Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Zatrpklá opozice si při schvalování rozpočtu nemohla nepřehrát své profláklé etudy

02. 03. 2019 | 0:00

S únorem skončil masopust i rozpočtové provizorium. Liberec má schválený rozpočet, který na základech dokumentu, jenž sestrojilo ještě minulé vedení města, sestavila současná koalice SLK, ANO a ODS s akcentem na vlastní priority. Rozpočet byl ve čtvrtek večer schválen drtivou většinou zastupitelů, protože tak jsou po volbách rozloženy síly v zastupitelstvu. Všichni v sále i u monitorů si ale předtím museli "užít" opoziční etudy, jichž se zastupitelé, kteří se především rádi poslouchají, nemohli vzdát.

masopustLbc 38mad
Foto: Mad

A protože kritika k roli chabé, ale hlasité opozice patří, nezůstala logicky na rozpočtu, jenž je za každé vlády uměním možného, nit suchá. Co člověk, to názor. Kdo chtěl, sledoval v přímém přenosu a vytvořil si vlastní. Rozpočet je každopádně dokument, jenž lze interpretovat z nejrůznějších úhlů pohledu, a pokaždé je to více méně pravda. Platí pro něj rčení o sklenici vody zpola prázdné nebo naopak zpola plné. Jak se komu líbí. Neoddiskutovatelné ovšem je, že Liberec bude mít letos schodkový rozpočet. Zastupitelé schválili výdaje za 2,68 miliardy a příjmy ve výši 2,31 mld. Kč. Schodek pokryjí zůstatky z účtů a kontokorent.

Proto k rozpočtu už jen pár poznámek: Klidná prezentace ekonomického náměstka, rozpočtového praktika Zbyňka Karbana (ANO) obsahovala všechno podstatné, fakta i argumenty. Liberec není v lehké situaci, protože zadlužení se v minulých čtyřech letech podařilo stáhnout jen nepatrně, přesto, že to byly tučné roky. Z předloženého meziročního srovnání vyplývá, že daňové příjmy a poplatky v roce 2015 činily 1 359 478 tis. korun a pro rok 2019 jsou už rozpočtovány ve výši 1 832 934 tisíc, což je o bezmála půl miliardy více.

Příjmy stoupaly každý rok v řádu stovek milionů, a přesto se to na faktickém rozvoji města nijak výrazně neprojevilo. Vznikl jen objemný rezervoár nejrůznějších projektů – od humusu po terminál, jejichž realizace, včetně financování a kofinancování, zůstaly na jiných. Někdejší „ekonomický a rozvojový“ náměstek primátora, nyní hlasitý kritik rozpočtu Jan Korytář ze Změny, stejně jako jeho oddenek Jaromír Baxa z LOLu, béčka ZPL, se už zase tváří, že vlastně ve vedení města a vládnoucí koalici vůbec nebyli. Že za všechny potíže mohou vlády před nimi a teď ta současná, v tomto týdnu stodenní.

Změnař Josef Šedlbauer tradičně předvedl pár broukpytlíkovských epizod, a jeho kolegyně z bývalé rady, Karolína Hrbková (ZPL) i lolařka Zuzana Kocumová, by už zase ve velkém sázely kytky, herní prvky do zeleně i peníze do okrajových zálib. Všichni zmínění svorně tvrdí, že předali město v lepším stavu, než jej spolu s bývalým ANO v roce 2014 přebírali. Což je dost diskutabilní teze, protože jejich předchůdci měli na krku ekonomickou krizi, zatímco oni spadli do éry zákonitě přicházející konjunktury. Zvenku to nejvíce vypadá, že se bohaté příjmy z posledních čtyř let především bohapustě projedly.

Hostina ale v některých položkách bohužel pokračuje. Platby za veřejnou dopravu stouply, díky zlevněnému jízdnému pro vybrané skupiny obyvatel, na astronomických 300 milionů. A protože se ani po sto dnech nynější vlády nesáhlo do organigramů, bobtnají nadále i počty úředníků a položky na jejich platy. Už proto, že všichni dostali povinně, nařízením vlády přidáno, aniž se obce dočkaly jakékoliv kompenzace. Vzhledem k tomu, že růst městské administrativy představitelé nyní nejsilnějších koaličních Starostů pravidelně kritizovali, je tu naděje, že se neblahý trend přinejmenším zastaví. K zeštíhlení úřadu není třeba pořádat drahý personální audit, jak volá opozice, k tomu stačí trocha rozumu na pravém místě a odvaha věci řešit.

Diskutabilní je i růst finančního objemu na prezentaci radnice v prostředcích masové komunikace. Nic proti nákupu časů a reklamního prostoru v relevantních médiích, to patří k mediální politice každé politické reprezentace a kdo na ni rezignoval, příliš si neprospěl, což prokázala i nedávná liberecká radniční historie. Zvláštní je ale zakázka na výrobu a vysílání televizního magazínu, k čemuž se vedení města hrdinně vrací po osmi letech. Zvláštní nikoli proto, že se magazín bude produkovat, ale proto, za kolik se bude vyrábět a kde vysílat.

