Do rekonstrukcí se firmy nerady pouštějí, zvlášť v objektech památkově chráněných. Vědí proč

Objekty zákupského hospodářského dvora čekají desítky let na rekonstrukci, dokonce už na to existuje dotace. Zatím se ale nenašla firma, která by to za rozpočtované peníze chtěla provést. Příčiny jsou jasné: Do rekonstrukcí se firmy nerady pouštějí, zvlášť v objektech památkově chráněných. Proto raději své kapacity nasměrují do méně komplikovaných staveb.

U rekonstrukce památkového objektu a dotační stavby k tomu existuje řada rizik (vícenáklady za předem neodhadnutelné a nepředvídatelné práce, například), která jsou speciálně v Libereckém kraji riziková dvojnásob. Hned se najde mudrc, který, aniž by byl poskvrněn jakoukoliv praxí, ví, že je to špatně a proč. Stačí vypotit pár článků a z ostudy kabát je na světě.

Moc dobře to známe z Liberce, kde se kraj nebál pustit do rekonstrukce Severočeského muzea nebo do totální modernizace budov ve svém areálu. Našel i zhotovitele. Vícenáklady se samozřejmě objevily, protože žádný projektant ani zadavatel tendru není jasnovidec a opozice ryčí. Je to pořád stejná parta, která když v Liberci vládla, nedělala raději nic. Za celé čtyři roky pro ni nenazrál čas pustit se do žádné větší akce.

Přesto ví, jak to všichni kolem dělají špatně a podsouvají jim nekalé úmysly. To se týká i libereckého bazénu, pro nějž rada vybrala zhotovitele projektové dokumentace. Za nabídkovou cenu 6 770 111 Kč, bez DPH (8,3 mil. Kč s DPH) bude projektovat hradecký ateliér. Cena je oproti původním předpokladům podezřele nízká, a tak hned ti praxí nedotčení vědí, proč. Ekonomický náměstek libereckého primátora ale ujistil, že si město nabídku nechalo prověřit a nic podezřelého se nezjistilo, proto ji radní na prvním letošním jednání odklepli.

Rekonstrukce městského plaveckého bazénu potrvá 18 měsíců a podle předpokládaného harmonogramu práce začnou během roku 2021. Jestli dobře počítám, končit by se mělo v průběhu roku 2022, tedy zároveň s volebním obdobím současné radniční vlády. To je v pořádku, každá garnitura by si měla užít své minuty slávy za dokončené dílo. Proto nemá ani hodinu nazbyt. Musí brát v potaz, že se jedná o rekonstrukci, což může komplikovat zájem zhotovitelů. Ne každý se bude chtít nechat vláčet opoziční propagandou. Ti největší v kraji působící s tím mají dlouhodobé zkušenosti, jež by nepřáli ani svým největším nepřátelům.

Pokročila i snaha změnit Tržní náměstí. Nová podoba vzešla z urbanisticko-architektonické soutěže, v níž radnice vybrala návrh pražské architektonické kanceláře. Pokud se bude realizovat, na náměstí už nebude mít primární roli parkování, ale stane se místem pro trávení volného času. V návrhu se počítá i s tím, že kolem bazénu přestanou jezdit auta. Nynější frekventovaná silnice by podle schváleného návrhu měla v budoucnu sloužit jen pro městskou hromadnou dopravu.

Ostatní doprava bude mít k dispozici Novou Pastýřskou, jejíž výstavba je také už velmi dlouho v plánu. Měla by vyústit do dolní části Tržního náměstí a počítá se, že odvede část dopravy z horního centra a pomůže tak zabránit dopravním kolapsům po dostavění parkovacího domu a centra urgentní péče v areálu nemocnice u Šaldova náměstí. Výstavbu nové komunikace by chtělo město zahájit v roce 2021 a práce na náměstí o rok později. Úpravy chce dokončit souběžně. Otázka zní, kdy. Toto se zřejmě do příštích komunálních voleb nestihne. Byla by ale škoda, kdyby tato komplexní proměna krajského města spadla pod stůl. Na vizualizacích to nevypadá vůbec špatně.

Rada města už rozhodla, že bude pokračovat v systému sdílených kol. Variantu, že bude sdílená kola provozovat prostřednictvím vlastních zaměstnanců, resp. některé ze svých organizací, zamítla už loni v létě, takže se bicykly budou nadále půjčovat prostřednictvím vybraného provozovatele. Příslušný magistrátní odbor tudíž zahájí poptávkové řízení u provozovatelů sdílených kol v České republice. Kromě 60 mechanických poptává i provoz 20 elektrických kol, jež dosud ve výškově členitém Liberci chyběla. Do poloviny února rada dostane k projednání cenové nabídky. Musí je hbitě vyhodnotit a rozhodnout tak, aby se sdílení mohlo rozjet 1. dubna. Trvat by mělo do 30. listopadu 2020.

