Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Až bude budova Skloexportu pro stát zbytná, bude nezbytná její demolice

13. 07. 2019 | 6:02

Ohlédnutí za dalším prázdninovým týdnem začíná dobrou zprávou pro 25 tisíc obyvatel Frýdlantského výběžku. Lékařskou pohotovostní službu začne nemocnice ve Frýdlantu, která už spadá pod libereckou krajskou nemocnici, provozovat od srpna.

nemFr1itma
Foto z frýdlantské nemocnice Artur Irma

Od září chce obnovit jednodenní chirurgii a přemístí se tam i oddělení následné péče z Jablonného v Podještědí. Se zdejšími zaměstnanci se setkalo i vedení kraje, je nutné zastavit odchody odborného personálu, aby tu zbyl někdo, kdo bude moci zdravotní péči poskytovat. Období nejistoty pro lékaře a sestry, ale i pro pacienty, zdá se, končí.

Událostí končícího týdne ale bezpochyby je nepravomocné osvobození bývalého ředitele krajské nemocnice Luďka Nečesaného. Státní zástupce neměl dost důkazů pro odsouzení první instancí. Liberecký krajský soud Nečesaného, jeho manželku a zástupce zdravotnické firmy MedicCor pro nedostatek důkazů osvobodil v pondělí. Obžaloba přitom někdejšího šéfa nemocnice vinila z přijetí úplatků ve výši 23 milionů korun, hrozilo mu letité vězení.

Nečesaný od počátku jakékoliv korupční jednání odmítal. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se ihned odvolal. Pro Nečasného požadoval devět let vězení a pro další dva obžalované podmíněné tresty. "Máme za to, že státní zástupce neunesl důkazní břemeno, protože provedenými důkazy nebyla vina obžalovaných zcela jednoznačně a nepochybně prokázána," uvedla soudkyně Eva Drahotová. 

"Čtyři roky zkaženého života," popsal své pocity po vynesení rozsudku Luděk Nečesaný. "A uvědomění, že čím bezradnější a bezzubější je obžaloba, tím více dostává obžalovaný mediální vinu," konstatoval. Je nadále přesvědčen, že obvinění souvisí s jeho bojem za osvobození syna Lukáše, který byl obžalován z pokusu vraždy kadeřnice v Hořicích na Jičínsku. Syn Nečesaného se osvobozujícího verdiktu dočkal také letos. 

Nepravomocný rozsudek opět rozvířil veřejné mínění, protože lidový tribunál rodinu Nečesaných už dávno oblékl do tepláků. Mluvčí všelidového tribunálu, pisálek z propagandistického webu Změny pro Liberec, zřejmě vůbec nepochopil, co se u soudu vlastně odehrálo. Že svou roli nezvládl státní zástupce, který stavěl na agentuře „jedna paní povídala“. Což je nepřípustné. Soudkyně v případě pochyb a nejasných důkazů musí jednat ve prospěch obžalovaného.

V dnešní době, kdy už i díky obžalovanému premiérovi pominula protikorupční křeč vyvolaná snaživci, kteří se její pomocí dostávali na politické výsluní, si už zase nikdo nedovolí odsoudit člověka pouze na základě mediálního obrazu. Ten léta soustředěně vytvářejí partajní píáristé a zanícení brigádníci očerňování, přičemž okázale opomíjejí fakt, že to byla exponentka Změny – tehdejší krajská náměstkyně pro zdravotnictví Zuzana Kocumová, kdo Nečesaného povolal zpět do křesla generálního ředitele krajského špitálu. To se psal, tuším, rok 2012. Nečesaný ale čelil obvinění, že úplatky dostával v letech 2009 a 2010, kdy byl poprvé ředitelem liberecké nemocnice. Copak to "protikorupční" partaji uniklo? 

Proto se nyní změnařská propaganda velmi snaží odklonit pozornost od tohoto nezpochybnitelného faktu. A přitom do svých vysoce pochybných sítí vtahuje osoby a děje, jež s rodinou Nečesaných fakt nikdy neměly nic společného, snad jen to, že mají působnost ve stejném městě.

Osobně se ve všech rozjetých kauzách, kde už ostatní mají jasno i bez pravomocného rozsudku, snažím o zdrženlivost, protože (jak napověděly i causy obou Nečesaných), soudy se rozdmýchaným mediálním lynčem naštěstí neřídí.

Ad absurdum se vyvinula situace kolem budovy libereckého Skloexportu. Liberec chtěl sídlo exportní firmy získat do majetku a umístit tam úřednictvo. Musí ale čekat, až se objekt stane takzvaně zbytným a pro stát nepotřebným. Do té doby jej Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemůže městu oficiálně nabídnout.

Stát budovu Skloexportu v blízkosti vlakového a autobusového nádraží převzal v roce 2001. Spravuje ji Generální finanční ředitelství a využití pro ni nemá. Poslední nájemci opustili objekt v roce 2009. Pouze ve fázi záměrů zůstalo, že se do ní přestěhují zaměstnanci finančního úřadu. Aby budovu mohla radnice získat, musí se nejprve dořešit další působení liberecké pobočky finančního úřadu.