Protože v Liberci a v kraji existuje už jen jediná regionální televize, utratí se peníze v ní, byť o jejím dosahu se dá s úspěchem pochybovat. Odpovídající pokrytí a sledovanost může konkrétně v Liberci poskytnout pouze televize vysílající z Ještědu, ne z prskavek pokrývajících signálem jen ostrůvky území kraje, v tomto případě primárně Jablonecko z Černé Studnice a část Českolipska ze Špičáku. Proto je záhadná už cena, kterou za výrobu a vysílání svého pořadu platí Liberecký kraj a kolik za své "nové MSR" (Minuty s radnicí - pozn. aut.) bude nejspíš platit Liberec. Po mém soudu se oba produkty v ceně nijak výrazněji lišit nebudou.

Když se k nové mediální aktivitě, samozřejmě patřičným despektem, vyjadřoval opoziční všeználek Josef Šedlbauer ze Změny, neopomněl zmínit, že kdysi takový magazín pro krajské město i kraj zpracovávala dnes už nevysílající (naše) Televize Genus. Fakt nechápu, proč v momentě, kdy se schvalují velké statisíce (cena oficiálně sdělena nebyla) pro jinou televizi, zmiňuje společnost, která se od veřejných peněz i televizního vysílání už dávno odstřihla. Je to přinejmenším nevkusné!

Co ale Šedlbauer neřekl, protože to neví a stejně by se mu to nehodilo do krámu, je fakt, že Genus  kompletní zpravodajské pořady vyráběl a vysílal za poloviční cenu (cca 500 tisíc ročně) než nynější producent a vysílal je jako součást celostátního programu a samozřejmě z Ještědu, čímž zprávy z Liberce a kraje posílal dvěma milionům diváků. Podstatné je i to, že se tak dělo v době, kdy se televizní pořad opravdu nedal vyrobit mobilem a odvysílat i na bezplatných sociálních sítích.

Za výrobu a vysílání pořadů jsme byli soustavně Změnou kritizováni, protože jí se Genus zhmotnil v třídního nepřítele. Když totéž nyní dělá jiná televize – za větší peníze a s menším pokrytím – omezí se na konstatování, že není dobře, aby si "chudé" město, které musí omezovat peníze na úklid ulic, platilo za televizní vysílání. A neopomene opět zmínit, v negativních konotacích samozřejmě, jen dávnou praxi, z dnešního pohledu pravěk audiovizuální tvorby i regionálního televizního vysílání.

Já osobně za pozitivum té zbytečně oprášené historie považuji, že konečně došlo na má slova, že se bez veřejných peněz neobejde žádné místní televizní vysílání. Ani tehdy, ani dnes. Jen se musí nasměrovat tam, kde to má odpovídající efekt. To jest v Liberci nikam, protože z Ještědu nevysílá žádná regionálka.

Primátor Jaroslav Zámečník se sice oháněl tím, že podobné pořady si už léta nechává vyrábět a vysílat  například Jablonec, ale to je jiná situace. Vysílač na Černé Studnici Jablonec plnohodnotně pokrývá, což je pro sousední město příznivé. Pro Liberec ne, tady se vysílání oné místní stanice, jdoucí vzorně ve šlépějích Genusu, na běžnou anténu chytá špatně nebo vůbec. Antény libereckých domácností jsou většinou, kvůli ostatním terestricky (bezplatně) šířeným programům, namířeny na Ještěd. Ostatní placené vysílací platformy, satelit, kabel a internet, nezmiňuji, to jsou maginálie.

Daleko efektivněji tak jsou vynaloženy peníze pro tvůrce kriminální minisérie Nelegál, které Liberec poskytne formou dvou sedmisettisícových pobídek. To je správná cesta k propagaci města, tedy pokud nebude v seriálu figurovat jen jako špinavé rejdiště kriminálníků a nejrůznějších úchylů. Což ale scénárista Matěj Chlupáček během prezentace před zastupiteli vyloučil, neboť má k městu vztah rodáka a nechce mu nijak škodit. Zastupitelka ANO Renata Balašová, povoláním manažerka sportovního areálu Ještěd, podotkla, že firmě TMR, která dnes provozuje skiareál nad Libercem, z hlediska kladného PR nejvíce prospěla finanční injekce do filmu Román pro ženy, který se natáčel v Tatrách, v jednom ze středisek ze stáje Igora Rattaje.

Tak se nechme překvapit, tvůrci slibují kvalitu ve stylu Případů 1. oddělení... Fakt je, že Ústí nad Labem a zejména tamní policii druhá série Rapla rozhodně neprospívá. Na rozdíl od Jáchymova, kde se točily první díly a leckomu odhalily do té doby nevyhledávanou drsnou krásu opovrhovaných Krušných hor. Ústí je v Raplovi vykresleno jako ráj mezinárodních gangů, romských a skinheadských rejdů i jako dostupné centrum laciné prostituce. Vedení místní policie vyhlíží jako jednotka neschopnosti, neboť nechává kriminalisty, kteří během jedné televizní hodiny odhalí každého padoucha, hnít ve strašlivé ubytovně a nevadí mu, když policista ve službě používá prastarý taxík, jímž si neváhá i přivydělávat… Jistě, umělecká licence, ovšem v reálných kulisách města, které má i tak, po mém soudu zcela nezaslouženě, dost pošramocenou pověst.

Proti Ústí, díky práci filmařů, vyšel nedaleký Most (se svou stejnojmennou taškařicí) docela příznivě. Něco ve stylu malebných Zvonokos českého severu.

Hezký víkend. A příjemné jarní prázdniny, pokud se vás týkají.
 
Alena Roubalová