Šaldovo divadlo chystá pro svou letní scénu Carminu Buranu a Baladu o zbojníkovi. V Jítravském Dvorci se hraje u koní

CARMINA BURANA

20. a 21. června 2026 v jízdárně Jítravského Dvorce

Komponovaný večer opery, baletu a Dětského operní studia DFXŠ

Komponovaný večer opery a baletu DFXŠ na Jítravském Dvorci je rozdělen na dvě části – v té první baletní soubor DFXŠ představí taneční kompozici Proměny, kterou připravil choreograf Jarek Cemerek na hudbu B. Smetany a B. Dessnera. Poté vystoupí Dětské operní studio, jež pod vedením Lindy Hejlové Keprtové a Silvie Langrové vytvořilo scénickou skicu na kantátu Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Po přestávce pak zazní v podání sólistů, sboru a orchestru DFXŠ ve spolupráci s dětským pěveckým sborem Severáček kantáta Carla Orffa Carmina Burana.

Baletní soubor DFXŠ choreografií Proměna rozehrává citlivou úvahu o proměnlivosti lidského života. O tom, jak nás zkušenosti formují, jak se proměňuje náš vnitřní svět i vztah k okolí a jak každá změna v sobě nese možnost nového začátku, ať si to uvědomujeme, nebo ne. Život je neustálý proces proměny, složený z rozmanitých, často neuspořádaných a předem neznámých fází. V jejich souhře se rodí tajemství lidského osudu. Kolik dobra či zla se při jeho odhalení ukáže, závisí na každém z nás. Nikdy nejsme pouhým nečinným objektem této proměny, jak by se někdy mohlo zdát. Jsme její součástí i spolutvůrci.

Otvírání studánek Bohuslava Martinů je jedinečným spojením hudby, poezie a hlubokého vztahu k rodnému kraji. Kantáta vznikla roku 1955 na text básníka Miloslava Bureše, jehož verše zachycují starobylý zvyk jarního čištění studánek na Českomoravské vrchovině. Martinů, žijící tehdy v emigraci, do díla promítl vzpomínky na českou krajinu i touhu po duchovní očistě. Hudební řeč skladby je prostá, průzračná a citlivě propojuje lidové inspirační zdroje s osobitým kompozičním stylem autora. Otvírání studánek patří k vrcholům pozdní tvorby B. Martinů a dodnes oslovuje posluchače svou lyrickou krásou, humanistickým poselstvím a nadčasovou symbolikou návratu k čistým pramenům života.

Carmina Burana představuje jedno z nejvýznamnějších vokálně-instrumentálních děl 20. století a zároveň vrchol tvorby německého skladatele Carla Orffa. Inspirací pro tuto kantátu, komponovanou v letech 1935–1936, se staly rozsáhlé sbírky středověké světské poezie nalezené v benediktinském klášteře Benediktbeuern v Bavorsku. Orff zhudebnil dvacet čtyři textů psaných převážně latinsky, ale také středohornoněmecky a starofrancouzsky. Jejich tematický záběr sahá od oslav jara a přírody přes milostnou lyriku až po satirické reflexe lidských slabostí, požitkářství a nestálosti osudu.

Kompoziční výstavba díla je sjednocena motivem kola štěstěny, symbolizujícího neustálou proměnlivost lidského života. Tento princip rámuje monumentální sbor O Fortuna, který otevírá i uzavírá celé dílo a je jedním z nejrozpoznatelnějších hudebních motivů moderní doby. Orffova hudební řeč se vyznačuje důrazem na rytmus a mimořádně působivou práci se sborem, díky čemuž dosahuje intenzivního emocionálního účinku.

Od své premiéry ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1937 si Carmina Burana získala neochvějné postavení v koncertním repertoáru. Dodnes fascinuje posluchače svou archaickou silou, dramatickou naléhavostí i nadčasovou výpovědí o lidské existenci, čímž se řadí mezi nejhranější a nejvlivnější hudební díla minulého století.

BALADA O ZBOJNÍKOVI

Podle románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník napsali Jiří Janků a Petr Svojtka.

Postavu Nikoly ztvární Filip Jáša, Eržiku Karolína Baranová.

25. a 26. června 2026 open air na Jítravském Dvorci

Úspěšný činoherní muzikál Nikola Šuhaj s úžasnými písněmi Petra Ulrycha se na dvě reprízy vrací, tentokrát v upravené verzi a pod názvem Balada o zbojníkovi. Pro naši letní scénu v Jítravském dvorci připravujeme speciální edici této inscenace, která bude divácky zcela jedinečná, protože scénografii bude vytvářet sama nádherná podhorská příroda tohoto překrásného kraje. Obě dvě představení nás zavedou do Podkarpatské Rusi dvacátých let minulého století a připomenou nám příběh plný lásky, vášně a magie, tak, jak jej ve své slavné knize kdysi vykreslil Ivan Olbracht.

Slavná kniha Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník byla napsána před devadesáti lety. Velký romantický příběh, který byl inspirován skutečnými osudy podkarpatského zbojníka a je zručně doplněn o pár milostných, dramatických a magických peripetií, se časem dočkal mnoha divadelních i filmových zpracování. Asi nejznámějším z nich je Balada pro banditu z pera Milana Uhdeho a s písněmi Miloše Štědroně, kterou poprvé uvedlo v polovině sedmdesátých let minulého století Divadlo na provázku. Ovšem ještě před tím, v roce 1974, sourozenci Hana a Petr Ulrychovi vydali své legendární tematické LP album Nikola Šuhaj loupežník, které je knihou přímo inspirováno a sklidilo u posluchačů obrovský ohlas. Nádherné písně z této desky se následně objevily v divadelní dramatizaci Olbrachtova románu, jejímž autorem je Bohumil Nekolný a později také v muzikálu Stanislava Moši Koločava. A právě tyto písně jsme se rozhodli zakomponovat do naší liberecké dramatizace i my. Autory adaptace, která byla ušita na míru souboru DFXŠ, jsou Jiří Janků a Petr Svojtka.

Dramaturg a spoluautor scénáře, Jiří Janků k tomu řekl: „Nádhera jizerskohorské přírody si v ničem nezadá s tou podkarpatskou, a proto chci věřit, že v Jítravě půjde o dvě zcela mimořádná představení, která, jak věřím, budou pro všechny diváky neopakovatelným zážitkem.“

TZ DFXŠ/Eleonora Kočí