Ta sídlí na ulici 1. máje v pronajaté budově. Její vlastník dal nabídku Generálnímu finančnímu ředitelství, že mu ji prodá za 220 milionů korun. Pokud by tuto budovu stát koupil, definitivně by padla varianta se stěhováním finančního úřadu a pro stát by se tak Skloexport stal zbytným majetkem. Ve prospěch koupě pronajímané budovy hovoří cena, bylo by to asi levnější než oprava Skloexportu. Podle odhadu, který si nechalo Generální finanční ředitelství udělat, by je komplexní oprava Skloexportu stála 450 milionů.

Jenže… Známe rychlost, jakou stát rozhoduje o věcech daleko od Prahy a když to pro současnou vládnoucí garnituru není mediálně využitelnou prioritou. Obávám se, že než se Skloexport stane pro stát zbytným majetkem, jakože jím už je dávno, bude už v tak katastrofálním stavu, že bude neopravitelný, resp. opravitelný s astronomickými náklady. Na což Liberec, při aktuálních potřebách investic, už nebude mít. A tak bude Skloexport nedaleko nádraží, na bulváru vedoucím do centra, strašit a strašit. Možná se na dobrou adresu nastěhují bezdomovci…Asi nejvýstižněji to na našem facebooku shrnula jedna komentující: Až bude budova Skloexportu pro stát zbytná, bude nezbytná její demolice.

Děkuji, lépe bych to nenapsala.

Poprask pod Ještědem vyvolalo i oznámení, že se Lesní koupaliště alias Korytářova potěmkiáda, bude napouštět ještě o týden déle, protože není dostatek vody. Prokleté místo. O problémech s vodou se ví od samého začátku, proto předchozí politické reprezentace s opravou koupaliště nijak nespěchaly, resp. si nechaly udělat plnohodnotný projekt a zjistily, že by bylo potřeba hodně milionů, aby Lesní koupaliště mohlo fungovat jako skutečné koupaliště.

"Ekonomický a dotační“ náměstek předchozího libereckého primátora Korytář ale chtěl dokázat opak, silou si prosadil opravu za „pár korun“, resp. milionů a výsledky se dostavily. Lesák vydržel fungovat jen pár týdnů loňského léta, tedy přesně jen v předvolebním čase. Od té doby se jen kupí potíže, které se už korytářovci snaží hodit na krk nynější politické reprezentaci. Veřejnost ale, na rozdíl od nich, ztrátou paměti netrpí a hromadná lobotomie se také nekonala.

Takže se ví, jak to s Lesákem, stejně jako s exdirektorem krajského špitálu, bylo doopravdy. A kdo se teď musí vylhávat ze svých minulých skutků.

Liberci se nepodaří za rok v létě zahájit plánovanou rekonstrukci městského plaveckého stadionu, která si odhadem vyžádá 350 až 400 milionů korun. Město teprve nyní začalo hledat projektanta, jde o zakázku za 32 milionů korun bez daně. A je zase zle.

Zpoždění má svoje logické zdůvodnění, nikdo nebude podnikat partyzánštinu s výběrovým řízením, jak si ji v minulém volebním období oblíbil již zmíněný exnáměstek Jan Korytář a jeho partajní družina. Víme, jak vybíral architekta na parkovací dům. Dodnes o tom na stránkách České komory architektů visí záznam v kategorii neregulérní soutěže. Bazén se opraví podle standardů, nikoliv alternativními metodami, jež dokáže vymyslet jenom amatér, který opravdu nepostavil ani tu profláknutou psí boudu.

Liberec dostal během předchozích čtyř let pořádně zabrat a není v silách sebeschopnějšího vedení města všechno napravit hned v prvním roce vlády. Už proto, že minulé vedení radnice pro vysokou míru neschopnosti nedělalo raději nic, takže se dávno již existující problémy jen prohloubily v čase. O celé čtyři roky. Což objektům, jež volaly po opravě už roku 2014, a tedy i liberecký bazén, rozhodně neprospělo.

Končíme ale pozitivně. Zámecký hotel Sychrov bude nakonec seniorům a dalším potřebným sloužit. Moc jim to přeji, protože je to nádherný objekt na úžasném místě. Vzhledem k tomu, že budovu s kompletním zázemím původně čtyřhvězdičkového hotelu nekoupil pro potřeby seniorů kraj, ale schopný soukromník, nebude to domov veřejný (provozovaný krajem), ale soukromý. Na webovkách, jež už nový vlastník objektu provozuje (nabírá personál a už nabízí služby, protože nový domov by mohl být k dispozici do konce roku), tudíž visí i ceník.

Takže došlo na má slova. Služby pro seniory se stávají stále častěji předmětem podnikání, protože populace stárne a někdo se o ni postarat musí. Stát, resp. kraje, to samy nezvládnou. Koncept promyšlené, mnohdy v zahraničí otestované soukromé péče tak začíná být nezbytný. Je podstatně pružnější a dostatečně rychle reaguje na aktuální situaci. Což je pro nás, dříve narozené, bezesporu dobrá zpráva.

Užijte se víkend a nelajte počasí. Déšť už krajina potřebovala jako sůl a příští týden už má zase, podle dlouhodobé předpovědi, vypuknout léto.

Alena Roubalová

Načítám...
Napiš komentář