Letmo jsem si vygooglovala, jaké v ČR existují bikesharingové firmy. Je jich dost. Růžová fakt žádný monopol nemá. Netřeba proto radnici podezírat, že někomu tendr ušila na míru. Jde jen o to, zda jich bylo v poptávkovém řízení osloveno dost a jak se firmy k poptávce ze severu Čech postaví. Upřímně: Provozovat bikesharing v turisty našlapané Praze a kolem Vltavy je určitě větší terno než se o totéž snažit v provinčním městě, kde ti, co se chtějí hýbat, kolo mají a ti ostatní na něj sednou občas a nárazově.

Liberecká opozice se zase hodně snažila, aby rozdmýchala aféru kolem dočasného ředitele Technických služeb, kterého rada jmenovala na přechodnou dobu, než TSML projdou schválenou transformací a stanou se z městské akciovky městskou příspěvkovkou. Pro laika je asi jedno, jakou právní formu má organizace, jež v krajském městě zametá a odklízí sníh, ale: Ono to jedno není, proto tolik energie investované do změny právní formy.

Michal Hron, který se stal oním přechodným ředitelem, je podle mínění šéfů města tím správným člověkem: Má zkušenost z komunální politiky (náměstek primátora, zastupitelem a radním města po více volebních období), je vystudovaným matematikem a pečlivým účetním a daňařem s místy až obdivuhodným přehledem v obecní legislativě. Ukázkový „cifršpión“ se smyslem pro detail…

Zkrátka v sobě spojuje mnoho dovedností, jež by se v případě jiné osoby v křesle manažera odpovědného za přechod musely nejspíše nakupovat firmou outsourcingu. Mám dost bujnou fantazii na to, abych si představila, co by se dělo v minulém volebním období: Platila by se drahá konzultační a právnická pomoc, všichni by to toho „hovořili“ a výsledek by se dostavil neznámo kdy. Nestor zastupitelského sboru Hron navíc nemá zapotřebí, aby jednu ze svých posledních misí jakkoliv nezvládl.

To ale zanícení kritici SLK a nynější radniční koalice vidět nechtějí. Oni totiž opravdovou praxi jako předpoklad k výkonu jakékoliv funkce neuznávají. Vystačí s vlastním přesvědčením, že by všechno zvládli lépe. Je to klidně možné. Jen to za čtyři roky nepředvedli.

Vedení města k TSML a angažmá Michala Hrona mj. uvedlo toto: K 1.1.2020 byla do obchodního rejstříku zapsána nová příspěvková organizace města, a to Technické služby města Liberce, p.o.  Sídlo příspěvkové organizace je na stejné adrese jako doposud existující akciová společnost Technické služby města Liberec, a.s., která nadále, se stávajícím managementem, vykonává agendu a služby pro statutární město.

Po dobu přípravy transformace akciové společnosti na nově vzniklou příspěvkovou organizaci mají obě sídlo na stejné adrese, tedy v Erbenově ulici 376/2 v Dolním Hanychově.

Rada města v úterý na svém jednání jmenovala a pověřila Michala Hrona, člena Rady města Liberce a Zastupitelstva města Liberce, aby připravil veškerou legislativu k transformaci akciové společnosti na příspěvkovou. To konkrétně znamená přechod přibližně 150 současných zaměstnanců TSML, a.s., a také převod majetku TSML, a.s., do příspěvkové organizace města.

Tato transformace je v plánu v květnu 2020. Do té doby je Michal Hron jediným zaměstnancem TSML, p.o., s pracovním úvazkem 13 hodin týdně. Mandát ředitele společnosti TSML, p. o., Michala Hrona, je tedy dočasný. Zároveň bude do konce února vyhlášeno výběrové řízení na stálého ředitele TSML, p. o., s předpokládaným termínem nástupu od května 2020. V této fázi plynule přejde vykonávání veškeré agendy a prací pro město na příspěvkovou organizaci. Nedojde tak k narušení dodávky služeb.

Tomu se dá rozumět. A je po aféře. Tedy pro myslícího člověka. Pro bezmozky pokračuje. Na věčné časy, jak jinak.

Všem normálním lidem hezký víkend.

Alena Roubalová