Na autorská práva k příběhu s pracovním názvem Konec agenta M4Z prostřednictvím ovčáka panů Vlekaře a Pumpaře se jednou bude stát fronta

Tehdy každý den ráno rádio ohlásilo, že soudruh prezident je x-tým dnem hospitalizován v té a té nemocnici a jeho stav je stabilizovaný. Nedohledala jsem, jak dlouho to přesně trvalo, ale určitě víc než rok. Každý den to samé hlášení, měnila se jen číslovka. Pro mladší ročníky doplním, že Svoboda byl opakovaně do funkce prezidenta ČSSR zvolen 22. března 1973. Již předtím, 18. června 1972, jej postihla mozková příhoda. Zdravotní potíže se opakovaly a 25. dubna 1974 byl postižen plicní embolií a následně měl několik mozkových příhod. Úřad prezidenta fakticky vykonávat nemohl.

Ludvík Svoboda ale prý „lpěl na své funkci“ a rezignovat nechtěl. Podle vzpomínek jeho dcery Zoe Svobodové-Klusákové však generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák nechtěl Svobodovu abdikaci schválit. Zdůvodňoval, že není jasné, kdo by mohl být jeho nástupcem, a že společnost není na změnu prezidenta připravena a přijala by ji s nedůvěrou. Prezidentské funkční období bylo předčasně ukončeno až na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. v roce 1975. Prezidentem byl poté zvolen sám Gustáv Husák.

Zvláštní, jak se vždycky, v jakékoliv etapě dějin, najde chytrák, který si myslí, že ví nejlépe, co jednotlivec i národ potřebují a čeho se obávají. Teď se této role zmocnilo Zemanovo nikým nevolené a tudíž nekontrolované okolí – hradní úřednictvo disponující vším, co hlavě státu platíme. A také podpisem – jak naznačují poslední zprávy ze zákulisí. Člověk nemusí být grafolog a přesto jistou podobnost mezi podpisem prezidenta a paní prezidentové vidí.

Až tahle tragická klauniáda skončí, bude se na autorská práva k příběhu s pracovním názvem Konec agenta M4Z prostřednictvím ovčáka panů Vlekaře a Pumpaře stát fronta.

Nevíme přesně, jaká mocenská hra se odehrává nyní. Každému je ale dopřán luxus domýšlet si a fabulovat, protože v době informační společnosti není odkázán jen na jedno hlášení místního rozhlasu denně. Faktem ovšem je, že je to celé nedůstojné, trapné, hloupé. Nikoho příliš neinteresuje, co je osobě jménem Miloš Zeman, leckoho ale zajímá, jak je na tom v době, kdy se vyměňuje osazenstvo dolní komory parlamentu a řízeně  odstupuje vláda, nejvyšší ústavní činitel ČR a nejvyšší velitel ozbrojených sil. Proto by měl nemocný Zeman svůj úřad urychleně opustit a v klidu se léčit. Jen tak skončí všechen ten tragikomický humbuk.

Obávám se, že Zemanovo okolí to dosud nepochopilo, resp. pochopit to z pragmatických důvodů nemůže, a dál s námi bude hrát nedůstojnou bojovku Blbý a blbější. Kdo je kdo záleží výhradně na úhlu pohledu a v čase se to rychle mění.

Protože není nic staršího než včerejší zpráva, rychle zapadlo, že se teprve před týdnem volilo do parlamentu. Volby do Sněmovny v Libereckém kraji vyhrálo ANO, získalo 26,86 procenta hlasů a tři poslance. Na druhém místě je koalice Spolu, má 22,77 procenta a dva poslance. Třetí PirSTAN dostali 21,37 procenta hlasů, což znamená rovněž dva poslance. Voleb se v kraji zúčastnilo 64,60 procenta voličů.

