Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Šolcův dům v dolním centru Liberce: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři

20.11.2020 | 10:51

Ačkoliv se dolní centrum Liberce pyšní především současnou architekturou, přesto se zde dodnes, v bezprostřední blízkosti moderních výškových budov, na pravém břehu řeky Nisy dochoval svědek starých časů a jedna z unikátních ukázek lidové architektury – Šolcův dům. Dlouhá léta v něm sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

šolcuv dum kubat
Foto: LK

„Liberečané pochopitelně tento dům znají. Návštěvníky města však zpravidla ale překvapí a často se diví, že na tomto místě stojí osamoceně jediný roubený dům,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Dům si na vyvýšeném břehu Lužické Nisy nechal postavit v roce 1774 obchodník s plátnem Hans Friedrich Scholz. Objekt je typologicky obdobou sklářských či faktorských domů v oblasti Šluknovska a Novoborska.

Je celý ze dřeva, roubený, v přízemí s vyřezávanými obloukovými podstávkami. Zajímavostí je složitá konstrukce krovu, která je zesílená tak, aby odolala velkému zatížení uskladněných látek. Na jednom z trámů se nachází letopočet 1771. Během let budova vystřídala řadu majitelů, známá je například rodina Tschörnerů, kteří byli majitelé továrny na sukna.

Po řadě demolic v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století roubenka zůstala z celého bloku osídlení jako jediná osamocená stavba v nově vzniklém parku. Do dnešních dnů je tak zajímavým dokladem dovednosti podještědských tesařů z konce 18. století.

LK/Jan Mikulička