Když se ochranné pomůcky mohly konečně objednávat ve zrychleném režimu, bohužel už nikde nebyly

31. 03. 2020 | 5:45

V neděli ministr zdravotnictví v Otázkách Václava Moravce zcela vážně řekl, že nejen kraje, ale i jejich nemocnice a domovy důchodců, mohly bez omezení nakupovat zdravotnický ochranný materiál, například v cizině. To podle Adama Vojtěcha šlo až do vyhlášení Nouzového stavu dne 12.3.

coronaMObil
ilustrační foto

„Můžete, prosím, pro jednoznačnost zopakovat, jak to s možností nákupu zdravotnického ochranného materiálu z pohledu krajů a jejich organizací bylo, dejme tomu, koncem ledna a poté na přelomu února a března?“ – tuto otázku jsme prostřednictvím moderátora položili vedení libereckého kraje na tiskové videokonferenci konané po jednání pondělního Krajského krizového štábu.

Otázka směřovala k vyjasnění situace kolem stále se opakujícího nedostatku ochranných pomůcek, což občas vede k veřejným třenicím mezi nejvyššími místy státu a kraje. Oběma patrům správy státu je ale společné, že chtějí situaci řešit a vyřešit, nehledat teď viníka a prospěje-li to budoucnosti, vyhodnotit všechno až poté, co nebezpečí smrtelné pandemie pomine. Ministr zdravotnictví v televizi nepoužil zrovna diplomatickou řeč, ale v kraji se z toho nikdo nehroutí, byť to všechno bylo jinak. Není čas, opravdové problémy se vyskytují s každou hodinou a nějaké předvčerejší vyjádření ministra je už passé.

To ale soustavně nechápe změnařská propaganda, která nezatížena žádnou odpovědností soustavně generuje zbytečné nesváry. Nedostatek ochranných prostředků permanentně využívá jako bič na hejtmana i jeho náměstky poukazováním na jejich neschopnost. Je to nejen nesmírně nevkusné, ale i škodlivé. Soustavným lhaním, že si kraj a nemocnice mohly opatřit dostatek ochranného materiálu včas, ovšem nezíská vůbec nic.

V odpovědi na naši otázku mj. zaznělo, že kraj, jeho nemocnice a domovy pro seniory mohly klidně nakupovat mamutí množství ochranných prostředků třeba loni v červnu. Nebo před Vánocemi. Proč by to ale dělaly, když souběžně nikoho nenapadlo nahlédnout do křišťálové koule. Když začala koronavirová krize v Číně a svět se o ní se zpožděním konečně dozvěděl, netušil nikdo v této ani v jiné evropské zemi, jak rychle se rozšíří. Přesto byla už v polovině ledna zaktivována krajská epidemiologická komise, která začala světový vývoj alespoň sledovat.

„Neexistovaly ale ani signály, že bychom se měli předzásobit velkým množstvím materiálu. Když už bylo jasné, že se virus šíří všemi směry do celého světa, což bylo v únoru, nešlo už koupit ani objednat vůbec nic. Dávno předtím vysoutěžené a objednané dodávky byly pozastaveny a přesměrovány na centrální nákup (6.3.2020),“ uvedl hejtman Martin Půta (SLK).

Podotkl, že až do vyhlášení krizového stavu (12.3.) kraj i jeho příspěvkové organizace musely objednávat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a podle pravidel pro nadlimitní zakázky – tedy otevřeným tendrem s kompletní administrativou a termíny. Teprve po vyhlášení nouzového stavu se pravidla uvolnila a objednávat se mohlo ve zrychleném režimu. Bohužel už nebylo co. „I kdybych měl já nebo kdokoliv jiný na přelomu ledna a února vnuknutí, že přijde pandemie, mohli jsme vypsat standardní tendr se všemi zákonnými termíny a čekat, až něco za několik měsíců přijde," uvedl Půta.

"To, co bylo objednáno standardní cestou nemocnicemi, ústavy, praktiky, stomatology a dalšími zařízeními pro jejich běžný provoz dávno před lednem, únorem, se kvůli vyhlášenému centrálnímu nákupu automaticky přesměrovalo na ministerstvo zdravotnictví, resp. zůstávalo v meziskladech a nemohlo být dodáno původnímu objednateli,“ popsal náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka (ODS).

Dál už to všichni známe. Vláda začíná zmatkovat, chybovat, ale i objednávat a dodávat. Dodnes jsou výpadky, ale situace se každým dnem zdánlivě lepší. Ovšem jen do chvíle, než přijde další „jobovka“, například rozšíření nákazy v domovech pro seniory nebo ve zdravotnických zařízeních.

Letecký most z Číny vozí tuny materiálu diskutabilní kvality, chaos, co má přijít do krajů, a co si má ponechat rezort zdravotnictví, sílí. Nesedí ani vykázané počty... Ale to by už bylo na román. Podstatné je, že stát krajům nákup ochranného materiálu po vlastní ose povolil až včera, 30.3.2020. Státní dodávky budou samozřejmě pokračovat.

Kraj tedy až do posledního březnového pondělí nemohl nakupovat ani předražené zboží z Číny. Krajská samospráva se nemohla vydat žádnou dobrodružnou cestou metodou pokus - omyl, tak jako někteří schopní jednotlivci, jimž se zboží v objemu desítek tisíc kusů dovézt podařilo. Nikdo ale nezahálel. LK se okamžitě začal podílet na organizaci výroby roušek ve větším množství. Začalo to univerzitním poloprovozem a pokračuje průmyslovou výrobou nanofiltrů do roušek. Kraj celý proces pomohl zorganizovat a především jej kompletně  financuje z krizového fondu.

Včera, když konečně padlo vládní ustanovení o centrálním nákupu, byl objednán materiál v zahraničí i z domácích zdrojů. Tuzemští výrobci už nemusí všechno dodávat jen státu a mohou se zase rozeběhnout standardní obchodní vazby. Například jablonecká firma, která svoje ochranné produkty vyrábí a exportuje do celého světa, je může konečně dodat i potřebným v kraji, v němž má sídlo. Její výrobky jsou desinfikovatelné a nejsou jednorázové. To kompenzuje jejich vyšší pořizovací cenu.

Záměrně ty nesmírně složité procesy, za nimiž jsou dny a týdny nepředstavitelné práce, zjednodušuji, aby bylo jasné, že nikdo nezaspal, nikdo nezaváhal a především se nikdo neflákal. Dnes a denně řešil bezprecedentní situaci, v níž se ocitla celá společnost, celý svět, celé Česko, každý kraj, každá nemocnice a každé zařízení sociální péče. Jedno, zda krajské, městské nebo soukromé.

Dovolím si tvrdit, že celou situaci téměř všichni v této zemi pochopili na první dobrou, a i proto si začali bez většího odporu šít látkové roušky – pro sebe, pro rodinu, pro známé, pro potřebné, a nakonec vlastně pro všechny.

Téměř všichni. S výjimkou těch, co mají potřebu i v této situaci politikařit a obtěžovat tím ve veřejném prostoru. Soudím, že se na nic jiného zkrátka nezmůžou.

Alena Roubalová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace