Poutník životem malíře a Zrnko času: Liberecká galerie nabízí podzimní výstavy Jana Vochoče a Zdeny Kolečkové
Dvojici podzimních výstav, které spojují přírodu, barvy a jemnou melancholii, nabízí liberecká Galerie Lázně. První z výstav s názvem Poutník životem malíře představuje málo známého malíře Jana Vochoče, přítele Alfonse Muchy a mistra jemné barevné tečky, druhá ústeckou umělkyni Zdenu Kolečkovou, která zve do světa proměn a tichého dialogu mezi přírodou a člověkem. Práce obou autorů si mohou návštěvníci prohlédnout do půlky února příštího roku, řekla ČTK mluvčí galerie Kateřina Trunečková.
Vochoč nepatří podle kurátorky Marcely Suchomelové mezi známé umělce, v Čechách moc nevystavoval, přesto je ale možné ho zařadit mezi významné portrétisty a krajináře přelomu 19. a 20. století. Jako jeden z mála českých umělců se vydal směrem pointilismu - malířského stylu spočívajícího v nanášení skvrn čistých barev. Obrazy pak jsou mozaikou od sebe oddělených barevných teček nebo lehkých rychlých tahů.
"Během mnichovských studií vycházel z akademického realismu i realistického pojetí krajiny a díky své zručnosti prý působil i v dílnách svých profesorů, či jako kopista. Vzhledem k absenci Vochočovy tvorby především z období posledního desetiletí předminulého století je součástí výstavy v Galerii Lázně Liberec také ukázková kolekce děl jeho kolegů z dob studií na mnichovské akademii - Slavíčka, Hudečka, Maška nebo Muchy," dodala Suchomelová.
Zdena Kolečková se do Liberce vrací po dlouhých 30 letech, ve svých fotografiích, výšivkách nebo keramice se zabývá pomíjivostí života, ale také jeho schopností přetrvávat v neživé podobě. "I když vlastně na výstavě nevidíte žádnou postavu, nic figurativního, tak ten člověk je tam přítomný právě formou nějaké stopy, ať už tedy toho dotyku ve smyslu vzniku nějaké keramické nádoby nebo výšivky, a prolíná se ta jeho činnost právě s těmi přírodními až neživými motivy," řekla autorka.
Za výstavou Zrnko v čase stojí intuitivní, osobní způsob vyprávění, který odráží témata důsledků lidské činnosti na zemský ekosystém, možného civilizačního ohrožení a také pozitivní náhled na nicotnost a věčnost v podobě obyčejného zrnka písku. "Kolečková ve svém projektu zkoumá nejen fyzickou, ale i emocionální geologii – sbírá kameny, zaznamenává pohyb paměti, pracuje s rytmem přírody i vnitřního světa. Významným prvkem je videoprojekce přílivu a odlivu vlny, která připomíná, že nic nezůstává stejné," dodala kurátorka Tea Kříž.
K oběma výstavám se uskuteční výtvarné workshopy a komentované prohlídky.
čtk, foto: Matěj Kania