Z lavic libereckých opozičních zastupitelů znějí stále ty samé „argumenty“: Co by bylo, kdyby…

Severočeši na domácím trávníku německému celku nedokázali oplatit tři týdny starou porážku 0:5 z úvodního vzájemného duelu, v němž kvůli koronaviru postrádali až 15 hráčů. Zápas se kvůli opatřením proti covidu-19 opět hrál bez diváků.

Liberec utrpěl ve skupině třetí prohru po sobě a na třetím místě tabulky má tři body za úvodní vítězství nad Gentem, na jehož půdě se představí za týden. Na druhou Crvenou zvezdu ztrácí Slovan dvě kola před koncem šest bodů, a protože v Bělehradě utrpěl debakl 1:5, má už jen teoretickou šanci na postup.

Do vyřazovací fáze projdou dva celky, Hoffenheim si už účast v jarních bojích po dnešním vítězství zajistil. Slovan hraje v pohárech skupinu popáté v historii a postoupil jen v ročníku 2013/14.

Druhý duel, neméně dramatický, sehráli ve zdech radnice liberečtí zastupitelé. Bez rozhodčích a pravidel. Listopadovému zastupitelstvu, konanému v poločase tohoto volebního cyklu, nechyběly dramatické okamžiky, plejáda planých slov, přerušování vyhrocené diskuse ani nesportovní chování.

Liberec chce prodat machnínský zámeček. „For Sale“ na něj vyvěsí s novým rokem. Očekává, že za polorozbořené objekty v zanedbaném lesoparku dostane dvacet milionů korun, což je částka, na kterou nemovitosti ocenil znalec. Zatím jen záměr prodeje areálu, v němž bývala za minulého režimu vyhlášená dětská oční léčebna, pod touto podmínkou schválilo městské zastupitelstvo. Opozice transakci kritizovala.

Jeden změnař by zámeček, pro který nemá Liberec využití, ponechal v majetku města a bádal, co s ním. V době, kdy obce obracejí každou korunu a řeší, jak udržet v chodu alespoň to, co funguje, by krajskému městu pořizoval dalšího Otesánka s nekonečnými náklady a nulovými výnosy. Podle jeho stranického kolegy by bylo lepší, kdyby město vyhlásilo soutěž, v níž by zájemci představili své záměry s využitím areálu a z nich by vybralo nejlepší.

Jistě, bylo by lepší, kdyby… Kdyby existovala plejáda zájemců, kteří se budou o zanedbaný majetek přetahovat a chrlit jeden úžasnější nápad k jeho využití za druhým, pak ano. Ale on nikdo takový neexistuje, město bude nemovitosti nabízet na standardním realitním trhu a musí se modlit, aby se někdo našel.

On totiž ten slavný zámeček není žádné terno. Vystrkov s mizivou dopravní obslužností může dobře posloužit snad jen zdravotnickému nebo sociálnímu zařízení, jehož klienti nemusí opouštět pozemek ohraničený polorozpadlou zdí. Za branou není nic než les a až za kolejemi ve směru na Liberec jsou první sousedé: Obyvatelé domů, do nichž krajské město sestěhovává nepřizpůsobivé a sociálně slabé.

Ty domy a komunitu v nich sídlící zná každý, kdo vyrazí z Machnína do turisticky atraktivního Kryštofova Údolí. Sedačky vystěhované před dům a mejdan v kteroukoliv dobu, vraky aut rozmístěné po okolí, povykující obyvatelé… To nejsou kulisy, s nimiž by toužil každý sousedit. Takže se nemusí nikdo obávat, že si zámeček koupí nějaký zlý kapitalista a nastěhuje se sem.

A navíc: Cena je jasná a budoucí využití vlastně také, neboť územní plán sem diktuje občanskou vybavenost, čímž se řada věcí eliminuje. Kromě privátního zdravotnického či sociálního zařízení pro imobilní klientelu mě už napadá jen vykřičený dům.

Během projednávání problému kolem Interma bytů, tedy bytů, které město zčásti obsazuje svou klientelou za věcně usměrňované nájemné a Interma je chce nyní i s tímto závazkem převést na sebe (druhá větev problému městských spolupodílů v tzv. družstevních bytech), konečně zaznělo, proč se současné vedení města s výjimkou ODS této po dvacet let smluvně zakotvené a nikdy nezpochybněné transakci tak vehementně brání. Majetek, který toto vedení Liberce považuje částečně i za svůj, by se totiž dostal do rukou konkrétních lidí a učinil by je zbytečně bohatými. Konečně to někdo řekl nahlas a veřejně.

