Na výstavě v Jablonci mají stovky otisků z náhrobních kamenů bývalých Sudet

"Smysl výstavy je připomenout, v jakém stavu my ten fundus máme a také, a to je druhá podprahová linka, že se ti autoři, to znamená Jan Čumlivski, Filip Kraus a jejich studentky a studenti z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, zabývali typografii písma," uvedla Habánová. Na první pohled je podle ní zřejmé, jak rozmanité typy písma se při vytváření epitafů používali v 19. století a první polovině 20. století.

Tímto tématem se zabývali studenti i vedoucí Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM. V předchozích třech letech na 19 hřbitovech v českém příhraničí dokumentovali německé hroby z doby před rokem 1945, o které se nyní nikdo nestará a často jsou velmi zuboženém stavu. "Z hrobových kamenů jsme grafitem přes papír pořídili otisky. Vznikly stovky frotáží, ve kterých jsme zachytili to, co bylo kdysi na náhrobních kamenech kameníky vytesáno," uvedl jeden z autorů projektu Jan Čumlivski.

Cílem ale nebylo jen zachování paměti na jednotlivé, dnes většinou neznámé osoby, ale s písmem také dál pracovat. "V zadní části výstavního prostoru může návštěvník vidět osm nových typů písmen, které z toho vzešly," dodala Habánová.

Tento výsledek považuje za přínosný prorektorka UMPRUM Ida Chuchlíková. "Ty fonty, když si je procházíte, tak jsou až sochařsky tvárné a kolegové z ateliéru typografie je dál rozvíjejí. Pracují s digitalizací fontů a s návrhem aktuálních fontů pro náhrobky jako připomínkou těch jemných detailů, které v historii prošly naší krajinou," uvedla. Spojení minulosti s budoucností se ji zamlouvá. "Já v tom vnímám obrovskou úctu vůči vyrovnání se s pamětí území i připomenutí hodnoty lidí, kteří už tady mezi námi nejsou, ať už šlo o původní Němce nebo další rodiny. A ten noblesní způsob vyrovnání se s vlastní historií je v tomto kontextu velice důležitý," dodala.

čtk