Propletenec čtyř příběhů skončil pro všechny zúčastněné vlastně dobře. Ve finále každý dosáhl svého

Pokusím se ony příběhy převyprávět. Jsou natolik výživné, že vydají na celou Inventuru a nepotřebují ani komentující podtext. Musím ale zjednodušovat, aby byly k pochopení i pro „mou tetu z Horní Dolní“, jak káže prastaré pravidlo novinářského řemesla:

Příběh první: Na sklonku minulého volebního období se tehdejší liberecké vládě, přičiněním křídla primátora Tibora Batthyányho, podařilo vypachtovat sportovní areál Ještěd s TMR, firmou slovenského miliardáře Igora Rattaje. Vedení Liberce jej propachtovalo téměř komplet, ovšem s výjimkou skokanského areálu, který kvůli dávno přidělené dotaci zůstal plně městu a TMR se o něj pouze stará po stránce provozní. Ve skokanském areálu se nic neděje, zastarává, můstky postupně přicházejí o všechny homologace nezbytné k tomu, aby se tam mohly skákat mezinárodní závody. Na scénu přichází Renáta Balašová, sportovní manažerka se smlouvou s TMR, zastupitelka za ANO.

Ve spolupráci se Svazem lyžařů ČR a bezesporu úspěšnou diplomacií se jí podařilo vrátit ještědské můstky do hry. Aby se tam ale mohly pořádat sportovní akce pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace (FIS), musí se zainvestovat 30 milionů, aby můstky měly ledovou nájezdovou stopu a kolem byly větrolamy. Bez nich se z bezpečnostních důvodů na vrcholné úrovni už závodit nedá. Balašová spolu s funkcionáři českého lyžování našli dotační titul na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a vyjednali 15 milionů z potřebných třiceti. Druhých 15 milionů má dát město.

Tady se na scéně objevuje Liberecký kraj. Jeho rada schválila, že městu na obnovu můstků přidá pět milionů. Na Liberci je, aby přidal deset. To ale městská rada minulé úterý razantně odmítne, vlastně o tom ani nejedná, protože liberecká kasa zeje prázdnotou. Nemíní ani žádat o dotaci, přestože to může udělat jedině Liberec jako majitel sportoviště. Renáta Balašová se nevzdává a chce, aby se věc dostala na jednání libereckého zastupitelstva.

Za týden zasedá krajské zastupitelstvo a na modernizaci areálu neschvaluje pět, ale hned sedm a půl milionu korun, tedy polovinu toho, co je třeba dodat. Na Liberci je, aby schválil zbývajících 7,5 milionu. Podle SLK, nejsilnějšího klubu v libereckém zastupitelstvu, to má logiku, protože ostatní (stát a kraj) se Liberci složí na ¾ potřebné částky. Podporuje je v tom hejtman a další krajští Starostové. Na kraji ODS i ANO hlasují pro. Jenže:

Příběh druhý: Na liberecké radnici je po úterním rozhodnutí krajského zastupitelstva poněkud dusno, protože ANO a ODS nechtějí, navzdory mínění svých krajských kolegů a na rozdíl od SLK, otočit o 180 stupňů. ODS argumentuje mj. tím, že nikdo nebyl schopen říci, odkud se těch 7,5 milionu vezme. ANO v tom dělá zmatek tím, že návrh nejhlasitěji prosazuje jeho zastupitelka Balašová, přičemž jiní z ANO s tím nesouhlasí. Situace je nepřehledná, bod vůbec není na programu blížícího se čtvrtečního zastupitelstva a přitom státní i krajské miliony už jsou ve hře .

Krajští starostové, například hejtman Půta či senátor Canov, zveřejňují samé dobré důvody, proč by Liberec svých 7,5 milionu zaplatit měl. Opozice to později pojmenuje, že „hejtman zavolal primátorovi, ten srazil paty a SLK otočili“. To je ovšem jen opoziční propagandistická zkratka, věc má samozřejmě více odstínů. Jde o politiku, ale i o ty zanedbané můstky, které mohou Liberci i kraji pomoci s propagací lokality a spolu s tím přivábit turisty.

Termín jednání libereckých zastupitelů (24.10.) je na dohled, stejně jako 31. říjen, kdy je dedline k podání žádosti o předjednanou dotaci, což musí učinit jedině Město Liberec. Tady jen malá odbočka k opozici, která asi hodinu před jednáním zastupitelstva přichází s nesmyslným nápadem, aby se můstky daly kraji či lyžařským svazům, nechť se činí, když je tolik chtějí. To je samozřejmě v danou chvíli jen populistický nesmysl, neboť za šest dní se to fakt stihnout nedá.

Dopoledne před jednáním zastupitelů svolává primátor mimořádnou radu města a pojmenuje novou situaci. Kraj dá 7,5 milionu, čímž na město zbyde už jen čtvrtina potřebné, 30milionové částky. To je jinak než minulé úterý, kdy rada smetla ze stolu návrh na 10 milionů. Pro ODS to ale nijak zvlášť jiná situace není a rovnou avizují, že pro to ruku nezvednou. Pořád jim nikdo neodtajnil, kde se ty miliony vezmou, resp. komu se vezmou.

