Premiér Fiala se podepsal do knihy a dostal sklo z Železného Brodu. Poté vláda řešila mj. Turów, digitalizaci stavebního řízení i zemědělce
AKTUALIZOVÁNO: Ve středu 13. března, hodinu po poledni, přijal jablonecký primátor Miloš Vele na radnici premiéra Vlády České republiky Petra Fialu a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše. Oba pánové se podepsali do městské pamětní knihy a od primátora Veleho převzali soupravy skla ze Železného Brodu.
Poté proběhlo krátké jednání v pracovně primátora za zavřenými dveřmi.
Než se všichni vydali na cestu z radnice do Eurocentra, kde bylo plánované jednání vlády, prohlédl si Petr Fiala a Ivan Bartoš zrekonstruované radniční prostory. Zvláště premiér ocenil citlivou rekonstrukci radnice, která loni slavila 90 let od svého vzniku a které Vláda ČR přiznala s platností od července letošního roku statut národní kulturní památky.
Při přechodu z radnice do Eurocentra premiér Fiala odpovídal na otázky občanů, kteří přišli na Mírové náměstí.
JN/Jana Fričová
Premiér Fiala slíbil, že se bude znovu věnovat dopadům těžby v polském Turówě
Premiér Petr Fiala (ODS) při dnešní návštěvě v Jablonci nad Nisou slíbil, že se bude znovu věnovat dopadům těžby v dole Turów. Reagoval tak na rozhodnutí soudu ve Varšavě. Soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí (EIA), které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Současná česko-polská smlouva nefunguje, řekl Milan Starec ze spolku Uhelná, který premiéra před jednáním vlády požádal, aby při jednání s polským protějškem téma znovu otevřel.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je přesvědčený, že mezistátní smlouva funguje. Novinářům dnes řekl, že veškeré informace od polské strany dostávají do deseti dnů.
Lidé na české straně mají podle Starce strach hlavně o podzemní vodu. "My, co tam žijeme v bezprostřední blízkosti, víme, že dohoda nefunguje. Nějaká bude muset být. My jsme nikdy netvrdili, že ten důl se má zavřít ze dne na den, rozhodně musí ale dojít k nějaké konečné dohodě. Měla by být na základě časových a územních kompromisů, ale ne tak, že polská vláda pošle jen nějaké peníze a těžba bude pokračovat do nekonečna," řekl Starec. Zároveň předal premiérovi publikaci s osudy lidí v dosahu dolu na české, polské a německé straně hranice.
Dohodou o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów podepsali premiéři Česka a Polska 3. února 2022. Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří, pak vyplatily na kompenzacích škod 45 milionů eur (zhruba 1,14 miliardy korun), z toho 35 milionů eur (884 mil. Kč) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj, aktuálně je na něm díky úrokům přes 917 milionu korun. Podle Fialy všechna stanoviska expertů naznačovala, že dohoda je žádoucí, proto po svém nástupu do funkce udělal všechno pro to, aby jednání s Poláky odblokoval. "Shodneme se na tom, že dohoda je správná. Pokud soud rozhodl, podíváme se na ty výsledky a budeme se o tom dál bavit," slíbil Fiala.
Soud podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) rozhodoval v žalobě, kterou podalo město Žitava, protože polská strana při zpracování posudku nevzala v potaz jejich připomínky. "Já to rozhodnutí vítám, myslím si, že v takhle citlivém místě, kde se ta těžba netýká jen jednoho státu, ale obyvatel ze tří zemí, tak je důležité se věnovat oprávněným námitkám, které byly vzneseny," řekl ČTK. Na situaci v Česku to podle Půty ale nebude mít vliv. "Máme vyjednáno výrazně víc než bychom dokázali vyjednat v případě dalších požadavků na ten posudek," dodal.
