. Povídají si také o tom, co se na Ukrajině děje a proč musely odejít. "Ptala jsem se dětí, odkud jsou, a když mi jeden chlapeček řekl: 'Já jsem z nejkrásnějšího města, z Charkova. Ale už není', nemohla jsem se ubránit slzám," řekla ukrajinská učitelka Katarina Fominová. Přes to všechno podle ní děti zůstávají dětmi. Jsou bezprostřední, ihned se zapojí do hry, smějí se a radují. S lepším počasím se děti ze Slunéčka vypraví také na výlety do zoo nebo na Ještěd, aby poznaly město, kde našly dočasný domov.
čtk