Miroslav Pelta podal k Nejvyššímu soudu dovolání v kauze dotací. Už ale nastoupil do liberecké věznice

Podnět zatím není přidělený konkrétnímu senátu, je tedy nepravděpodobné, že by jakékoliv rozhodnutí padlo dřív než po víkendu. Ve čtvrtek NS přerušil výkon trestu Simoně Kratochvílové odsouzené společně s Peltou. Do vězení nastoupila v pondělí, nyní je znovu na svobodě. Pelta má nástup odložený ze zdravotních důvodů do dnešního dne.

Zásah NS v případě Kratochvílové byl reakcí na složitou procesní situaci. Zatím totiž NS nevyřídil dovolání bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže v téže kauze. Střížovo dovolání směřuje proti rozhodnutí, které předcházelo verdiktu, na jehož základě zamířila Kratochvílová do vězení. Pokud by NS dovolání vyhověl, vedlo by to i ke zrušení následných rozhodnutí, včetně rozsudku, který je podkladem pro výkon trestu.

"NS považuje za nezbytné, aby nedocházelo k výkonu trestu za situace, kdy teprve budou posuzovány pro meritorní rozhodnutí ve věci zásadní právní a procesní námitky uplatněné v dovolání nejvyššího státního zástupce," uvedla ve čtvrtek mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Návrh na přerušení výkonu trestu podal předseda senátu Městského soudu v Praze. Kratochvílová sama také podala dovolání proti odsuzujícímu verdiktu.

V případě Pelty je procesní situace obdobná, avšak Vlček nechtěl žádným způsobem předjímat budoucí rozhodování NS.

Pelta s Kratochvílovou podle verdiktu ovlivnili v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta podle vyšetřování předložil Kratochvílové seznam žádostí, které preferoval.

Bývalá náměstkyně pro řízení sekce sportu a mládeže sociálnědemokratické ministryně školství Kateřiny Valachové na ministerstvu pracovala od roku 2015. Předtím působila v řadě řídicích funkcí mimo jiné na úřadu vlády a ministerstvu vnitra. Pracovala i v Komoře daňových poradců a v soukromé sféře.

Obžaloba původně mířila nejen na Peltu s Kratochvílovou, ale kvůli údajnému rozsáhlejšímu zmanipulování dotací také na předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, šéfa ministerského odboru Zdeňka Břízu, ČUS a Fotbalovou asociaci ČR.

V této části případu soudy všechny obžalované včetně Pelty s Kratochvílovou osvobodily s tím, že popsané skutky se sice staly, nejsou ale trestnými činy. Právě proti tomuto zprošťujícímu rozhodnutí míří dovolání bývalého nejvyššího státního zástupce Stříže, které však dostal NS na stůl teprve v těchto dnech.

Někdejší šéf českého fotbalu, podnikatel Miroslav Pelta, nastoupil v pátek odpoledne k výkonu trestu do liberecké věznice. Uvedla to Česká televize, ČTK informaci následně potvrdila mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová. Bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) si má za zmanipulování sportovních dotací odpykat 5,5 roku. Do vězení se měl původně dostavit do uplynulého pondělí, soud mu ale s ohledem na jeho zdravotní stav po operaci břicha odložil nástup do dnešního dne.

Podle informací ČTK se šedesátiletý Pelta dostavil do liberecké věznice po půl čtvrté odpoledne v doprovodu svého advokáta Bronislava Šeráka, nesl si tři tašky. Šerák přitom původně uváděl, že klient si jako nástupní místo zvolí pražskou pankráckou věznici, a to kvůli tamní nemocnici. Před touto věznicí dnes proto na Peltu čekala řada novinářů.

Liberecká věznice nyní posoudí Peltův zdravotní stav. Pokud by dospěla k závěru, že je nutná jeho hospitalizace, lze předpokládat, že ho převeze do věznice na Pankrác.

Zatím není jasné, zda - a případně kdy - Peltovi výkon trestu nepřeruší Nejvyšší soud. Obdobně totiž soud postupoval v případě Peltovy spoluodsouzené Simony Kratochvílové. Nastoupila do brněnské věznice v pondělí, přičemž ve čtvrtek se po rozhodnutí soudu dostala zpátky na svobodu. Pelta i Kratochvílová vinu od počátku odmítají.

Přerušením trestu Kratochvílové reagoval Nejvyšší soud na složitou procesní situaci. Zatím totiž nevyřídil dovolání bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže v téže kauze. Střížovo dovolání směřuje proti rozhodnutí, které předcházelo verdiktu, na jehož základě zamířila Kratochvílová do vězení. Pokud by soud dovolání vyhověl, vedlo by to i ke zrušení následných rozhodnutí, a to včetně rozsudku, na jehož základě se Kratochvílová dostala za mříže.

Pelta s tehdejší náměstkyní ministerstva školství Kratochvílovou podle pravomocného rozsudku společně v roce 2017 ovlivnili přidělení ministerských peněz 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta podle vyšetřování předložil Kratochvílové seznam žádostí, které preferoval.

Pražský městský soud Peltu poprvé uznal vinným v listopadu 2021, kdy mu uložil šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest. V září 2022 však odvolací senát tento rozsudek zrušil. V dubnu 2023 soud Peltovi vyměřil opět šest let vězení a k tomu peněžitý trest pět milionů korun. Ani tento verdikt před vrchním soudem loni v červnu neobstál. Městský soud pak napotřetí loni v září uložil Peltovi 5,5 roku vězení, pětimilionový trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací. Pražský vrchní soud pak tento rozsudek letos v květnu potvrdil s výjimkou zákazu činnosti, který zrušil.

Pelta byl předsedou FAČR v letech 2011 až 2017. Ve fotbale má za sebou bohatou funkcionářskou kariéru. V letech 1999 až 2005 byl generálním ředitelem Sparty, vlastnil fotbalový klubu z Jablonce nad Nisou. Fotbalový Jablonec počátkem září avizoval, že nový majitel klubu by měl od Pelty získat majoritní balík akcií ještě předtím, než Pelta nastoupí do vězení.

čtk