ČEZ nebude pokračovat v přípravě větrného parku v Ralsku, malá rychlost větru nezaručuje udržitelnost ekonomiky

Měření, která se podle Cetkovského v lokalitě dělala do loňského listopadu ukázala, že rychlost větru tam není dostatečná. "Původní předpoklad byl minimálně šest metrů za sekundu v ose rotoru, pokud je rychlost nižší, tak ty elektrárny mají příliš nízké využití instalovaného výkonu," doplnil Cetkovský. Pokud by měření větru vyšla, byla podle něj firma připravena záměr redukovat, aby měl co největší šanci na úspěch. Pro podobné projekty je podle něj klíčová dohoda se samosprávami.

Zastupitelé Ralska ale minulý týden na mimořádném jednání odmítli v projektu pokračovat. "My jsme vyzvali v lednu ČEZ, jestli by se účastnil debat, a dodneška nepřišla odpověď. Není to jednoduchá situace, otázek je mnoho. Zastupitelstvo, které bude ve funkci do října, se tím určitě už zabývat nebude," řekl již dříve starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO). K rozhodnutí společnosti ČEZ projekt ukončit dnes ČTK řekl, že lidé v regionu už alespoň nebudou v nejistotě. Projekt měl v Ralsku i okolních obcích mnoho odpůrců.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) se ukázalo, že tak velký projekt nelze připravovat bez pravidelné komunikace s obyvateli už od začátku záměru. "Myslím, že trochu problematické na tom projektu bylo také to, že byl sice na katastru města Ralsko, ale dotýkal se sousedních obcí, které ty informace v té úvodní fázi neměly vůbec. Dnes zaznělo, že prezentace pro starosty dotčených obcí byla až loni v listopadu, jenže to bylo už v době, kdy ten projekt nejméně rok probíhal veřejnou debatou," dodal hejtman.

V bývalém vojenském prostoru Ralsko plánovala společnost ČEZ PV & Wind vybudovat 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu od 88,96 do 115,2 MW. Záměr se týkal místních částí Ralska Náhlov a Svébořice, pokud by se plány uskutečnily, byl by park největším v zemi. Investor počítal s celkovou výškou elektráren až 250 metrů.

ČEZ už má v oblasti Ralska na pěti místech solární elektrárny o celkovém výkonu 56 MW a další fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 71 MW staví. Projekt v lokalitě Kuřívody je zhruba v polovině, do provozu by měl být uveden v lednu 2028. Ve stejné lokalitě plánuje ČEZ vybudovat také bateriové úložiště s kapacitou 106 MW, které by chtěl uvést do provozu ve třetím čtvrtletí 2028.

čtk

Galerie: bývalý vojenský prostor Ralsko, foto: LK