Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Jednání s Polskem o těžbě uhlí v hnědouhelném dolu Turów by měla pokračovat příští týden

11. 01. 2022 | 18:27

ednání Česka s Polskem o pokračování těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice, dopadech těžby a případných kompenzacích škod by měla pokračovat v příštím týdnu. Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) by měla zasednout k dalšímu jednání s polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Dalšímu kolu jednání bude předcházet návštěva Hubáčkové v Libereckém kraji ve čtvrtek 13. ledna.

turow detail turow1
Foto: Artur Irma

"Paní ministryně chce mluvit se starosty obcí, kterých se problematika Turówa nejvíc týká, to znamená, že tam budou zastoupeni jak starostové z Hrádecka a Chrastavska, tak z Frýdlantska. Chceme paní ministryni vysvětlit náš pohled na celou tu situaci, přítomni budou i zástupci vodárenských organizací, abychom dokázali vysvětlit, co vlastně v rámci toho vyjednávání s Polskem požadujeme," řekl dnes ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

V okolí německé Žitavy, Hirschfelde a polské Bogatyně se hnědé uhlí těží od konce 18. století. V současné době zásobuje důl Turów hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl plánuje postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Těžit se Poláci chystají až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů.

Obce na české straně hranice bojují proti rozšíření dolu už šest let, obávají se zvýšené prašnosti a hluku, ale především ztráty zdrojů pitné vody. Už dnes voda v příhraničí mizí, což potvrzují měření České geologické služby. "My bychom rádi, aby PGE jasně garantovalo, že na českém území nebudou porušovány limity, které chrání obyvatele, limity prašnosti, limity hluku, že bude ochráněna pitná voda v České republice. Že tam bude probíhat společný monitoring a jeho vyhodnocování a také, že investor bude investovat do ochranných opatření," řekl Půta. Postavit by měl kromě jiného ochrannou stěnu, která by měla zabránit odtoku vody z českého území. Vybudovat má také zelený val, který před prachem a hlukem z dolu ochrání Uhelnou, jež je dolu na české straně nejblíž.

Poslední oficiální jednání s Poláky se podle Půty uskutečnila před sněmovními volbami loni na podzim. "Pak ještě proběhla nějaká konzultace po výměně ministrů životního prostředí v Polsku, od té doby jednání neprobíhala," řekl liberecký hejtman. Poláci v polovině listopadu poslali další návrh dohody, který byl ale pro českou stranu nepřijatelný. Jednání tak budou pokračovat po více než dvouměsíční pauze. Podle Půty je ale dohoda lepší, než se s Polskem soudit.

Česko se kvůli těžbě obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Protože Varšava se odmítla podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Polská vláda odmítá přerušení těžby, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země, neplatí ani nařízené sankce. Negativní vlivy těžby na českém území Polsko dlouhodobě odmítá.

Za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí a proti plánovanému rozšíření dolu vznikla petice, pod kterou se podepsalo přes 13.000 lidí nejen z Libereckého kraje. Podpisy pod ní jsou z celé České republiky, ale také z Německa a Polska. Odpůrci těžby žádají uzavření dolu a obrátili se i na Evropský parlament. Na sobotu 15. ledna svolala skupina odpůrců těžby z Polska, Česka a Německa demonstraci přímo před důl Turów, odkud chtějí jít do Bogatyně.

čtk