Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Sklářské svítání: Sklo je plně recyklovatelné, přesto velká část střepů končí na skládkách

13.10.2025 | 19:58

Sklo je prakticky stoprocentně a donekonečna recyklovatelný materiál, sklárny o něj mají zájem, přesto velká část střepů, které by bylo možné využít k výrobě nového skla, končí na skládkách. Platí to nejen pro Česko, ale pro celou Evropu. Problémem je sběr skla, zaznělo na dnešním diskusním setkání Sklářské svítání, které v Jablonci nad Nisou společně uspořádalo Muzeum skla a bižuterie a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

thalie122
Foto: Artur Irma

Výroba skla je energeticky náročná, cestou ke snížení uhlíkové stopy je tak co největší recyklace, použití střepů snižuje spotřebu energie i produkci oxidu uhličitého. Střepy jsou klíčem k ekologické výrobě, řekl Vlastimil Hotař z Technické univerzity v Liberci ve své prezentaci věnované střepovému hospodářství.

"Musíme sklo umět vybrat, sebrat a dostat ho zpátky na výrobní linky. A to je, jak se ukázalo, velký problém. Dělali jsme si průzkum, kolik končí v Evropské unii skla na skládkách, je to skoro 11 milionů tun a to číslo ještě není konečné, ještě to dopočítáváme. To číslo je ohromné a do roku 2030 by se měly najít technologie, které tohle sklo umožní zpracovat," doplnil Hotař. Poměrně úspěšně se podle něj daří recyklovat obalové sklo, v Evropě se ho ke zpracování vrací 80 procent, v Česku ještě o něco víc.

Nedaří se ale recyklovat zejména tabulové sklo, to na setkání potvrdil Petr Novák ze sklářské společnosti AGC, která je největším výrobcem plochého skla na světě. Firma vyvinula technologii Volta, která k tavení využívá z 50 procent elektřinu a z 50 procent plyn a je schopna až z 80 procent tavit skleněné střepy. Zatím jich ale není dost. "Proto teď máme projekty, abychom ty střepy získali," doplnil Novák.

"My jsme se zavázali jako AGC být uhlíkově neutrální v roce 2050. V roce 2030 snížit uhlíkovou stopu o 30 procent," řekl Novák. Jednou z cest je podle něj projekt Volta. AGC vyrábí tabulové sklo a také skla pro automobily, skleněný odpad z vlastní výroby firma znovu využívá, daří se jí spolupracovat také s odběrateli, kteří sklo dál zpracovávají, i jejich odpad tak míří zpět do sklárny. Nedaří se ale podle Nováka získat sklo například z rekonstrukcí budov, to většinou stále končí na skládkách.

Výroba skla je v Česku tradičním odvětvím. Podle výroční zprávy Asociace sklářského a keramického průmyslu loni tržby českých sklářů klesly meziročně zhruba o devět procent na 52,95 miliardy korun. Výrazný propad tržeb zhruba o pětinu zaznamenali výrobci plochého skla, jejichž tržby klesly na 20,42 miliardy korun. Růst zaznamenali výrobci obalového skla a také skleněných vláken, pokles zaznamenala produkce užitkového a ostatního skla. Sklářská výroba zaměstnávala loni 15.853 lidí, meziročně o deset procent méně.

čtk