Volební výsledky v kraji nekopírují celostátní, protože Kraj má velice silné Starosty (SLK s přehledem vyhrálo už troje krajské volby a o parník i komunální volby mj. v krajském městě) a neviditelné Piráty, na něž se soustavně lepí místní političtí aktivisté rozdávající příslovečné polibky smrti.

Druhá koalice Spolu doplatila na absenci lidovců a topkařů v kraji, pokud někde někteří aktivní existují, pak ve společných projektech se Starosty a místními politickými uskupeními na radnicích. V tomto ohledu je výsledek ODS, TOP 09 a KDU-ČSL úžasný. ANO oproti minulým parlamentním volbám lehce oslabilo, což je dobře. Tím se potvrzuje, že množina "koblih" je ohraničená a že bezobsažný marketingový produkt závislý na silném vůdci, který ale prostřednctvím politiky pouze tvrdí svůj byznys, tu není navěky.

Liberecký kraj bude mít v nové Sněmovně stejně jako v končícím období osm zástupců. Své mandáty obhájili tři poslanci ANO Jana Pastuchová, David Pražák a Ivan Jáč. Dva mandáty získali kandidáti Spolu, ve Sněmovně zůstane lídr kandidátky Petr Beitl (ODS). S ním nově do Sněmovny zamíří dlouholetý starosta Kravař na Českolipsku Vít Vomáčka (za ODS). Piráto-starostovskou koalici budou reprezentovat Jan Farský a Jan Berki. Mandát obhájil také lídr kandidátky SPD Radovan Vích. Že některé z poslanců vůbec neznáte? Nejste sami...

Podstatné je, že v rámci republiky na počty hlasů vyhrála koalice Spolu před ANO, které nějakým zdivočelým přepočtem získalo o mandát více. Spolu má s koalicí Pirátů a Starostů 108 křesel v budoucí dolní komoře parlamentu a je jen otázkou času, kdy vznikne dvoukoaliční vláda pěti spolupracujících politických stran, která má ambici dávat věci do pořádku. Že to bude mít hodně těžké je víc než jasné už teď.

Poražený Andrej Babiš, který během týdne stihnul předvést mnoho názorových salt, se už vidí v pohodlné opozici, kde si bude točit mlýnek. Do práce (do sněmovny) zajde jen když z toho bude mít nějaký prospěch, zbytek zvládne z Riviéry esemeskami. Svoje impérium vyzvedne ze svěřenských fondů a bude mít zase prostor na byznys. Po mém soudu se stane druhým parlamentním Čubou (patrně nejvíce absentující senátor v dějinách horní komory)  – často něm uslyšíme, ale málokdy ho uvidíme. Poslanecká imunita, totální neschopnost orgánů činných v trestním řízení plus zabržděná justice ho budou chránit před pobytem na Ruzyni ještě hodně dlouho. A jeho aféry? Koho budou zajímat, když už nebude premiérem? Pán je prostě Klikař...

Ve stínu dozvuků parlamentních voleb a prezidentské grotesky se uskutečnily ještě jedny volby – na Technické univerzitě v Liberci se volil nový rektor. Rozhodly, že libereckou univerzitu další čtyři roky povede dosavadní rektor Miroslav Brzezina. Rektora v úterý zvolil akademický senát až ve čtvrtém kole, pro současného rektora hlasovalo nakonec 11 z 21 jeho členů. Osm akademiků podpořilo protikandidáta vedoucího katedry chemie Josefa Šedlbauera. Jeden hlas byl neplatný a jeden z členů senátu se zdržel hlasování. Další funkční období by Brzezinovi mělo začít 1. únoru 2022, ve funkci ho ještě musí potvrdit prezident. Médiím to sdělil Jan Berki jako předseda Akademického senátu. Panu rektorovi samozřejmě upřímně gratulujeme.