Podle Hladíka je na příkladu tohoto soudu patrné, že čeká strana je v jiné pozici než německá. "Máme nastavené smluvní ujednání. To znamená, že česká strana má veškeré informace, které pravidelně zveřejňuje na stránkách ministerstva životního prostředí, o stavu podzemních vod na polské i české straně. Pravidelně měříme hluk, měříme prach. Veškerá tato data jsou opět veřejnosti k dispozici. Polská strana také postavila podle dohody takzvaný podzemní val," řekl ministr. Val podle něj čeští odborníci považují za funkční. "Co se týká dalších věcí, tak my očekáváme, že do poloviny tohoto roku polská strana předloží celý hydrogeologický model Žitavské pánve tak, jak má. Ta smlouva nám dává opravdu jasné pravomoci a také pravidla," dodal.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají zejména ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Rozhodnutí soudu o zrušení EIA dnes Starec, který žije v osadě dolu nejblíž uvítal. "Soud nám de facto dal za pravdu," dodal. Polský správní soud ale také uvedl, že jeho rozhodnutí není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP.
Jurečka: Bartoš koalici ujistil, že se stihne digitalizace stavebního řízení
Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ujistil lídry koaličních stran o tom, že se stihnou všechny kroky, které souvisejí se změnami ve stavebním řízení. Týká se to i digitalizace stavebního řízení od začátku července, řekl Jurečka před dnešním výjezdním zasedáním vlády v Jablonci nad Nisou. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou další úřady připravené poskytnout Bartošovu ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) odborné kapacity.
Jurečka uvedl, že Bartoš koalici tento týden podrobně informoval, jak jdou přípravy na implementaci stavebního zákona včetně IT řešení. "Ujistil nás, že se všechny kroky stíhají, že to zvládnou," uvedl. Stanjura řekl, že obavy ohledně možného zpoždění existují, ale pevně věří, že MMR vše zvládne. Myslí si, že by mohla pomoci i vláda jako celek či jednotlivá ministerstva tím, že zapojí své odborné kapacity. "Každé ministerstvo má legislativní či právní odbor, může to přinést rychlejší či netradiční řešení," míní.
Server Seznam Zprávy dnes napsal, že Bartoš byl minulý týden "na koberečku" u poslanců STAN kvůli jejich obavám, že se digitalizace nestihne včas. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) řekl, že nejde o žádnou koaliční krizi či Bartošovo pranýřování, na schůzce pouze poslanci tlumočili legitimní dotazy z regionů, zda se podaří dodržet termíny. "Ty jsou šibeniční, ale mám pocit, že vicepremiér pro to dělá všechno," uvedl. Bartoš má podle něj k věci deset schůzek týdně a snaží se složitý proces dotáhnout do konce.
Současnou podobu digitalizovaného stavebního řízení kritizuje řada subjektů, kterých se změna v legislativě dotýká. Kromě odborníků a analytiků se ke kritice přidaly také svazy, obchodní komory a asociace. Většina z nich se obává toho, že se digitalizace nepodaří do 1. července reálně zavést, což může vést k pozastavení povolovacího a stavebního procesu v ČR. Mezi kritiky patří například Svaz měst a obcí, Asociace developerů nebo Platforma pro zdravý stavební zákon.
Farmáři můžou osít neprodukční plochy, rozhodla vláda. Zmenší se i jejich plocha
Zemědělci budou moci osít neprodukční plochy jetelem či vojtěškou. Snížit by se jim měla také administrativa, žadatelé o platby budou předkládat méně dokladů a zautomatizují se kontroly. Návrh ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) přijala vláda na dnešním zasedání v Jablonci nad Nisou. Změnit se podle ministerstva mají také podmínky poskytování dotací, aby byly srozumitelnější.
"Schválili jsme, i na základě evropské dohody, že bude možné zasít víc půdy, ladem ji nezůstane ležet tolik. Logicky tím odpadají i kontroly," řekl Výborný po jednání kabinetu. Jde podle něj o třetí jednání vlády za sebou, na kterém ministři měnili podmínky pro hospodaření zemědělců.
Vláda dnes upravila podmínky pro přímé platby a schválila snížení rozlohy neprodukčních ploch o tři procenta na pět procent. Pro zemědělce to znamená, že ornou půdu, kterou měli původně vyhradit na neprodukční plochy, budou moct osít plodinami, na něž se váže dusík, například jetelem nebo vojtěškou. Mohou jim posloužit jako krmivo nebo k hnojení a zároveň to pomůže vytvářet biologickou diverzitu. Na přímých platbách mají zemědělci letos dostat podporu 20 miliard korun.
