V ruprechtickém lomu v Liberci dnes nakládali obří žulový blok pro výtvarníka Jaroslava Rónu
Obří žulový blok pro výtvarníka Jaroslava Rónu nakládali dnes v ruprechtickém kamenolomu společnosti Ligranit. Šestimetrový monolit liberecké žuly původně vážil bezmála 73 tun a vylomili ho v červnu 2018. Na místě ho pak hrubě opracovali, aby bylo možné kámen převézt do pronajatých prostor v Šestajovicích u Prahy, kde na něm budou další čtyři roky pracovat kameníci.
I když je o třetinu lehčí, do ateliéru by se nevešel, řekl ČTK při nakládání kamene Róna, který patří k nejúspěšnějším českým sochařům současnosti.
Nejde o první spolupráci výtvarníka s libereckým lomem. "V současné době dokončujeme 4,5 metru vysokou sochu Vítězství robotů," řekl výtvarník. I ta je z liberecké žuly, původní blok ale vážil "pouhých" 33 tun, dnes už z něj zůstalo zhruba 18 tun. Na Rónu ovšem čeká v libereckém lomu kámen ještě větší, více než stotunový. Odvézt by ho chtěl do prázdnin. I tento monolit bude ale nejprve třeba nahrubo opracovat, aby byl lehčí a přeprava nebyla tak náročná.
Menší z monolitů ztvární Róna do podoby Milosrdného boha 20. století. "Což je ironický název neboť bůh 20. století byl nemilosrdný, je to takový děsivý bůh, který požírá lidstvo," popsal svůj záměr výtvarník. Minulé století bylo podle něj zřejmě nejhorším obdobím v lidských dějinách - ve dvou světových válkách zahynuly miliony lidí, další padli za oběť španělské chřipky. "Kromě nájezdů mongolských hord nebylo asi v dějinách lidstva větší tragédie, pokud tedy nepočítáme biblickou potopu světa," poznamenal.
Róna už má jasno i o budoucí podobě většího kamene, který je podle lamačů z Ligranitu největším blokem, který byl v novodobých dějinách na českém území vylomen. "Bude to ovál, který bude symbolizovat Urobora, což je had, který požírá vlastní ocas a bude to taková časová smyčka. Celé to bude pokryté Brailleovým (slepeckým) písmem," dodal výtvarník. Sám, jak přiznal, kámen opracovávat nebude, na to má tým zkušených kameníků. "Já připravuju modely, práci financuju a koriguju, asi bych to sám ani fyzicky nedal," přiznal Róna.
Výtvarníkovy práce Liberečané dobře znají, na nároží Oblastní galerie sedí jeho bronzový čert, schody Severočeského muzea střeží lev s lvicí, u nákupní galerie svítí jeho Lampa Edison a na Ještědu si mohou návštěvníci pohladit Rónova Marťana. Jeho kamenná socha ale ve městě zatím chybí. "Rád bych, kdyby se Milosrdný bůh do Liberce vrátil, jednám s Libereckým krajem," dodal sochař.
čtk