Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Opoziční hnojomet potřísnil hejtmana i soudce. Nekriticky je opěvován státní zástupce, který soudu nedodal jediný relevantní důkaz

31. 05. 2020 | 0:05

AKTUALIZOVÁNO: Máme výročí. Je to přesně rok, co jsme přešli na nový formát tohoto webu, který je, při vší skromnosti, nejaktuálnějším a nejkomplexnějším internetovým médiem v kraji. Je to rok, co jsme  začali intenzívně používat sociální sítě, jež jsme s produktem propojili.

putaRouškaDetail
Foto v sobě zahrnuje všechno dění týdne: Osvobozený hejtman u soudu, kam jej dovedlo angažmá v samosprávě, a s rouškou, symbolem pandemie, která je naštěstí už na ústupu. Foto: Artur Irma

Nový začátek se vydařil, moderní vizuál a desítky zveřejněných článků denně se výrazně projevily na stoupající návštěvnosti, za což vám všem patří dík. Návštěvnost rekordy trhala zejména začátkem a během kulminace pandemie koronaviru.

Ta už je naštěstí na ústupu, takže se můžeme vrátit k běžné agendě.

O družstevních bytech, které jejich současní uživatelé chtějí převést do vlastnictví poté, co uběhlo dvacet let od kolaudace, jsem v Inventuře psala už dvakrát, proto jen telegraficky. Skřípe to kvůli nim v radniční koalici, protože ODS chce dodržet smluvní vztahy uzavřené na přelomu tisíciletí, a zbylé dvě koaliční strany (SLK. ANO) hledají spíše důvody, proč to nejde.

Rukojmím jsou, bohužel, tisíce rodin, které si před dvěma desítkami let pořídily (výhledově) vlastní bydlení.
Situace se obsáhle probírala na květnovém jednání libereckého zastupitelstva. Je nezbytné zdůraznit, že ti  lidé udělali všechno správně, podepsali smlouvy, platili, bydleli. Nepochybila ani bytová družstva, která tehdejší vládní projekt výstavby nových bytů v masovém měřítku zastřešovala. A už vůbec za nic nemohou stavební firmy, které to všechno pouze postavily. Jediný, kdo pochybil, bylo město a je nyní na něm, aby vše napravilo. Takhle jednoduché to je.

Ani se nechce věřit, že všechny nynější lapálie způsobil fakt, že někdo před více než dvaceti lety záměr prodat byty postavené sdruženým financováním nevyvěsil na úřední desku. Jak tvrdí pamětníci, on to možná někdo i vyvěsil, ale zapomněl pořídit důkaz, že tak učinil. Dnes se to zdá neuvěřitelné, když má každý v kapse mobil, jímž lze pořídit jakoukoliv dokumentaci. Jenže my jsme v letech 1997 a kousek dál, kdy mobilní telefon uměl pouze telefonovat a posílat sms.

Tahle prkotina, zveličená v právnických analýzách, nesmí způsobit, že by lidé měli cokoliv za převod bytu do vlastnictví doplácet.

Ono to ale je souběžně i složitější, protože se jedná o dva druhy problému. První se týká družstevního bydlení, kdy má město převést svůj podíl, k němuž přišlo díky tomu, že bylo příjemcem státní dotace, na družstvo. A to má následně byty se splacenou anuitou předat jejich uživatelům, kteří své bydlení financovali hypotékou.

Jiná je problematika bytů, které patří do portfolia Interma-Byty, firmy, která vznikla na podvozku dnes už neexistující stavební firmy, která byty svého času postavila. Její pohrobek dnes pronajímá stovky bytů, z nichž část spadá do kategorie sociálních. Je v nich  usměrňované nájemné (nižší než komerční) a o jejich obsazení rozhoduje město. Zbytek "svých" bytů pak firma pronajímá za standardních podmínek.

I byty Intermy byly stavěny z dotace, již svého času mohlo inkasovat jedině město, taková byla pravidla. A podle nich vznikla smluvní dokumentace, že městský podíl bude na majitele bytů po dvaceti letech převeden za korunu. Ona totiž Interma na výstavbu přidala druhou část potřebných financí a město si svůj díl za dvě desítky let "odbydlelo".

Věc má spoustu peripetií, ale podstatné je, že jak bytoví družstevníci, tak Interma-Byty, nechtějí nic jiného, než aby Liberec dodržel svou část smlouvy. Což je v normálně fungující společnosti standard. Že si vedení města našlo kličku, jak se z této povinnosti vyzout, toť jeho vizitka. Není proto divu, že se toho ODS, za jejíž vlády se celý projekt cenově dostupného bydlení realizoval, nechce účastnit. Popřela by tím sebe sama.

Z tříhodinového hovoru o bytech, jenž se vedl na zastupitelstvu, mě zaujal fakt, že úplně první etapa doběhla už roku 2017 a že se věc na radnici dostala už před třemi lety, když tam ještě vládli chaoti ze Změny a exANO. Ticho po pěšině. Tutlat se to vydrželo ještě další dva roky a vše se provalilo až ve chvíli, kdy podobnou situaci začali řešit družstevníci 220 bytových družstev po celé republice. On ten dotační titul byl celostátní a všichni jeli podle stejné šablony.

Zástupci libereckých subjektů, kterých je 12 s 1240 byty, si najali komunikační agenturu a právní zastoupení. Ven s tím ale šli až nyní. To proto, že dvacetiletá lhůta nyní dobíhá největšímu počtu rodin a ony, přesto, že chtěly s radnicí vše vyřešit v klidu a pohodě, zatím na městě slyšely jen důvody, proč to nejde.

