Vláda bude muset hledat systémové řešení podpory nestátních krajských nemocnic, uvedl premiér Fiala v Liberci

"Určitě do budoucna se musíme zamyslet nad nějakým systémovým krokem, protože stížnost na to, že krajské nemocnice jsou často především při investicích v nevýhodě a nemají takové možnosti, jak se infrastrukturně rozvíjet jako státní nemocnice, tak tu výhradu často slýchám," řekl premiér. Rychlé řešení ale podle něj kraje, kde fakultní nemocnice nejsou, očekávat nemohou. "To je otázka asi nejspíš měsíců nebo i let," dodal Fiala.

Akcionáři Krajské nemocnice Liberec (KNL) jsou Liberecký kraj a města Liberec, Turnov a Frýdlant. Výstavbu nového pavilonu s parkovacím domem s odhadovanou cenou do 3,2 miliardy korun bez DPH budou platit akcionáři a nemocnice, bez podpory státu, což vedení nemocnice nepovažuje za spravedlivé. "My bychom byli rádi, kdyby systém financování byl vyrovnanější vůči nestátním zdravotnickým zařízením, protože tady evidentně jsou zvýhodňovány fakultní nemocnice a vůbec státem přímo řízené organizace ve zdravotnictví," řekl generální ředitel KNL Richard Lukáš.

Podle Lukáše plní tyto nemocnice stejnou funkci jako fakultní v krajích, kde nejsou státní nemocnice. To se týká osmi krajů, fakultní jsou kromě Prahy jen v Brně, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a Olomouci.

Vláda podle Fialy bude šetřit i ve svých budovách na topení a osvětlení

Vláda bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) šetřit ve svých budovách na topení a osvětlení. Variant je celá řada. Fiala to řekl na dotaz ČTK při dnešní návštěvě v Liberci. Konkrétní plán úspor energií ve Strakově akademii a dalších objektech úřadu vlády představí Fiala ve čtvrtek.

V úsporách energií musí jít podle něj stát příkladem. K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou Fiala vyzval ve svém mimořádném projevu v neděli. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl.

"Já jsem skutečně přesvědčen, že stát má jít v tomto směru příkladem. Můžeme šetřit, ať už se to týká vytápění nebo elektrické energie - svícení. Těch variant je celá řada. Samozřejmě nemám na mysli jen tento typ šetření, ale musíme také přemýšlet nad tím, zda jsme třeba dostatečně zateplili tu budovu, zda nám teplo někde neutíká. Nechci teď vymýšlet, co budou jednotlivá ministerstva dělat, ale moje zadání je jasné - my půjdeme příkladem," prohlásil dnes Fiala.

Šetřit energie už začala i Poslanecká sněmovna. V topné sezoně se budou sněmovní budovy centrálně vytápět od 07:00 do 17:00, o dvě hodiny kratší dobu než doposud. V kancelářích, zasedacích prostorách a jídelnách se sníží teplota vytápění z nejvýše 23 stupňů na 20 stupňů Celsia a na chodbách o tři stupně na 15 stupňů Celsia. Teplota v ohřívačích vody bude činit 45 stupňů až 60 stupňů Celsia, bude o 20 stupňů nižší než dosud.

Fiala s nadsázkou uvedl, že neví, zda snížení teploty v prostorách dolní komory urychlí jednání. "Nevadí mi, když jednání trvá dlouho, když věcně diskutujeme, ale prodlužuje se tím, jaké obstrukce tam v poslední době dělala opozice. Doufám, že už to přestane, a že se budeme moci věnovat diskusi nad kvalitou zákonů a nad tím, co je pro občany dobré. Ale teplota na toto žádný vliv mít nebude," řekl ČTK premiér.

Kabinet minulý týden prosadil ve Sněmovně novelu energetického zákona, která mu umožní v případě mimořádné tržní situace stanovit horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Předpis ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Senátoři ji projednají odpoledne. Cenu silové elektřiny chce poté vláda omezit na šesti korunách za kilowatthodinu, v případě plynu na třech korunách za kilowatthodinu.

čtk