Frýdlantští policisté dopadli zloděje, který se dvakrát vloupal do prodejny, ukradené sudy odvezl na kole

Hnán touhou, která u nezkažených kazí charakter, dodal si toliko nezbytných sil a o hluboké noci vyrazil vstříc „dobrodružství“. Pod rouškou tmy přistavil svůj bicykl u potemnělé budovy rychlého občerstvení. Kradmým pohybem ve stínech vrhaných pouličními lampami, ocitl se u jediné překážky, která mu zatím bránila zjistit, zda se jeho plán vyplní. Myšlenku z možného nezdaru okamžitě potlačil. Po chvíli přemítání přesvědčil sám sebe. Přesným úderem do skleněné výplně výdejního okénka se katapultoval za hranu zákona.Proklouzl dovnitř a začal pátrat po nejvhodnějších věcech. Kromě drobné hotovosti, kterou záhy objevil, nepohrdl ani potravinami a nápoji. Vměstnal je do igelitových tašek a rychle se připravil k odchodu. Jenže zajímavých věcí bylo v prodejně více.

Omezená recidivistova mobilita a zejména potřeba zmocnit se co největšího množství věcí, předurčila další sled událostí. S mírným nadhledem na jinak nepřípustnou činnost, kterou krádeže jsou, by se dalo říci, že satirické představení v podobě převozu odcizených věcí, mohlo začít. A bezpečnostní kamerový systém města byl u toho. Ve světle pouličních lamp se náhle mihl cyklista obtěžkán padesátilitrovým sudem od limonády. O několik minut později, tím samým místem, prosvištěl tentýž přízrak. Sud však nahradily igelitky navěšené na řídítkách. Uběhlo dalších pár minut a recidivistovy nožky opět šláply do pedálů. Konal se převoz dalšího prázdného padesátilitrového sudu. Uběhla noc, během níž lapka odvozil věci za více jak deset tisíc korun.

Jedno vloupání vyšlo, proč ne druhé? Zřejmě tím se nenechavec řídil, neboť o takřka týden později zaúřadoval znovu. Nu, a proč si vybírat jiné místo k naplnění touhy než to, které se v minulosti osvědčilo? Výdejní okénko rychlého občerstvení již bylo zaskleno. Všude tma a nikde ani živáčka. 38letý muž na počátku prosince již neváhal. Pod rouškou tmy vnikl stejným způsobem do budovy rychlého občerstvení. Rychle a téměř nehlučně překonal výdejní okénko a jal se shromažďovat sobě „potřebné“ věci. Uvítal mimo jiné i to, že majitel nestihl část potravin vybalit z igelitových tašek. Naskytl se mu tak prostor pověnovat se shromažďování nápojů. Ne nadlouho.

Během velmi krátké chvíle před budovou zastavil vůz. Lapka zbystřil. Přeci jen, konfrontace s rozezleným majitelem by byla to poslední, co by si přál. Zanechal tedy vejce vejci, maso masem a pivko pivkem. Chvilka se jevila jako věčnost. Nervy napjaté jako struny. Již nebylo na co čekat, neboť postava z automobilu zamířila k prodejně. Recidivista mezitím přispěchal ke dveřím, vykopl skleněnou výplň a otvorem se vysoukal ven. Chvíli pronásledován rozezleným majitelem prchnul z místa činu.

O pár hodin později mu na dveře bytu zabouchali policisté z místního obvodního oddělení. Pod tíhou argumentů nemělo smysl zapírat. Drtivé množství policisty nashromážděných důkazů hovořilo zcela jasně.  
Ve zkráceném přípravném trestním řízení mu strážci zákona sdělili podezření z přečinu krádež. V případě odsouzení mu tak může hrozit trest odnětí svobody v rozmezí od šesti měsíců do tří let, přičemž do rozhodnutí soudu, zřejmě přes Vánoce, setrvá v cele vazební věznice.

PČR/Vojtěch Robovský