SLK si už názorovou otočku vyargumentovalo a počítá se, že problém pominul i v ANO, neboť s celou tou anabází přišla jeho zastupitelka Balašová. S tím se koalice rozchází, protože to početně vyjde. Díky trojkoaličnímu uspořádání má 31 hlasů, což je v 39členném zastupitelstvu hodně velká rezerva i pro případ, že se někdo z ANO a SLK zdrží. S hlasy ODS se nepočítá.

Příběh třetí: Zastupitelstvo hladce na program jednání dodá bod k modernizaci můstků. Opozice se během projednávání očekávatelně a pilně naváží zejména do Starostů, že „panáčkují podle hejtmanových not a skáčou, jak kraj píská…“. Klasika, nad kterou se dá pousmát, nebo jí věřit. Předsedkyně sportovního výboru, zastupitelka za ANO Balašová, recituje argumenty, které mají logiku a s nimiž už uspěla na krajském zastupitelstvu. Váhu jim posléze dodávají pozvaní hosté – činovníci českého i mezinárodního lyžování. ODS dává najevo, že návrh nepodpoří, evidentně přes to "nejede vlak". Proti hlasovat nebude, ale zdrží se.

Když ale v několikahodinové diskusi vystoupí statutární náměstek primátora Jiří Němeček z ANO a dramaticky sdělí, že on odmítá měnit stanovisko z minulého týdne s tím, že si chce zachovat tvář, začíná být nejasno. Je to v přímém rozporu s tím, co prosazuje jeho stranická kolegyně Balašová, a co se rozhodli prosazovat i Starostové. Když se konečně hlasuje, jsou s výjimkou jednoho hlasu „zdržel se“ pro Starostové a s výjimkou dvou hlasů i ANO. Němeček a další zastupitelka za ANO se rovněž zdrželi. Stejně tak kompletní ODS a jedna zastupitelka ze Změny. Zbytek opozice je proti.

Početně to vyšlo, 24 hlasů bylo pro a Liberec v případě, že bude dotace přidělena, zaplatí za modernizaci skokanských můstků 7,5 milionu. Možná i méně, protože náměstek Němeček do usnesení na poslední chvíli prosadil úkol pro primátora, aby se na kraji pokusil vyjednat ještě více peněz, jimiž by LK na akci přispěl nad rámec schválených 7,5 milionu. Liberecká veřejnost se tak v letech 2021 až 2025 zatím jen teoreticky může těšit na mezinárodní skokanské závody, pro něž už FIS udělil licenci. Bez modernizace sportoviště by ale beznadějně propadla.

Tady by mohl celý příběh skončit. Vyhráli všichni, konec dobrý, všechno dobré. Peníze nepropadnou a dá-li dotační mašinerie, budou. SLK byla ve shodě s krajem, ODS si mohla podržet názor. Klaplo to i s ANO, které se v průběhu diskuse jevilo jako stále nevyzpytatelnější. Už fakt, že návrh zastupitelky z ANO odmítl dát na pořad jednání gesční náměstek z téže strany, a musel ho zaskočit primátor od Starostů, působilo záhadně.

Paradoxně vyhrála i opozice, která dostala šanci říci si své, čehož plně využila. Měla i šanci prezentovat své nesmyslné řešení s převodem můstků na někoho jiného. Získala i dostatek kvalitního střeliva a má dlouhodobě co řešit na svých propagandistických kanálech.

On ale ten propletenec příběhů nekončí.

Začíná příběh čtvrtý: Po přestávce v jednání zastupitelstva primátor náhle zařazuje nový bod, v němž svou rezignaci oznamuje jeho statutární náměstek Jiří Němeček z ANO. O přestávce si totiž koaliční politici evidentně ledacos řekli, údajně padla i slova o porušení koaliční smlouvy, a jeden z nestorů libereckého zastupitelstva, dvaasedmdesátiletý Němeček, to zabalil. Ve svých očích z té patálie vyšel se ctí.

Den na to našemu portálu řekl (parafráze), že nemá zapotřebí pokračovat v práci tam, kde se mění názory podle cizích not. A kde není vyloučeno, že se to nebude opakovat v jiných, daleko závažnějších případech. Můstky byly marginálie, co bude dál?

V pátek primátor oznámil, že rezignace jeho statutárního náměstka nic nemění na pokračování nynější radniční koalice, vymění se jen osoby a obsazení, "Statutárem" bude automaticky ekonomický náměstek primátora Zdeněk Karban, ANO dodá člověka do rady, bude-li to nutné, proházejí se rezorty a... jede se dál.

Jiří Němeček si odnesl z radnice věci a bude se raději vrtat v motorech v technickém muzeu, jež spoluzakládal a stal se díky němu v Liberci populárním. Vždycky byl ale úspěšným a šikovným člověkem. Takže i pro něj ten komplikovaný příběh skončil šťastně: Odešel se vztyčenou hlavou a ve svých očích neposkvrněn.

Amen.

Přeji příjemný prodloužený víkend se státním svátkem na konci.

Alena Roubalová