Třicet flašinetářů z šesti zemí světa má po roce opět sraz v Liberci. Kolébkou nástroje je ale Chrastava
AKTUALIZOVÁNO: Kolem tří desítek flašinetářů z šesti zemí světa se sjede do Liberce. Krajská metropole totiž hostí 14. a 15. srpna mezinárodní festival Liberecký flašinetář. Krom domácích účastníků dorazí také flašinetáři ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska a Švýcarska.
Za Libereckým flašinetářem stojí už desátým rokem nadšený pořadatel Jiří Volný. Podařilo se mu vybudovat akci s mezinárodní pověstí, na kterou míří flašinetáři z několika zemí Evropy,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Slavnostní přivítání všech flašinetářů se uskuteční 14. srpna od 16 hodin před libereckou radnicí, kde zazní všechny nástroje. Od 19 hodin pak následuje koncert v kostele svatého Kříže v Liberci.
Ve čtvrtek 15. srpna pak budete možno se od 10.00 do 16.30 zaposlouchat v centru Liberce do hry flašinetů. Vše ukončí závěrečný koncert v Art-café Oblastní galerie Lázně.
Připraven je také doprovodný program, a to v podobě loutkového divadelního představení Jána Harusjaka z Divadla pod balkónom, dále pak ukázka hry velkého pouťového flašinetu. Rovněž bude možno zaposlouchat se do kramářských písní v podání Markéty Ježkové.
Festival se v létě koná v Liberci každoročně od roku 2010. Motivem k uspořádání akce bylo, že výroba flašinetů je s libereckým regionem spjatá. Nejznámější byla firma Riemer Kratzau, kterou v polovině 19. století založil v Chrastavě Augustin Riemer. Firma, jež dodávala flašinety, piana a orchestriony téměř do celého světa, zanikla po druhé světové válce, kdy byli její majitelé odsunuti do Německa.
Největší oblibě se flašinety těšily koncem 19. století a v první třetině 20. století, kdy se rozšířily do ulic, hospod a na lidové slavnosti. Na flašinety hráli váleční vysloužilci, invalidé a chudina. Většina písní byla o požárech, povodních, nešťastných láskách a vraždách, tedy o událostech, které měly na poutích a trzích upoutat pozornost posluchačů.
LK/Jan Mikulička, archiv čtk