Výstava Liberecká svědectví k srpnu 1968 připomíná horolezce Kyncla i autora známé fotografie Toužimského

Kyncl na znamení nesouhlasu před 57 lety vylezl s kamarády na špici liberecké radnice, kde vyvěsili černý prapor. Toužimský je autorem známé fotografie tanku, který při příjezdu okupantů pobořil podloubí na hlavním náměstí v Liberci. Výstava v kavárně FofrKafe na náměstí u radnice potrvá do 31. srpna, řekla dnes ČTK ředitelka pobočky Paměti národa Severní Čechy Michaela Pavlátová.

"Výstava je interiérová. Na šesti výstavních panelech zpracováváme příběhy obou pamětníků, které se vážou k roku 1968," řekla Pavlátová. Expozice je i poctou oběma mužům, kteří letos zemřeli. Toužimský ve věku 90 let a Kyncl ve věku 82 let.

Výstava se koná nedaleko místa, kde před 57 lety při příjezdu okupantů zemřelo devět lidí. Více obětí bylo v tehdejším Československu jen v Praze. V Liberci si šest obětí vyžádala ranní střelba v prostorách kolem radnice a další tři lidé zemřeli následkem havárie jednoho z projíždějících tanků, který narazil na náměstí u radnice před polednem do podloubí. Právě tento moment tehdy zachytil Toužimský.

"Začalo to tím, že bylo potřeba nafotit techniku, která sem jede. Byl to můj zájem, protože jsem měl v případě mobilizace nástup ihned. Tak jsem fotil techniku, a když pak začaly jezdit tanky, byl jsem už otrávenej. A pak jsem viděl, jak si to vzal trošku víc doleva, tak jsem to vzal k oku a pink, byl tam," popsal Toužimský před sedmi lety pro ČTK vznik svého slavného záběru.

Horolezec Kyncl 22. srpna 1968 vylezl se svou partou na 65 metrů vysokou věž radnice, aby na její špici na protest proti okupaci vyvěsil černý prapor. Původně chtěli sejmout pěticípou hvězdu. "Báli jsme se, že když ji uřízneme, upadne nám a poletí po střeše dolů na lidi. Ona byla těžká, měla rozpětí kolem dvou metrů. Pak někdo zaběhl za starostou města Moulisem, a ten nám dal černou fangli, kterou jsme tam zavěsili," řekl Kyncl před lety v rozhovoru pro organizaci Paměť národa.

Na radniční věž pak Kyncl vylezl ještě třikrát. Poprvé to bylo ještě v roce 1968 na přání starosty Jiřího Moulise, aby černou vlajku horolezci sundali, jinak hrozilo, že v Liberci bude stálá sovětská vojenská posádka. A poté za sametové revoluce v roce 1989, kdy pěticípou hvězdu z věže radnice s přáteli definitivně odřízl. V roce 1990 pak pomáhal místo ní instalovat českého lva.

V Liberci si události ze srpna 1968 připomenou ve čtvrtek ráno u radnice pietním aktem před památníkem, který tvoří tankový pás se jmény obětí, v 10:00 připomínka začne v podloubí před kavárnou FofrKafe debata s reportérkou Pavlou Jazairiovou a psychoterapeutkou Annou Fodorovou.

čtk

PROGRAM – neděle 24. srpna 2025 (areál Paláce Liebieg) – VSTUP VOLNÝ!

• 11.10–11.40 Dokument: Pohřeb obětí okupace v srpnu 1968 (úvod Kateřina Portmann)
• 11.45–12.00 Vzpomínky na Jana Kyncla a Václava Toužimského (projekt Paměti národa)
• 12.00–13.20 Písně Karla Kryla – D. Watzl
• 13.20–15.30 Film: Muž, který stál v cestě (úvod Kateřina Portmann)
• 15.30–16.20 Beseda k filmu s Tomášem Töpferem
• 16.30–17.15 Mše v zámecké kapli (slouží Radek Jurnečka)
• 17.35–18.45 Komentované dokumenty ze srpna 1968 v Liberci (Kateřina Portmann)
• 18.50–18.55 Představení filmu Vlny
• 18.55–20.55 Film: Vlny
• 20.55–21.30 Beseda k filmu Vlny
• 21.30–22.00 Písně Karla Kryla – D. Watzl