Čekala jsem všechno, ale tohle je moc. Stejně jako fakt, že koaliční partaje s výjimkou ODS neumožnily na jednání zastupitelů vystoupit právnímu zástupci firmy Interma byty a jejímu statutárnímu zástupci. Nemají totiž v Liberci ani bydliště ani nemovitost. To je podmínka nutná pro vystoupení „občanů“ během jednání zastupitelů. Jednací řád ale umožňuje tuto podmínku obejít hlasováním o možnosti vystoupit, což v tomto případě přes silnou koaliční sestavu SLK + ANO neprošlo. Zastupitelé se tak informace od protistrany dozvěděli jen díky jinému statutárovi firmy, který v Liberci bydliště i barák má. Hádejte kde a s kým je soused… Potenciálně hodně bohatý soused.

Obyvatelé bytů, které teplem a teplou vodou obhospodařuje liberecká teplárna, mohou být v klidu. Pokud mají pětiletou smlouvu, ceny se jim pro příští rok nezvýší. Zastupitele o tom ujistil nový šéf teplárny. To je ta lepší zpráva.

Horší je, že v zastupitelích, kteří byli v liberecké samosprávě i v uplynulé čtyřletce, stále přetrvávají dávné spory, které vedli před lety. Ukázalo se to právě v debatě kolem teplárny, kdy si vzájemně vytýkali, jak kdo a pro co hlasoval. Jakoby to nebylo dnes jedno, když tenkrát těsně, ale většinově odhlasovali, že se od teplárny nikdo odpojovat nesmí. Jinak by současně probíhající rekonstrukce rozvodů a celých větví neměla ekonomiku. Stalo se to v éře batthyánismu – korytářismu, to nikdo popřít nemůže. Bývalé vedení radnice si to mělo lépe ošéfovat. Že toho nebylo schopné je výhradně jeho problém.

Klub Změny dodal do zastupitelstva dvě nové tváře, protože jiné dvě odešly. Jestli to půjde dál tímto tempem, dojdou Změně lidé, kteří za ni v posledních komunálních volbách kandidovali, a z nichž se rekrutují náhradníci v případě, že řádně zvolení politici odejdou. Zvenku to vypadá, že ve změnařském ráji intenzivně prší. Což je rovněž výhradně jejich problém.

Obecným problémem všech obcí, měst a krajů jsou chřadnoucí finance. V době, kdy by měly finalizovat s rozpočty na příští rok, přichází těžce předem predikovatelné dopady pandemie a hlavně – přidala se i politická krize, kdy není jasné, kolik municipality dostanou z rozpočtového určení daní. Rozpočet, kdy je známá jen jedna jeho strana – výdaje, a příjmová strana se hemží jen iksy a otazníky, může skončit velkým kiksem.

Kraj, který měl své zastupitelstvo v úterý, to vyčíslil jasně. To, co by z RUD dostal po odečtení daňových novinek, jež schválila sněmovna v prvním čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2021, nestačí ani mandatorní výdaje, tedy výdaje, jež nejdou škrtnout.

To samé bude vysoce pravděpodobně platit i pro krajské město, takže debata o existenci či neexistenci zásobníku projektů, na které sice přispěje Evropská unie, ale vyžadují kofinancování z rozpočtu města, je poněkud lichá. Na barevné tabulky, které si tak rád maloval předchozí dotační náměstek ze Změny, aniž se z nich zrealizovalo cokoliv podstatného, teď nemá nikdo čas ani náladu. A ani ty peníze na kofinancování, protože teď se bude především zachraňovat co se zachránit dá.

Kdyby to náhodou někomu uniklo, řádí venku předzvěst krize, která může být daleko horší než ta, kterou jsme zažili/přežili v první dekádě 21. století. Kromě krize ekonomické je totiž stále reálnější ohrožení demokratických principů, právního státu a dalších hodnot, o nichž jsme si před 31 lety mysleli, že se navrátily navždy.

V takové atmosféře sice není malování vzdušných zámků zakázáno, ale fakticky je třeba odpracovat především nepopulární a veřejnost pobuřující věci. Téměř všechno, co okusilo dopady covidpandemie, vyžaduje finanční pomoc z veřejných rozpočtů. Byznysplány postavené na běžný provoz se zhroutily v polovině března letošního roku a dodnes nedostaly šanci, aby se vzpamatovaly. To je fakt, který nezakryje ani mnoho slov, ani nyní hojně používaná vyhnívací metoda. A ani žádný on-line.

Hezký víkend s první adventní nedělí.

Alena Roubalová