Je vidět, že když z eráru cinkne i úporným strážcům každé koruny z městské kasy, jdou ideje stranou. I tak se pozná charakter…

Poněkud překvapivé to je pouze v tom smyslu, že se Jan Sviták chce vrátit z pohodlného Malostranského paláce na sever a opustit pozici poslance s odůvodněním, že není sběrač funkcí a míní dělat jen jednu věc. Pořádně. Čímž si mě získal, neboť osobně mi je kumulace politických funkcí silně proti srsti.

Člověk může být sebeschopnější, ale den má jen 24 hodin a práci, jež na vrcholných postech opravdu vyžaduje nasazení 24/7, někdo udělat musí. Což vede též k vytváření četných asistentských a poradenských pozic, jež vykrývání/zastupování sice neuvolněného, ale též na místě ne vždy přítomného politika, ve finále prodražují.

A politické partaje a hnutí by měly disponovat dostatkem použitelných lidí pro všechny možné pozice. Fakt mi nepřijde normální, když borec z anoistické party „stíhal“ být svého času souběžně poslancem, hejtmanem i starostou. A tudíž mi normální přijde, když adept na post hejtmana opustí svoje angažmá v parlamentu.

Agentura JPP (Jeden pán povídal, resp. její liberecká filiálka JBP, kdy slovo pán nahrazuje slovo blb) sice spekuluje o nějakém bájném pnutí mezi Svitákem a dobrovolně dosluhujícím hejtmanem a novým senátorem Martinem Půtou, jež se měly aktuálně posunout na další level. Vypadá to ale, že to jsou jen shluky slov, pro něž existuje rčení "přání otcem myšlenky". 

Já pánům ze SLK u ničeho nesvítila, takže veřejně přiznám, že o dění v zákulisí nevím nic a ani po tom neprahnu. Vím pouze to, že Jan Sviták obstál jako dlouholetý starosta i jako náměstek hejtmana. Teď jako bonus získal znalost parlamentních reálií, což se mu jako hejtmanovi (prozatím) na půlku volebního cyklu může jedině hodit.

Nového hejtmana by mělo krajské zastupitelstvo volit v prosinci. 

Soud tento týden zamítl návrh na neplatnost hlasování v komunálních volbách v Liberci. Návrh končícího náměstka primátora Adama Lenerta (ANO) byl založený jen na statistických odchylkách a soud ho odmítl jako nedůvodný, vyplývá z rozhodnutí na úřední desce pobočky krajského soudu v Liberci. Šlo o jedinou stížnost na výsledky voleb v pátém největším městě v ČR, čímž už nic nebrání svolání ustavujícího zastupitelstva.

To se má uskutečnit 19. listopadu a Liberec se vysoce pravděpodobně stane jedním z tragikomických rekordmanů mezi českými statutárními městy co do počtu uvolněných náměstků primátora. Tím, jak se povolební politická vyjednávání dotahují v dalších a dalších českých a moravských městech, je liberecký model „co radní, to uvolněná, tedy více než sto tisíci korunami měsíčně honorovaná funkce", neúnosná. Drsnější jsou prozatím zřejmě jen ve Zlíně, kde tamní neuvolněný primátor (!) bude mít náměstků deset.

Odůvodnění, že je to kvůli neustále narůstající agendě, s nímž vyrukovali pod Ještědem, neobstojí. Například i proto, že si hlavní město Praha, kde té agendy (bez diskuse) mají x-násobně více (a nadto funguje i jako krajská samospráva), dosud vystačilo mj. se čtyřmi náměstky primátora. Nově jich tam možná také vygenerují více, vzhledem k tomu, že je budoucí primátor od Starostů (a příklady táhnou), ale o tom není dosud oficiálně nic známo…

Jistě. Porovnávám jablka a hrušky, protože v Praze se už léta paralelně k radě vytváří nepřehledná změť uvolněných radních i politických šéfů odborů a městských firem, ale náměstek primátora je měřítko. Pokud Liberec osmi náměstky dokladuje nějakou formu transparentnosti, kdy dobře placené pozice neschovává v bobtnajících strukturách vedení města, je to tuze nepodařený pokus.

Jak už jsem konstatovala minule, městská rada plná uvolněných funkcionářů, to jsou zpravidla jen ukázkové trafiky pro ty členy koalice, kteří se v nepolitickém životě, navzdory věku, dosud nestačili „chytnout“. A k více než sto dvaceti tisícovému platu by se v životě nepropracovali, pokud vůbec vědí, o čem je řeč.

Nejpikantnější ovšem je na celé věci fakt, že se tak děje právě nyní, když byli do koaliční sestavy připuštěni (volby nevyhráli, to by byla samozřejmě jiná...) i odvěcí strážci "svých jediných správných řešení" a hlasití hlídači koloběhu veřejných financí. Je vidět, že když z eráru cinkne i jim, úporným strážcům každé koruny z městské kasy, jdou ideje stranou. I tak se pozná charakter…

Zájem o sdílené bicykly měl být letos v Liberci rekordní. Od začátku dubna do konce října lidé na vypůjčených kolech ve městě absolvovali 38.465 jízd, dosavadním maximem bylo loňských 18.945 výpůjček. Ve srovnání s jinými městy ovšem patří Liberec počtem výpůjček spíše k podprůměru. V Ostravě mají za rok přes půl milionu výpůjček, v Hradci Králové či Prostějově přes 300.000. Více výpůjček než Liberec, skoro 57.000, měl loni i patnáctitisícový Dvůr Králové na Labem na Trutnovsku. V Liberci však letos, ve srovnání s loňskem, přibylo nejen jízd, ale i lidí, kteří sdílená kola využívali. Celkový počet registrovaných uživatelů se zvýšil z 5322 na 7371.

K tomu mám jen tolik: Horský terén, absence elektrokol a statistika, z níž se čísla dají interpretovat podle cíle. Do plusů i mínusů. Mé letité výhrady vůči bikesharingu trvají. Kdo chce jezdit na kole, nechť si pořídí vlastní. Nebo si ho jde vypůjčit do cyklopůjčovny. Přibude snad někdy k bikesharingu například skisharing placený z městského eráru? Sotva, od toho existují půjčovny lyží. A snad nikoho ani nenapadne přispívat na tuto kratochvíli z peněz všech Liberečanů…

Máme před sebou týden, jenž bude v úterý rozetnut státním svátkem, tím nejdůležitějším v kalendáři. Na pražské Národní asi bude méně pnutí, vzhledem k tomu, že nejkontroverznější vládní figury jedou raději do zahraničí. Prý aby nedrážily davy, hrdinové.

V Liberci se bude Den boje za svobodu a demokracii, připomínající události z let 1939 a 1989, a Mezinárodního dne studentstva, odehrávat v úterý 17. listopadu od 10.00 hodin. Vzpomínkové shromáždění se koná u Památníku obětem komunismu v parku Paměti národa v Jablonecké ulici.

My, pamětníci, si každopádně připomeneme, že to je už 37 let, kdy jsme se stali součástí dějin.

Hezký listopadový víkend.

Alena Roubalová