Veterináři projednávali formát přeshraniční spolupráce k problematice afrického moru prasat

Jednání se účastnili i zástupci Ústřední veterinární správy a Ministerstva zemědělství ČR a také představitelé Ministerstva zemědělství Svobodné země Sasko. Tématem jednání byla aktuální nákazová situace na území Libereckého kraje a v příhraničních okresech Lubáň (Polsko), Görlitz (Sasko) a výměna důležitých informací a efektivních postupů vůči nákaze.
Nejdříve zástupci české strany shrnuli vývoj AMP u volně žijících prasat na Frýdlantsku i Českolipsku od prvního případu na začátku loňského prosince až do současnosti.

Okomentovali opatření v oblasti lovu prasat divokých a opatření při nakládání s uhynulými i ulovenými divočáky. Dále představili používaná pravidla monitorování nákazy prostřednictvím odebírání vzorků z uhynulých i ulovených prasat divokých a z uhynulých prasat domácích. Prezentace české strany se rovněž dotkla souvisejících opatření přijatých v asanačním podniku Mimoň.

Zástupci německé strany informovali účastníky jednání o současné a plánované strategii při tlumení nákazy na území Saska. Zmínili využití dronů a pátracích psů k vyhledávaní uhynulých volně žijících prasat a k monitorování jejich populace.  Představili vytváření tzv. white zón ve formě pásů území mezi dvěma ploty, v nichž je snahou snížit četnost výskytu divočáků na úroveň 0,2 ks na km2. Tyto zóny jsou už vytvořeny u hranice mezi Saskem a Polskem a v následujících měsících se rozšíří i po obvodu celé hranice Saska. Němečtí kolegové se také zmínili o motivačních faktorech pro zvýšený lov a o spolupráci s mysliveckými spolky a dobrovolníky.

Polští kolegové informovali o dynamice vývoje nákazy na území Polska, o úloze lidského faktoru, který jak se zdá, je jediným možným faktorem v přenosu nákazy na velké vzdálenosti. Polská strana představila číselné údaje o lovu a úhynech volně žijících prasat v Dolnoslezském vojvodství. Snahou je snížit plošně hustotu populace prasat divokých na cílovou úroveň 0,5 ks na km2. Současně informovala, že nákaza se v Polsku vyskytla v chovech domácích prasat, a to zejména v chovech s menší kapacitou (do 5 000 ks), přičemž příčinou výskytu nákazy v těchto chovech je nižší úroveň biologické bezpečnosti a již zmiňovaný lidský faktor.

V rámci třístranného jednání se diskutovalo především o efektivních opatřeních při zdolávání AMP. Debata se věnovala detailům a strategii používání pátracích psů, monitorování prostředí pomocí dronů, využití odchytových pastí při lovu a biologické bezpečnosti v chovech domácích prasat. Na závěr jednání se jeho účastníci shodli, že takovýto formát má značný přínos pro vzájemnou regionální spolupráci, která je nezbytná pro další úspěšný boj s AMP. Z uvedeného důvodu bude popsaná přeshraniční spolupráce pokračovat.

Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS