Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Pískovcové reliéfy křížové cesty z Grabštejna jsou součástí odhalených základů kostela ve Václavicích

18. 07. 2019 | 17:01

Křížová cesta se 14 zastaveními ode dneška doplňuje nedávno odhalené základy bývalého kostela ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Pískovcové reliéfy nechal původně vytvořit operní pěvec Luděk Vele pro kopec hradu Grabštejn, dnes je pomáhal instalovat na novém místě.

vele TvLKgrabstejn1
Foto: Artur Irma

"Doufám, že na dlouhou dobu budou na tomto památném místě, kde v roce 1976 zbourali komunisté kostel. A ta křížová cesta v roce 2016 za kapitalismu musela z Grabštejna," řekl dnes Vele ČTK. Stély musel tehdy jako iniciátor projektu odstranit na základě rozhodnutí krajského úřadu, protože je na kopec umístil bez povolení a podle památkářů se tam ani historicky nehodily. "Doufám, že tady budou takovým mementem úřednické arogance a lidské blbosti na nějakou dlouhou dobu a že si toho lidé z Václavic budou vážit," dodal emeritní sólista opery Národního divadla.

Na místě zaniklého kostela sv. Jakuba v areálu václavického hřbitova chce Hrádek nad Nisou vytvořit poutní místo. Mělo by sloužit pro různá setkání a akce, jako je třeba svatojakubská pouť. "Tady je duchovní, církevní pouť se mší, občerstvením, jak to bývalo, než přišly kolotoče," řekl dnes ČTK starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka. Letos se bude pouť ve Václavicích konat 27. července, poutní místo v tu dobu ještě nebude dokončené. "Zatím je to místo hodně syrové. Jak má správně vypadat, ocení všichni, co přijdou příští rok," dodal Horinka.

Výkopové práce už skončily, podařilo se při nich odhalit základy celého obvodu kostela. "Základy většího půdorysu jsou barokní, menší jsou středověké," řekl dnes ČTK investiční technik města Jiří Palas. Místy se dochovala kamenná podlaha, v horní části i žulový okapový chodník nebo základní kámen oltáře. Vizí do budoucna je podle Palase na něj kamenný oltář vrátit. Archeologům se podařilo objevit i několik artefaktů. "Našli jsme keramické střepy, kované hřebíky ze 13. století, tři mince. Jedna je z rakousko-uherské doby a dvě ze středověku," uvedl Ruslan Haydamakha, který se na archeologickém průzkumu podílel.

Archeologové nalezli i vitráže. Podle Palase by jednu rádi zasadili do středu dřevěného kříže, který by zde měl přibýt. V plánu je i vytvoření mobilní aplikace, aby si návštěvníci dokázali lépe představit, jak kostel vypadal. "Uvidí, jak se stavěl. Je to ale zatím jen vize," dodal. Původní kostel byl nejspíš z roku 1326 a za třicetileté války byl zcela zničený. Po obnovení vydržel do roku 1976. Zbořen byl poté, co se mu propadly krovy a střecha.

čtk