Senioři v Centru RoSa Liberec si připomínají letošní nedožité jubileum prezidenta Václava Havla
Letos uplyne 90 let od narození prvního českého, posledního československého prezidenta, disidenta a dramatika Václava Havla. Výročí si již teď na jaře připomenou obyvatelé a návštěvníci liberecké RoSy výstavou deseti velkoformátových fotografií, které zachycují přirozenou osobnost prezidenta během jeho běžných dnů v kanceláři. Černobílé snímky pořídil Oldřich Škácha v prostorách Havlovy kanceláře v pražské ulici Voršilská, kde sídlí také zakladatelé Rezidence a Centra RoSa. Výstava, kterou otevřeli zástupci Knihovny Václava Havla i liberečtí disidenti, bude k vidění v lobby RoSy naproti Krajskému úřadu v Liberci zdarma do srpna letošního roku.
Expozice deseti velkoformátových černobílých fotografií přenese diváky do doby, kdy Václav Havel odešel z funkce a přijímal návštěvy a pracoval ve Voršilské ulici v centru Prahy. Na snímcích Oldřicha Škáchy jsou tak vidět neformální setkání s Dalajlámou, Karlem Schwarzenbergerem, Madeleine Albright, nebo i zcela intimní záběry, jak pracuje sám za svým stolem. „Místo kanceláře ve Voršilské ulici je nezbytně spojené s osobním i politickým významem prezidenta Václava Havla a po jeho odchodu zůstává tento prostor ve stejném stavu. Mimo jiné tam ale například sídlí také vedení Rezidence a Centra RoSa, bylo tedy velmi přirozené právě těmito fotografiemi významné výročí Václava Havla takto připomenout,“ upřesňuje Anna Ježková, zakladatelka Rezidence a Centra RoSa.
Výstavu fotografií v liberecké RoSe zahájil český básník, prozaik a novinář Jáchym Topol z Knihovny Václava Havla, který také se seniory diskutoval o odkazu českého prezidenta. Podle něj Oldřich Škácha nefotil jen události, ale atmosféru doby. „Jeho snímky zachycují Václava Havla i lidi kolem něj bez pózy, v situacích, kdy se historie teprve rodila. Škáchovy fotografie pro mě nejsou archivem, ale živou vzpomínkou. Zachycují okamžiky, které jsme tehdy prožívali bez jistoty, že jednou budou patřit do dějin. O to silnější je vidět je dnes pohromadě – jako svědectví o době, kdy se svoboda rodila z každodenních setkání,“ zavzpomínal na dobu po roce 1989 Jáchym Topol.
Na prvního českého prezidenta zavzpomínali také liberečtí disidenti. Bývalá ředitelka Vědecké knihovny v Liberci prozradila, že právě Václav Havel byl ten, kdo pochopil symboliku vloženou do stavby knihovny a nové synagogy v Liberci a Stavbou smíření ji nazval on. „Václava Havla jsem osobně v prosinci 2000 novostavbou s týmem spolupracovníků, architektem i primátorem města provedla. Žasla jsem, jak skromného člověka vedu. Lehkou nervozitu skryl otřením vlhké ruky o kalhoty. Klaustrofobii přiznal až ve výtahu, když jsem si všimla jeho nejistoty, když jsme do něj vstoupili. Tiše se ptal i nechal nás mluvit. Obdivovala jsem muže, který se nebál o sobě zapochybovat i stát na svém úsudku. Jak moc se lišil od mužů ve vrcholných funkcích, z nichž někteří ho vystřídali a jejichž nadřazené autoritativní chování jsem osobně zažila. Jsem moc ráda, že jsem ho v mém životě mohla potkat. Pan prezident Havel mi moc chybí,“ upřesnila Věra Vohlídalová. Liberecký disident, bývalý poslanec Federálního shromáždění a spoluzakladatel Etického fóra ČR Jan Šolc vzpomíná na Václava Havla převzatým citátem neznámého autora: „Důležitým Havlovým odkazem je, že nebyl jen politickým potentátem, ale žil svůj dobrodružný boj a dramatický život politika, dramatika a herce.“
TZ/Hana Tietze
Galerie:
Disident Jan Šolc a zakladatelka RoSy Anna Ježková u výstavy Václav Havel v Centru RoSa Liberec
Jáchym Topol, Anna Ježková a Jan Šolc při diskusi v Centru RoSa Liberec
Jáchym Topol a zakladatelka RoSy Anna Ježková před výstavou Václav Havel v Centru RoSa Liberec
Senioři si prohlížejí výstavu Václav Havel v Centru RoSa Liberec
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