Zda to nakonec půjde, uvidíme. Obě strany se každopádně veřejně dohodly, že se dohodnou a že Liberec udělá všechno proto, aby transakce s městským podílem byla po právní stránce neprůstřelná jak pro obyvatele bytů, tak pro zastupitele. Nikdo z nich nemá zájem nechat se vláčet po soudech. Navzdory tomu, že Liberec původně chtěl, aby o platnosti smluv nejprve rozhodl soud, a pak že se uvidí. Což je ovšem akce na mnoho let a mnozí obyvatelé bytů by se konce vůbec nemuseli dožít.

Vezměme si, že v těch stále ještě družstevních bytech bydlí lidé, kteří měli koncem 90. let na splácení hypotéky. To nebyla taková samozřejmost jako dnes. Tehdy byla úroková sazba 15 až 20%, člověk musel zpočátku ručit jinou nemovitostí (zpravidla bytem, v němž dosud bydlel) a musel mít patřičný příjem, který mu proklestil cestu k hypotéčnímu úvěru. Proto si tyto byty pořizovali lidé ze střední třídy, kteří neměli nebo se necítili na vlastní dům, a panelák je už omrzel.

To nebyli žádní nezodpovědní "mlaďoši" nebo "sociální" inženýři s filozofií po mě potopa, to byli úspěšní občané mnohdy středního věku. Tenkrát jim bylo o dvacet méně a dostali historickou šanci získat za rozumných finančních podmínek nový byt na slušné adrese. Dnes jsou tito lidé už v důchodovém věku a investici do bydlení, které bude po dvaceti let od vstupu do projektu konečně jejich, brali jako pojistku na klidné stáří. Zatím to nějak neklaplo...

Zároveň se ale zastupitelům nelze divit, že se nehrnou do nějakého finančního dobrodružství s městským majetkem. Byť dnes na radnici sedí nová generace komunálních politiků plus dva pamětníci dob, kdy se všechno semlelo, sepsalo a podepsalo, vědí všichni, jak se vede politikovi, který uvízl v péči justice. Je po mnoho let sprostým podezřelým, do něhož si každý názorový oponent může beztrestně kopnout.

Moc dobře to zná nejen 23 libereckých zastupitelů, kteří byli souzeni za transakci s majetkem města v hodnotě statisíců, ale i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Ten se tento týden konečně dočkal prvoinstančního rozsudku ve vleklé cause rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny. Verdikt "nevinnen, skutek se nestal" mocně rozlítil změnařskou partu, která svůj hnojomet spustila naplno.

Pošpinila hejtmana i soudce a nekriticky opěvovala státního zástupce, kterému se ale nějak nepodařilo dodat soudu jediný relevantní důkaz. Já se k nekvalifikovanému hodnocení skutků, jež se spíše nestaly než staly, snižovat nebudu. K soudu jsem nechodila, spolehla jsem se na agenturní zpravodajství. Jediný, kdo u soudu vysedával a hltal tu každé slovo, byl pisálek z propagandistického webu opoziční Změny. To aby se značným zpožděním mohl podával reporty limitované vlastní krysí optikou.

Soud každopádně nekončí, státní zástupce se odvolal a věc posoudí Vrchní soud. Kdy a jak to bude, uvidíme. První kolo trvalo 5,5 roku, hejtman v roli obžalovaného z dotačního podvodu stihl vyhrát dvoje volby (krajské a posléze uspěl i v těch parlamentních). Nikoho asi nepřekvapilo, že bezprostředně po verdiktu jeho strana oznámila, že Martina Půtu opět staví do čela kandidátky pro nadcházející krajské volby.

Uspěje-li, zaznamená první politický hattrick na krajské úrovni. Jeho předchůdci se ve funkci ohřáli jen jedno volební období. Ano, řeč je o úplně prvním hejtmanovi Pavlu Pavlíkovi  (ODS), Petru Skokanovi (ODS, později Věci veřejné) a Stanislavu Eichlerovi (ČSSD). Půta se hejtmanem poprvé stal 27. listopadu 2012. To to letí...

Končí květen, končí omezování kvůli koronaviru, začínají těžké časy způsobené nouzovým stavem, který ledacos zařízl a zkomplikoval. Všichni se s tím budeme muset popasovat vlastními silami, protože rčení o pomocné ruce na konci vlastního ramene platí v těchto dnech víc než kdy jindy. Čím dříve se s tím soukromníci, zvyklí starat se v každé situaci, ale i zaměstnanci a také obce, v tomto týdnu státem obrané o kus sdílených daní, smíří, tím pro ně lépe. Líp už bylo.

Vláda sice pomoc zdatně deklaruje v médiích, ale v reále jí je pořád jako šafránu. Pro konkrétní skupinu osob je vládní pomoc z chřadnoucího eráru navíc hodně komplikovaná a zároveň i nebezpečná. Finančák nespí a už vystrkuje drápy. Média se plní články o skandálních praktikách berňáku, který pomalu dal, ale rychle a s patřičným penále bere.

BIkepark na Polevsku. Foto: Artur Irma

Pokud tápete, kam zamířit o víkendu, nabízím Železný Brod, kde je nově instalována výstavka úspěchů socialistického automobilového průmyslu, nebo Polevsko, kde je šest kilometrů nových stezek pro bikery. Už podle názvu mě zaujaly dvě z nich - Hrobník a Kostelník.

V sobotu odpoledne se oficiálně otevřelo liberecké Lesní koupaliště. Ano, to, které se po dokončené rekonstrukci muselo okamžitě rekonstruovat znova, neboť protékalo a mizela odtud voda, což je u koupaliště dost zásadní problém. Po otevření stánku má následoval hromadný skok do vody (ano, je tam!). Do studené vody se vrhly tři desítky odvážlivců.

Hromadný skok do Lesního koupaliště. Foto: FB primátora J. Zámečníka

Tak hezký zbytek víkendu.

Alena Roubalová