S nadbytečnými kily u dětí bojují v jablonecké ordinaci úpravou životního stylu, který zahrnuje stravu, pohyb a spánek

Každé třetí dítě bude podle predikcí za 4 roky bojovat s vysokou hmotností. V roce 2050 by jich pak měla být podle odborníků až polovina. Shodit nadbytečná kila pomáhají pacientům lékaři v nově otevřené ambulanci dětské obezitologie v nemocnici v Jablonci nad Nisou. Kvůli obezitě dětem hrozí hypertenze, cukrovka, psychické obtíže či opotřebení kloubů. Odborníci se shodují, že pro léčbu je zásadní změna životního stylu a zapojení celé rodiny. Na problematiku upozorňují u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na středu 4. března.

Nadváha a obezita se u dětí nejčastěji rozvíjí mezi 11. až 15. rokem – v tomto věku se s nadbytečnými kily potýkají především chlapci. Z projektu Zdravá generace odborníků z Univerzity Palackého vyplývá, že vysoká hmotnost trápí každého třetího chlapce a šestou dívku. „Nejvíce pacientů máme v tomto věkovém rozmezí, ale máme v péči i mladší, např. osmileté děti. S nadváhou a obezitou však bojují také předškoláci. Setkávám se s tím, že rodiče čekají, že dítě z baculatosti vyroste. To se ale bez komplexní změny životního stylu většinou nepodaří a z obézního dítěte se v 80 % případů stává obézní dospělý,“ vysvětluje MUDr. Adéla Kočí. Právě změna životního stylu je dle ní základním krokem pro úspěšnou léčbu.

Za rozvoj obezity u dětí může především nadměrný příjem energie, například z ultrazpracovaných potravin, které obsahují velké množství kalorií, ale jen minimum živin. Dalším viníkem jsou slazené nápoje, energetické nápoje a nedostatek pohybu. „Máme v ordinaci děti, které pravidelně sportují a jejich výdej energie je velký. Přesto bojují s nadměrnou hmotností, protože jejich příjem stále převyšuje výdej. Jako největší problém vnímám dostupnost sladkého pití. Děti nejsou zvyklé pít vodu ani nic, co není slazené,“ říká MUDr. Kočí. Důležitým a často podceňovaným faktorem při rozvoji obezity u mladistvých je nedostatek kvalitního spánku. Právě únava mění regulaci pocitu hladu a nevyspalé děti preferují rychlé cukry a tuky.

„V prevenci i léčbě obezity hraje zásadní roli rodina. Ideální je, když rodiče předávají zdravé stravovací a pohybové návyky dětem již od malička. Důležité je snažit se v jídle o co největší pestrost, a pokud děti nemají zdravotní omezení, tak by měly zkusit vše. Setkala jsem se například s desetiletým chlapcem, který nikdy nejedl rybu, a to ani v příkrmech, protože doma ji nemají rádi. Přitom ryby určitě do zdravého jídelníčku patří. Je problém, když děti jedí jen pár vybraných potravin, protože jim mohou chybět důležité mikronutrienty,“ upozorňuje MUDr. Kočí. Podle dat z projektu Zdravá generace má dítě s jedním obézním rodičem až 50% riziko nadváhy a obezity. S oběma obézními rodiči se riziko šplhá až k 80 %.

S nadbytečnými kily u dětí bojují v jablonecké ordinaci především úpravou životního stylu, který zahrnuje stravu, pohyb a spánek. V případě, že děti změny životního stylu dodržují, ale nehubnou, zvažují lékaři také nasazení farmakologické léčby. „Spolupracujeme s nutriční terapeutkou a nemocniční psycholožkou. Některé děti se potýkají se šikanou, jiné čelí náročným situacím doma nebo mají neurovývojové poruchy, jako je ADHD. Psycholožka jim pomáhá zbavit se špatných návyků, například přejídání se hned po příchodu ze školy. Děti jsou ve velmi choulostivém věku a je důležité s nimi jednat citlivě, aby nedošlo k rozvoji poruch příjmu potravy. Chceme, aby si samy sebe vážily, necítily se méněcenné a obezitu vnímaly jako zdravotní problém, ne osobní selhání,“ popisuje MUDr. Kočí a dodává: „Léčba dětské obezity je boj na dlouhou trať. Děti nadbytečná kila nasbíraly v průběhu několika let, a hubnutí zabere čas. První čtvrt až půlrok bývá nejjednodušší, protože je vidět výsledek. Pak se hubnutí obvykle zpomaluje nebo stagnuje. Důležité je ale vytrvat.“

Obezita může u dětí způsobovat řadu vážných nemocí, jako jsou například nemoci srdce, ztučnělá játra, cukrovka, ale také astma, artróza či psychické problémy.

TZ/Dominika Faik