Původně museli zemědělci nechat ladem osm procent plochy, což bylo jednou z podmínek, aby měli nárok na vyplacení základní přímé platby ze společné zemědělské politiky (SZP). Evropská komise kvůli stížnostem zemědělcům ale částečně ustoupila a rozhodla, že udělí výjimku. Vláda dnes tuto výjimku pro přímé platby schválila.
Dále vláda schválila nařízení související se snižováním administrativní zátěže. Podmínku zapojení žadatele o platbu na dojnice nově splňuje například ekologický chov, kontrola mléčné užitkovosti a další režimy garantující kvalitu produkce mléka. Žadatele nezatíží předkládání dodatečných dokladů, protože kontrola bude automatická, na základě údajů z registrů. Upraví se i podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější a vůči žadatelům vstřícnější. Tiskový odbor ministerstva zemědělství na dotaz ČTK uvedl, že nařízení by mělo platit od 1. dubna.
Vláda schválila také dotaci, která bude platná až v roce 2025. Jde o podporu udržitelného hospodaření s fosforem a dusíkem a dostanou ji zemědělci při správném a vyváženém způsobu hnojení. Cílem dotace je zabránit přehnojování těmito látkami, nebo naopak omezit degradaci půdy pro nedostatek fosforu. Na dotaci by mělo být vyčleněno 200 milionů korun ročně.
MŽP: Liberecký a Královéhradecký kraj jsou v žádostech o dotace málo aktivní
Žadatelé o dotace z Operačního programu Životní prostředí v Libereckém a Královéhradeckém kraji jsou podle ministerstva životního prostředí málo aktivní. V Libereckém kraji ze 111 projektů bylo v programu zatím schváleno 53 za 1,21 miliardy korun, v Královéhradeckém kraji z 215 projektů dostalo 70 dotační podporu 979 milionů. V programu je 60,3 miliardy korun. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) materiál svého úřadu o dotačních programech v obou krajích předložil na dnešním jednání vlády. ČTK ho má k dispozici.
Mezi dotační prostředky patří Operační program Životní prostředí 2021 až 2027 (OPŽP), LIFE a Modernizační fond, které jsou financované EU. Z národních dotačních prostředků je to Národní program Životní prostředí, který je částečně financován z Národního plánu obnovy, a ostatní národní programy.
Největší objem podpory v současné době v Libereckém kraji putuje do zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí. V Královéhradeckém kraji nejvíce podpory z programu míří do vodohospodářské infrastruktury.
Hlavním cílem Modernizačního fondu v Česku je snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Liberecký a Královéhradecký kraj podle ministerstva nepatří mezi nejúspěšnější, co se týče územního dopadu podpory z Modernizačního fondu.
Z unijního programu LIFE, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu, se v Česku využily stovky milionů korun od doby vstupu země do EU. Program LIFE cílí především na podporu projektů na větším území, často s přeshraničním dopadem. V Libereckém kraji například dotačně podpořil inovativní technologii, která v mokřadech čistí vody kontaminované pesticidy.
Pomocí programu Nová zelená úsporám se prozatím ve všech třech etapách uskutečnilo a proplatilo 9520 žádostí za 1, 592 miliardy korun v Libereckém kraji. V Královéhradeckém kraji bylo proplaceno 16.597 žádostí za 2,889 miliardy korun.
Národní program životního prostředí je navržen jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí a programu Nová zelená úsporám. V roce 2021 byl národní program rozšířen o aktivity financované z dotace poskytnuté z Národního plánu obnovy. Podpora je poskytována formou dotace, půjčky nebo jejich kombinací. Mezi projekty podpořené programem patří v Libereckém kraji například výměna svítidel veřejného osvětlení ve městě Hejnice a v Královéhradeckém revitalizace parku u kostela v Horním Starém Městě na Trutnovsku.
čtk