Vodní hrad se pomyslně proměnil v křišťálový. Je vyzdoben kumštem sklářského mistra Jiřího Pačinka

Skleněná díla jsou tematicky i velikostně různorodá, například ve sklepeních najdou lidé čerty i anděly a zároveň také díla odkazující na bohatou hrnčířskou tradici České Lípy. Největším artefaktem je 3,5 metru vysoký a 400 kilogramů vážící kovový strom, který je osazený 300 skleněnými komponenty. Z nich 100 jsou lipové listy připomínající název města. Unikátní je podle Sobotky podzemní instalace ve sklepení. "Kde je použito uranové sklo, které jako jedni z mála tavíme. Takže tam je to nasvíceno UV paprsky a uran září jako laser," dodal.

Hrad Lipý je nejstarší kamennou stavbu v České Lípě. Založil ho rod Ronovců u slepého ramene Ploučnice ve 13. století a za staletí své existence prodělal několik přestaveb. Sloužil jako zámecké sídlo i jako rafinérie cukru či cvičný cíl vojáků při odstřelu. Dnes jde o zříceninu. Taková výstava se v něm koná poprvé. "Bylo by hezké, kdybychom v České Lípě založili novou tradici a každý rok se zde nějaká sklářská akce uspořádala. Českou Lípu si sice mnozí se sklem úplně nespojují, ale i přesto město určitě patří do sklářského regionu, působí zde mnoho šikovných sklářů," uvedl Pačinek.

Výstava je přístupná v rámci prohlídky vodního hradu. Prohlídkový okruh zahrnuje nádvoří s pozůstatky hradní architektury, gotické sklepení a branskou věž. Ta je jedinou dochovanou stavbou v areálu a ve čtyřech místnostech tam je expozice zaměřená na život na hradě na přelomu 19. a 20. století.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1277. Na zámek byl přestavěn v 16. století a jeho význam začal upadat o století později, kdy přestal být sídlem šlechty. V roce 1820 vypukl ve městě ničivý požár, který zachvátil i staré panské sídlo. V 19. století byl chátrající areál hradu pronajímán a poté přestaven na továrnu, rafinérii cukru, která zde ale vydržela jen do začátku 20. století. Před více než 60 lety chátrající hrad odstřelili v rámci cvičení vojáci. Ještě na konci 80. let 20. století byla na místě dnešního hradu jen nesourodá směsice přístřešků a budov, pod níž by gotickou stavbu nikdo nehledal. Obnova začala v roce 1992 a stála přes 50 milionů korun. Veřejnosti byl areál zpřístupněn v roce 2003. Nejcennější dochovanou částí je gotický most, který byl původně přístupovou cestou do hradu.

čtk