Až třicetistupňový mráz byl v horských kotlinách a v nížinách zamrzaly toky. Pořád se tu střídá čtvero ročních období

Celkově jsem tak zaplatila za parkování takový ranec, že by bylo lacinější jet k doktoru a zpátky taxíkem. Poučení pro příště...

Při té příležitosti mi došlo, že je parkování v centru Liberce dražší než v Praze. Ovšem tam zase nevíte, kde parkovat lze, protože každá městská část má svoje pravidla a "vidlák v městě" se v tom hravě ztratí. A poté hodně platí. Pokud musím, nechávám auto v parkhausech, kde hodina stojí zpravidla 20 korun.

Pokud je ten parking v obchodním centru, pak tam zákazníci mají, z marketinkových důvodů, nějakou hodinu zdarma, aby byli motivovaní jezdit tam autem na velké nákupy. Další hodiny pak ale jsou také pěkně mastné, to aby se tam za pár korun nedalo parkovat celý den... Člověk si ale musí všechno předem zjistit, aby nezmatkoval a nezpůsobil na vjezdu či odjezdu zácpu. Není nad to, když „liberecká lebka“ způsobí kalamitu na výjezdu například z Flory.

Dražší je v přepočtu i liberecká MHD. Teď se kamarád přestěhoval z Prahy na periférii Liberce, a já ho seznamuji s místními reáliemi, přičemž mi dochází, jaký je nepoměr v cenách za nesrovnatelné služby v Praze a v Liberci.

Například já jako „mladosenior“ (60+) zaplatím za lístek do pražské MHD dvacku a mohu jezdit hodinu a půl čím chci a kam chci. V Liberci nic takového neexistuje, takže platím plné jízdné 38 korun, přičemž jsem na druhém konci města do půlhodiny, pokud spoje jakž takž navazují. Za hodinu a půl platnosti jízdenky bych směle dojela až do Jablonce, jenomže právě na tuto trať liberecký tarif neplatí. Jedenáctka má svou taxu 45 Kč. Uvádím ceny sms jízdenek.

Kamarád takové reálie vůbec nepobral, zvlášť když je 65+ a po Praze už jezdil pár let úplně zadarmo. Toho se v Liberci počká až po sedmdesátce.

Takhle my si tady žijem...

Když je týden tak trochu okurkový jako byl tento, podívám se na zpětnou vazbu u jednotlivých článků, abych věděla, co vás zaujalo. Tentokrát to bylo i podepsané memorandum o spolupráci s Českým olympijským výborem. Liberec, zdejší univerzita i kraj mají zájem uspořádat za čtyři roky zimní Evropský olympijský festival mládeže (EYOF). V Liberci a okolí se akce už jednou konala, v roce 2011 se jí zúčastnilo přes 1500 sportovců včetně pozdější trojnásobné olympijské vítězky Ester Ledecké.

Jenomže to zdejší lidi příliš nezajímá, s pozitivy se neobtěžují. Když se totiž řekne v Liberci lyžování, naskočí většině hlasitých domorodců světový šampionát v klasickém lyžování, který se v kotlině pod Ještědem konal roku 2009. A hnojomety, léta živené aktivistickou propagandou, najedou na stoprocentní výkon. Zimní Evropský olympijský festival mládeže se sice má konat až dvacet let poté, ale všichni už dnes vědí, jaký to zas bude průšvih.

Já žádnou křišťálovou kouli nemám, takže netuším, jak to dopadne. Vím ale, že každý sportovní podnik světového významu pomůže regionu, v němž se koná, mj. opravit a doplnit infrastrukturu. Sportovní i v zázemí. Což je, navzdory všem lajícím nepříznivcům všech typů lyžování, vždycky vynikající investice.

Samozřejmě záleží na počasí, protože zimní sporty se bez zimního počasí provozovat nedají. Letošní způsob zimy ale nasvědčuje, že v Česku se pořád střídá čtvero ročních období a mohlo by to ještě pár let vydržet.

