Diamo bude sledovat pokles země kvůli těžbě v polském dole Turów. Čidel bude méně, ne všichni místní souhlasili

Pohyb terénu u česko-polské hranice bude monitorován nejméně do roku 2040. K vybudování jednotlivých bodů používá podnik podle Klátila půdní jamkovač nebo vrtnou soupravu. V případě půdního jamkovače se budují měřící body v nezámrzné hloubce od 1,7 metru do dvou metrů. Vrtné soupravy mohou měřicí body dostat až do hloubky tří metrů. "Jedná se vlastně o ocelové tyče, které mají půlkulové nerezové zakončení a z důvodu ochrany jsou opatřeny betonovou skruží," doplnil Klátil. V polích, kde by bylo snadné, skruž přehlédnout, upozorňuje na místo ještě plastová signální tyč.

"My naměříme nadmořskou výšku každého jednoho vybudovaného bodu. Jednou za rok se zase body přeměří přesnou nivelací a zjistí se jejich nadmořská výška, a rozdíl těchto výšek je pak pokles terénu," doplnil náměstek ředitele TUU pro výrobu a ekologii Josef Štádler. Tyč je podle něj záměrně v nezámrzné hloubce a je pevně zabetonovaná, aby na ni neměly vliv voda nebo teplotní výkyvy, a dalo se přesně naměřit, zda dochází, či nedochází k pohybům v terénu. Naměřená data poslouží pro případné vymáhání kompenzací za škody způsobené na české krajině, dodal Štádler.

Hnědouhelný důl Turów v Polsku zásobuje uhlím hlavně stejnojmennou sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Navzdory námitkám z české strany Poláci plánují důl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit chtějí do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Obce v příhraničí se kvůli tomu obávají poklesu půdy, ale hlavně ztráty vody a také zvýšení hluku a prašnosti. Česká geologická služba proto bude sledovat pohyb podzemních vod, krajská hygienická stanice v Liberci zase měřit hluk a Český hydrometeorologický ústav výskyt prachu v ovzduší.

čtk