Ve Stvolínkách má pamětní desku příběh výjimečné rodiny. Boj proti fašismu měl stovky podob
Výjimečný příběh Němky Elisabeth Morcheové a šesti jejích synů, kteří byli i československými občany, nově připomíná ve Stvolinkách na Českolipsku pamětní deska. Tři nejstarší bratři se v této obci narodili a proti fašismu bojovala celá rodina v Německu, Česku a poté na západní i východní frontě za druhé světové války.
"Je to mimořádný příběh. Vemte si šest bratrů, oni tvořili takovou malou rodinnou armádu. Musíte započítat jejich matku, ona byla také sveřepý odpůrce nacistů," řekl dnes ČTK vedoucí historického oddělení ústeckého muzea Martin Krsek. "Myslím, že ani v Německu taková podobná rodina, neexistuje," dodal iniciátor vytvoření pamětní desky a předseda legionářské obce v Novém Boru Josef Doškář.
Podle starostky Stvolínek Pavlíny Ištokové jde v obci o polozapomenutý příběh. "Něco takové jsme tušili, běžela tady taková fáma, ale protože tady byl opravdu tvrdý odsun Němců (po válce) a zůstaly asi jen tři rodiny, tak historie byla opravdu přetrhnutá," uvedla. Podle ní si je ale třeba vážit všech, kteří bojovali s nacismem. "A toto je opravdu zvláštní rodina, která si pozornost zaslouží," dodala.
Ze Stvolínek pocházel otec rodiny, který padl za I. světové války. Rodina se už před jejím zahájením přestěhovala do německé Pirny a od začátku patřila k odpůrcům fašismu. "Byli součástí sociálnědemokratického hnutí, později komunistického," uvedl Krsek. Po nástupu fašismu k moci v roce 1933 byli podle něj synové postupně pozatýkáni a vězněni a poté utekli nebo emigrovali i s matkou do Československa. "Usadili se v Tisé na Ústecku, kde vytvořili významnou odbojovou skupinu, která dál prováděla boj proti nacistům přes hranice," uvedl Krsek. Do Německa pašovali protinacistickou propagandu a do Čech ohrožené antifašisty. Dokonce se jim povedlo propašovat sklad zbraní komunistické strany a Morcheová si tu získala přezdívku "Matka emigrantů". Bratři se později zapojili i do jednotek Stráže obrany státu takzvané SOS.
Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 prchli do českého vnitrozemí a později přes Polsko pět bratrů zamířilo do Velké Británie a jeden do Sovětského svazu. Do boje se zapojili všichni, dva padli. Friedrich jako člen československé jednotky v roce 1944 při bojích u Dunkerku a Helmut v lednu 1945 na českém území, kam byl vysazen jako člen speciálního výsadku Rudé armády. Desetičlennou skupinku tehdy čtyři dny pronásledovalo 3000 Němců. Po válce setrvali zbývající bratři v Československu jen krátce, než se vydali za svoji matkou do Pirny, kde přežila válku. "Postupně se vystěhovali dobrovolně do Německa, kde se zúčastnili budování NDR v rámci levicových ideálů," dodal Krsek. Výjimkou byl podle něj Gottfried, který odjel do Británie za svoji manželkou, kterou poznal za války.
čtk