Hluk z hnědouhelného dolu Turów se již nyní blíží limitním hodnotám. Měření zajistilo ministerstvo
Obavy obyvatel z česko-polského pohraničí ze zvýšení hluku v souvislosti s plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów jsou podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) oprávněné. Měření, která se v oblasti Uhelné a Oldřichova na Hranicích na Liberecku dělala loni, ukázala, že se celonoční dlouhodobá hluková zátěž blíží doporučenému limitu 40 decibelů. V několika případech byl dokonce limit překročen, informoval dnes ČTK hejtman.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu, už teď přitom z dolu kvůli těžbě odčerpávají tisíce metrů krychlových vody. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen hluku a prachu, ale především ztráty pitné vody. Už dnes voda v oblasti mizí, což potvrzují měření České geologické služby.
Měření hluku zajistilo ministerstvo životního prostředí na okraji zástavby v Uhelné a Oldřichově na Hranicích, které jsou na české straně těžební jámě nejblíže, leží zhruba dva kilometry od dolu. Monitoring se loni uskutečnil čtyřikrát ve vybraných sedmi- až osmidenních obdobích od května do listopadu 2020. Měřilo se od 22:00 do 6:00. Zpráva předpokládá, že s přibližováním těžebního prostoru k hranici hluk poroste.
"Proto bychom také chtěli, aby polská strana vybudovala mezi dolem a českým územím ochranný val a vysázela zeleň," doplnil Půta.
Měření hluku bude pokračovat i letos, stejně jako pozorování podzemní vody. Česká geologická služba dlouhodobě hladinu spodní vody sleduje. K původním 18 vrtům přibylo loni na jaře dalších 27. Loni na podzim Státní podnik Diamo vybudoval podél česko-polské hranice 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy. U hranic je i stanice sledující prašnost.
čtk