Kvůli africkému moru prasat se zpřísnily podmínky v katastrech Hejnic a Bílého Potoka

"Důvodem této změny jsou nálezy pozitivních kusů v blízkosti hranic obou pásem a tím vyšší riziko výskytu infekčních kusů," vysvětlil důvody změny Majer. V srpnu podle něj laboratoř nákazu africkým morem potvrdila u dalších tří divočáků, dva ulovili myslivci v Raspenavě a v Háji u Habartic, pozitivně vyšly testy také u uhynulého prasete, které našli u Dolních Pertoltic. Od prvního potvrzeného případu loni v prosinci se už podle mluvčího SVS nákaza prokázala u 52 uhynulých nebo ulovených divokých prasat na Frýdlantsku a jednoho nakaženého divočáka ulovili i na Českolipsku.

V Libereckém kraji jsou v souvislosti s nákazou zavedena dvě vymezená pásma II, která veterináři vytyčili kolem míst nálezů nakažených zvířat - jedno je na Frýdlantsku a druhé na Českolipsku. Pásma zahrnují dohromady katastry 44 obcí. Obklopuje je nárazníková oblast zvaná uzavřené pásmo I, které zahrnuje 166 katastrálních území a sahá od česko-polské hranice až za Máchovo jezero. V celé oblasti mohou divočáky lovit jen předem proškolení lovci a každý ulovený kus musí být vyšetřen na africký mor.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Největším zdrojem nákazy jsou uhynulé kusy divočáků, proto je myslivci vyhledávají. Virus je velice odolný, a to i vůči nízkým teplotám, například v mraženém mase může přežívat i několik let. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, podle ředitele liberecké veterinární správy Romana Šebesty ale mohou být přenašeči nákazy.

čtk