Zaujal mě Josef Šedlbauer, který zase někam neúspěšně kandidoval. Ten člověk pořád někam kandiduje. Naposledy chtěl být hejtmanem Libereckého kraje a vedl sestavu odpadlíků od Změny jménem Pro krajinu. Předtím byl v dresu Změny libereckým radním a krajským zastupitelem. Dnes je pouze libereckým zastupitelem a evidentně cítí deficit v počtu zastávaných funkcí. Když to nevychází v politice, chtěl alespoň získat pěknou pozici na škole, kde učí. Je to sice jeho boj, ale zralý akademik by měl mít přece jasno, kam patří.

On ten sběr funkcí je pro lokální politiky ze Změny příznačný. Z politické neziskovky momentálně "naoko" vyobcovaný Jan Korytář (a zdaleka nebyl sám) svého času také soustavně někam kandidoval a chtěl být vším – primátorem, hejtmanem, senátorem... Na pár měsíců vyšel jen primátor, než byl pro „nekomunikaci“ vymístěn...

Jiný je příběh Jana Berkiho od Starostů. Je libereckým zastupitelem a nyní se stal poslancem za PirStan. Byl vykroužkován. Na liberecké univerzitě učí a zastává pozici šéfa akademického senátu. Už se nechal slyšet, že prioritou pro něj bude poslanecká práce a bude jedině dobře, bude-li jí moci zkloubit s nějakým úvazkem na škole. Tak se nechme překvapit, jak zvládne sezení jednou zadnicí na několika posvíceních. Pro pořádek dodávám, že úvazek na škole si k poslaneckému či senátorskéu mandátu nechává velká část zákonodárců, pokud ho měli už před zvolením. Je potřeba "udržovat se v oboru".

Celý týden patřil největšímu veletrhu vzdělávání a pracovních příležitostí Educa Week. Odehrává se na pětadvaceti místech po kraji a hlavně v liberecké Home Credit Areně. Koná už popatnácté. Samotného veletrhu v Home Credit Areně se každoročně aktivně účastní více než 18 000 návštěvníků a prezentuje se na něm více než 50 středních a vysokých škol, a více než 50 firem a institucí. Je jim k dispozici plocha o rozloze 4000 metrů čtverečních. Akce s víkendem končí.

Liberec se domluvil na podmínkách spolupráce s developerem nové čtvrti na okraji města u sídliště Kunratická, jejíž výstavba si vyžádá kolem tří miliard korun. Takzvanou plánovací smlouvu musí ještě schválit zastupitelé. To zas bude Bořků - stavitelů! Na rozvoj tohoto území, kde by mělo vyrůst až 650 bytů, chce developer ze skupiny Syner Group vydat 65 milionů korun. Z toho 40 milionů korun je určeno na postavení mateřské školy. Za sídlištěm Kunratická ve směru na Jablonec nad Nisou podél silnice 14 chce developer začít stavět v létě příštího roku a mít hotovo do konce roku 2030.

To je dobrá zpráva. Zatímco se politická scéna opět bude na všech úrovních dlouze dohadovat o potřebě nastartovat bytovou výstavbu, v Liberci se už bude dávno stavět. A připravených projektů je, díky soukromým investorům, konkrétně v krajském městě více. Nejen Kunratická. Mám na mysli například projekt Bytové domy Rezidence Kaskády v lokalitě na Perštýně v centru Liberce.

Obecně: Nikdo jiný než schopný developer chybějící byty nepostaví, žádná politická reprezentace to zrealizovat nedokáže. Pomoci ovšem může už tím, že nebude házet klacky pod nohy. Samospráva musí nastavit pravidla a vymyslet, jak se k části nových bytů, jež posléze obce budou svým občanům pronajímat, dostat za rozumnou cenu. Aby byla investice do bytového fondu a vzniku novodobých OPBH návratná a užitečná. Aby z toho nebyl jen další malér srovnatelný s kauzou bytových družstev, kterého si právě Liberec užívá z plna hrdla.

Hezký víkend.

Alena Roubalová