Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Rehabilitační centrum Sarema připomíná Den proti mozkové mrtvici. Letos vyjde na sobotu 15. května

12. 05. 2021 | 5:50

Liberecké neurorehabilitačí centrum Sarema připomene Den proti mozkové mrtvici, který připadá letos na sobotu 15. května. Toto onemocnění hrozí každému čtvrtému z nás bez ohledu na věk, ve světě je dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtnosti.

AfyzioValíkováSarema
Foto: Sarema

„Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s covidem nebo řidiče během jízdy. Rehabilitace by měly být dostatečně intenzivní a zahájeny co nejdříve po opuštění nemocnice,“ upozorňuje fyzioterapeutka z rehabilitačního centra Sarema Tereza Valíková.

Největším odborníkem na tuto nemoc je v České republice profesor Robert Mikulík z Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně. Apeluje hlavně na to, aby se pacienti do nemocnice nevypravili sami po vlastní ose. Zdravotníci na takové pacienty nejsou všude adekvátně připravení, a nemohou tedy včas poskytnout tu nejlepší péči. „Pokud se chce pacient do nemocnice dopravit sám, může se stát i to, že dojede do nemocnice bez iktového centra. Naopak, když vytočí 155, záchranáři budou sami kontaktovat lékaře, který se o pacienta v nemocnici postará,” vysvětluje profesor Mikulík.

Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. „Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se totiž pacient dostane do nemocnice, tím má vyšší šanci na vyléčení. Proto je potřeba, aby pacient nebo jeho okolí mrtvici dokázali poznat a co nejdříve zavolat 155. Záchranná služba by se pak na místě měla objevit do 20 minut a vše potřebné zajistit," dodává lékař.

Důležitost včasné rehabilitace

Neméně důležité je včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje fyzioterapeutka: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká Tereza Valíková.

Foto: Sarema

Příběh paní Elišky z Liberce

Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Místo, kde paní Eliška měla nádor, bylo více prokrvené. Tam vzniká patologické větvení cév a při porodu, tedy při zvýšeném tlaku, céva praskla,” popisuje Valíková okolnosti vzniku mozkové mrtvice.

„Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky. A to i za cenu toho, že kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála. Elišky pokroky můžete sledovat na webu www.proelisku.cz

Foto: Sarema

Včasné a intenzivní rehabilitace následky zminimalizují

Po prodělané nemoci se doporučuje využít terapeutické programy určené pro neurologické pacienty, které jsou intenzivnější. Tyto terapie jsou až tříhodinové a probíhají každý den. „Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” upozorňuje Tereza Valíková. Mezi příznaky mozkové mrtvice patří pokles ústního koutku nebo očního víčka, neschopnost udržet paže ve stejné výšce nebo potíže s řečí či porozuměním. V rámci prevence doporučují odborníci vyvarovat se kouření a pití alkoholu a dodržovat zásady zdravého životního stylu.

Důležitá je i psychická podpora pečujcíích 

Pokud se cévní mozková příhoda vyskytla u vašich blízkých, důležitá je hlavně psychická opora, protože nejde jen o pohybový hendikep, ale ve všech důsledcích také o sociální.

„Člověk je částečně vyloučen z běžného života, nemůže vykonávat to co předtím, mohou se objevit psychické problémy. Zásadní je komunikace - někomu může vyhovovat přístup dopomáhání při činnostech, někdo jiný zase ocení možnost dosáhnout cíle sám. Pokud pečujete o osobu po mozkové mrtvici, je důležité neopomíjet sama sebe. Nepečovat o člověka 24 hodin denně, ale udělat si volný čas na svůj odpočinek,” vzkazuje Valíková z rehabilitačního centra Sarema.

Za mrtvicí může stát i covid

Neurolog Mikulík z brněnské nemocnice U sv. Anny upozorňuje na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost cévní mozkové příhody s onemocněním covid-19. „Během pandemie může docházet k tomu, že covid způsobí mrtvici. Neznáme přesný mechanismus, jak k tomu dojde, ale mimo plic může napadat například i výstelku tepen, což může být jednou z příčin vzniku cévní mozkové příhody. Pacienti chodili v době pandemie o něco méně do nemocnice. Během jara 2020 přišlo do nemocnice asi o 15 % méně pacientů s cévní mozkovou příhodou,” upozorňuje na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky.

TZ SAREMA/Roman Hrůza