Počasí ostatně bylo patrně nejfrekventovanějším tématem končícího týdne. Aby ne, když v horských mrazových kotlinách byl až třicetistupňový mráz a v nížinách zamrzaly toky. Například v Zákupech museli dobrovolní hasiči odstraňovat ledové kry z koryta říčky Svitávka, která městem protéká. Šlo o preventivní krok, aby při oblevě kry nezpůsobily záplavy.

Liberec na duben odložil termín, kdy začne v centru města platit jednotný čas pro zásobování obchodů v pěších zónách. Zásobovací vozy mohou do pěších zón vjíždět ráno mezi 6:00 a 10:00 a večer od 20:00 do 22:00. Do dvou let by město chtělo vjezdy do pěších zón osadit kamerami, které by umožnily automatické vyhodnocování přestupků.

Liberec se inspiroval v jiných velkých městech. Zejména v Brně, kde mají sofistikovaný elektronický systém, kdy kamery samy hlídají vjezd do pěší zóny, a pakliže tam někdo vjede neoprávněně, tak velmi chytrým automatizovaným systémem chodí provozovatelům aut rovnou pokuty.

Na první pohled to vypadá náramně, protože občas to v pěších zonách opravdu vypadá jako na parkovišti, ale upřímně, málokdo tam vjíždí a stojí z dlouhé chvíle či nepřekonatelné lenosti. Zásobování obchodů a provozoven služeb se asi naplánovat dá, ale to nejsou jediná auta, která do pěších zon zajíždět musí.

Nový systém se určitě nebude líbit kurýrním a rozvážkovým službám, které svou činnost nemohou omezit na pár hodin denně. Tím by šel jejich byznys do háje. Jásat nad ním nebudou ani řemeslníci, kteří k výkonu práce u zákazníka v pěší zoně bydlícího, potřebují víc než telefon.

Takže se zřejmě z avizované, teoreticky prospěšné změny, časem stane politikum, neboť půlce národa vyhovovat bude a druhé nikoliv. A může to dopadnout stejně jako s dobře míněnými změnami v parkování na sídlištích. Jenže: Po odvážném startu se dostavilo naplnění rčení, že každá změna je jedině k horšímu a politicky prospěšnější je nedělat nic. Však oni se tam ti lidé nějak porovnají, vždyť to tak dělají už mnoho desítek let.

Když jsem před časem „obdivovala“ jednoho z náměstků primátora, kterak si dobrovolně naběhl na opoziční vidle, když tvrdil, že se přestavba bazénu neprodraží, protože je vše výborně spočítáno, myslela jsem na jinou libereckou stavbu, která se též dočkala opravy.

Ano, tento týden vyšlo najevo, že se rekonstrukce historické budovy kulturního centra v Lidových sadech v Liberci se Libereckému kraji výrazně prodraží, stavbaři tam našli mnoho problémů. Už teď se cena čtyřmi dodatky zvýšila o desetinu z původních 174,9 milionu korun na bezmála 192,6 milionu, to ale nebude konečné. Cena zřejmě přesáhne 200 milionů korun, přes 12 milionů bude nutné dát do nové vestavby ve třetím patře, na 31 milionů se odhaduje nová střecha.

K tomu lze pouze podoknout, že se to dalo čekat, protože přestavba historické budovy na konci životnosti, aby odpovídala současným normám a parametrům, je vždycky nákladnější, než se dá „bez kopnutí“ vůbec tušit. Mohla bych tady tupě kázat, že to je vizitka zadavatele veřejné zakázky, který evidentně do kritérií nezahrnul všechny alternativy, ale... Je to všechno podstatně složitější a jen ten největší hlupák si na takové situaci honí triko.

Inu, hloupí lidé mají potřebu sdělovat ostatním, že jsou hloupí.

Všem normálním lidem hezký víkend.

Alena Roubalová