Je dobře, že se Liberec bezhlavě nevrhá do populistických nápadů skupovat osiřelé budovy pošt. Ty ležáky jsou zadarmo drahé

Dosah těm propagandistickým plkům dělat nebudu, poučení vědí, kde hledat. Podotknu jen, že když je někdo starosta obce, pak se o něm tu a tam napíše v obecním zpravodaji. Těžko z toho dělat aféru, zvlášť když se političtí aktivisté nechovali jinak v situaci, kdy se více méně z leknutí na jednu čtyřletku dostali v Liberci k moci. To bylo oslavných článků ve Zpravodaji, to bylo PR fotek, byť výsledky radniční vlády v letech 2014 – 2018 byly tragické a nebylo příliš o čem psát ani co fotit!

Dost dobře si ovšem vzpomínám na první „pásku“ tehdejší radniční reprezentace, která se na slavnostní okamžik dostavila mj. ve sportovní obuvi a kulichu. Není divu, že se pro ni i pro tento společenský úlet rychle vžilo označení Repre v keckách, jež se v éteru udržela celé čtyři roky jejich potrhlého vládnutí. Vzpomínka na dobové panoptikum níže...

Zelení, pro krajské volby sešikovaní do nějakého dalšího útvaru, zase opakovaně zablouznili kvůli dostavbě libereckého gymnázia. Zvláštní je, že se k problematice aktuálně vyjadřuje člověk, jehož kvalifikací je pouze pozice lídra krajské kandidátky, čili kandidáta na hejtmana. Toho současného, který chce hejtmanskou židli získat už počtvrté, zelený adept napadá argumenty, jež mu evidentně sepsali jeho soudruzi (v původním smyslu toho zprofanovaného slova), kteří krajské klání pro očekávatelnou neefektivitu raději vypouštějí.

Když si ale mohou kopnout do současného šéfa kraje, nedokáží odolat. Mají mu za zlé, že dokáže v krajských volbách zvítězit, i když na něj už bezmála dekádu kydají tu nejoplzlejší špínu. Byť v tom jsou machři, krajský národ zatím příliš nedbá...

Situace kolem libereckého Lesního koupaliště se zase zamotala. Soutěž na dostavbu zázemí městského koupaliště bude muset Liberec zopakovat. Napoprvé o tuto zakázku za více než pět milionů neprojevil nikdo zájem. Město bude řešit i to, zda před opětovným vyhlášením soutěže neupraví zadávací podmínky, aby byla zakázka pro firmy atraktivnější.

To je ale hodně hloupý nápad, protože buď potenciální zhotovitelé spekulují a čekají, až zadavatel vylepší podmínky soutěže, nebo se do tendru jednoduše přihlásit bojí. Pokud platí za a), pak chtějí z městské kasy vytáhnout více peněz – viz. akce Linserka, nebo potřebují změkčit kvalifikační předpoklady, aby se k veřejné zakázce dostala i firma bez patřičných referencí a tudíž i záruk

Platí-li za b), nemůže se nikdo divit. Vždyť ze stavebních firem se konkrétně v Liberci stala doslova lovná zvěř a jejich zrůdnou dehonestací si čechrají peří zejména ti, co nedokážou postavit ani příslovečnou psí boudu. Kdo má péči o firemní značku a dobrou pověst, najde si práci někde jinde. Tam, kde nepřijde k reputační úhoně jenom proto, že je úspěšný a šikovný.

To je vlastně tak trochu i příběh náplavky v areálu kolem krajského mrakodrapu, i když tady je zadavatelem tendru Liberecký kraj. Tak dlouho se se zakázkou šachovalo, až si vítěz domluvil práci jinde. Výstavbu náplavky u Lužické Nisy v Liberci a související rekultivaci okolí krajského úřadu tak zajistí společnost Gardenline, která soutěž Libereckého kraje napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Společnost CL-Evans, která původně v soutěži zvítězila, odstoupila. Rozhodnutí firma zdůvodnila tím, že kvůli prodlužování zadávacího řízení by stavěla mimo vhodnou stavební sezonu a již má jiné zakázky

Ony se vůbec v Liberci čím dál tím častěji dějí podivné, svým vyzněním tak trochu kocourkovské věci. Například: Kvůli opravě kolejiště v Liberci od pátku nejezdí skoro měsíc tramvaje po druhé části páteřní trati, a to od centra k Ještědu. Na první části, z centra do Lidových sadů, naopak dvouměsíční výluka skončila a tramvaje začnou jezdit do Lidových sadů od pondělí. Ještě, že tramvají jedu jednou do roka a jsem připravená úplně na všechno...

Vedení krajského města je ale třeba i pochválit. Za to, že se bezhlavě nevrhá do populistických nápadů skupovat osiřelé budovy pošt, které jsou aktuálně k mání v dražbách. Takto zůstává dlouhodobě na ocet vybydlená bývalá pošta ve Vesci a odhaduji, že stejný osud čeká i expoštu na Františkově. Město se do dražby zapojit nehodlá, byť je jedná o baráky za „pár milionů“..., s nimiž by si agilní lidé působící v městských čtvrtích údajně věděli rady. Jenomže - vědět si s něčím rady a platit za to, to je hodně velký rozdíl! Ty ležáky jsou zadarmo drahé a poštovní úřad se tam stejně nikdy nevrátí. Proč taky. Poštu si už řada lidí vyškrtla ze života...

Liberec mocně nakoupil už před prázdninami (zámek, lanovka...) a teď, chce-li zachovat alespoň základní fuknce krajského města, a dovést do finále něco málo z deklarovaných projektů, musí šetřit o sto šest. Každá další nemovitost pořízená do majetku města znamená jen budoucí náklady na oživení a následnou údržbu. S tím musí být konec. Zvlášť v situaci, kdy radniční garnitura tápe už teď, čím smysluplným a ekonomicky únosným naplní svou nejnovější akvizici. A mimochodem, smlouva o koupi zámku se bude podepisovat v pondělí 5. srpna za účasti médií.

Firma Snowhill, nechvalně známá i ze svého ještědského angažmá, zhruba po 20 letech skončila s provozováním dvou menších podkrkonošských skiareálů. Jde o Šachty ve Vysokém nad Jizerou a Kamenec v Jablonci nad Jizerou. Chtějí-li tamní samosprávy zachovat v lokalitě sjezdové lyžování, budou si muset obě sportoviště převzít pod svá křídla. Oba areály si Snowhill dosud pronajímal od tam působících tělovýchovných jednot a oba byly svorně ztrátové. Zastupitelé obou podkrkonošských středisek teď mají asi těžkou hlavu z otázky Jak zachovat skiareály a přitom nepřijít na buben? Odpověď známe všichni a zní jednoduše: Těžko...

A končíme tématem letním, ryze prázdninovým: Osm státních hradů a zámků v Libereckém kraji navštívilo v červenci 87.176 lidí. Loni za první prázdninový měsíc měly bezmála 90.800 návštěvníků. V červenci tradičně nejvíce lákala zřícenina hradu Trosky v Českém ráji, Na věž Babu a na vyhlídku pod věží Panna vystoupalo 26.819 lidí, loni v červenci jich bylo asi o 800 více. Druhou nejnavštěvovanější státní památkou v kraji byl hrad Bezděz na Českolipsku s téměř 14.400 turisty a třetí zámek a hrad Frýdlant na Liberecku s téměř 13.200 návštěvníky. Meziročně vyšší návštěvnost měl z osmi památek v kraji ale jen hrad Grabštejn na Liberecku.

Hezký srpen.

Alena Roubalová