Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Železniční trať z Pardubic do Liberce slaví 160 let, nezměnila se. Jen tam už nejezdí parní lokomotivy

01.05.2019 | 13:51

Železniční trať z Pardubic do Liberce slaví 160 let, první vlak do Liberce dorazil 1. května 1859. Navzdory stamilionovým investicím do modernizace se trať příliš nezměnila. Stále je jen jednokolejná a chybí jí elektrifikace. Na území Libereckého kraje žádná elektrifikovaná trať není, což bude do budoucna velký problém, protože se už přestávají vyrábět soupravy z naftovými motory. Nikdo moc do budoucna nepočítá, že by trati nebyly elektrifikované, řekl dnes ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Trať z Pardubic do Liberce měla zajistit rychlou cestu z Německa přes Česko na Vídeň. O její vybudování se velkou měrou zasloužil liberecký průmyslník Johann Liebieg, jehož rozmáhajícímu se textilnímu impériu už doprava formany nestačila. Jiho-severoněmecká spojovací dráha z Liberce do Pardubic je včetně odbočky do Svatoňovic dlouhá přes 196 kilometrů, přesto k její výstavbě stačily pouhé tři roky. Náročné akci předcházely diskuse o vedení trati. Ve hře bylo pět variant. Rozhodla ale armáda, proto trať vede podél hraničních hor a pevností v Josefově a Hradci Králové.

"Na stavbě pracovalo až 17.000 dělníků, stavělo se od Pardubic a dokončované úseky byly dávány postupně do provozu v letech 1857 - 1859," uvedla mluvčí Českých drah Gabriela Novotná. Nejnáročnější částí byl úsek ze Semil do Železného Brodu, kde trať vede skalnatou soutěskou. Když inženýři trať vytyčovali, museli se spouštět z kolmých skal z výšky až 70 metrů. Podobně se na stavbu dostávali i první dělníci. Na úseku museli prorazit čtyři tunely v celkové délce přes 700 metrů. Na několika místech chrání vlaky před kameny ze skal galerie, což je v Česku unikát.

K zajímavostem trati patří i 120 metrů dlouhý a 32 metrů vysoký sychrovský viadukt, podobné stavby jsou vidět například v Alpách. Nejdelší tunel - sychrovský stavěli italští dělníci, kteří měli s hloubením tunelů zkušenosti z rakouského Semmeringu. S délkou 635 metrů byl sychrovský tunel ve své době nejdelší v Česku. Trať postavili ve druhé polovině 19. století jako jednokolejnou a také tak zůstala dodnes. Značně to komplikuje zavádění takzvané taktové dopravy i každou větší rekonstrukci. Trať ale nepatří k hlavním koridorům, proto byla léta opomíjena.

Historii trati připomenou oslavy, které na sobotu 4. května připravily České dráhy na libereckém nádraží.

čtk