Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Secesní Brathův altán v Tyršově parku v Jablonci nad Nisou je v novém hávu

02. 12. 2020 | 5:39

Jabloneckému Tyršovu parku vévodí altán zvaný Brathův pavilon. Stavba stylově na pomezí secese a art deco vznikla roku 1913 z daru France Bratha. Letos město pavilon nákladem téměř 50 tisíc korun opravilo.

jablonec altán IMG 20201125 131147
Foto: JN

„Na pavilonu byla graffiti, která jsme nechali odstranit a celou stavbu nově natřít včetně zábradlí. Celkem jsme za opravu utratili 47,3 tisíce korun,“ konstatoval ekonomický náměstek Milan Kouřil. Opravu provedla jablonecká rodinná firma, která se už po tři generace zabývá malováním, nátěry a tapetováním.

Tyršovy sady vznikly s přičiněním jabloneckého Okrašlovacího spolku, jenž byl založený v roce 1879. Ačkoliv proti záměru spolku vystupovali někteří Jablonečané, nakonec se vše podařilo uskutečnit. Díky příspěvku jablonecké městské spořitelny spolek v roce 1884 vykoupil mokřinatý pozemek na levém břehu Nisy o rozloze 19.491 m², na němž byl v neděli 9. července 1893 park podle projektu zahradního architekta Hectora Ecka slavnostně otevřený. Během let přibývaly drobné plastiky a pamětní kameny. Přirozený zdroj spodní vody napájel jezírko, na kterém se v zimě bruslilo.

„Parky v té době sloužily nejen odpočinkovým, promenádním, ale také hudebním a tanečním aktivitám měšťanů. Jenže právě proto tomu jabloneckému něco chybělo. Pavilon pro kapelu! Takový otevřený altán se stříškou, jaký v té době byl již třeba v hájku za restaurací Střelnice. V Tyršově parku vznikl roku 1913 architektonicky velmi čistý objekt ve stylu na pomezí secese a art deco. Nápis v jeho stříšce stále ozdobně hlásá: Franz Brath Stiftung 1914 neboli Z daru Franze Bratha 1914,“ říká vlastivědný badatel Marek Řeháček.

JN/Jana Fričová