Višňová připravuje anketu k výstavbě osmé větrné elektrárny, k rozšíření větrného parku má výhrady

U osady Andělka stojí sedm stometrových větrných elektráren o celkovém výkonu 14,35 megawattu (MW), šest postavili v roce 2012, o dva roky později sedmou. Od roku 2015 provozuje větrný park společnost VP Andělka. Firma chce teď postavit osmou elektrárnu s výškou tubusu 166 metrů a instalovaným výkonem 6,2 MW. Stát by měla na obecním pozemku, zastupitelstvo se záměrem v prosinci 2024 souhlasilo. Lidé z okolí se ale obávají zvýšení hluku, už teď mnohé z nich obtěžuje, zaznělo v březnu při projednávání záměru

Proti záměru vznikla petice. Výhrady místních byly pro starostu překvapením. "Za celou dobu jsme měli jen jedinou stížnost," řekl. Obec se proto dohodla na měření hluku v nejbližším stavení a připravuje anketu. "Zapojit chceme nejen trvale žijící obyvatele, ale také chalupáře," doplnil Scheidl. Višňová má devět osad, kde žije zhruba 1400 stálých obyvatel a desítky chalupářů, v oblasti přímo dotčené elektrárnami je kolem 150 domů. Obec chce nechat rozhodnout místní, v obecním referendu by podle Scheidla mohly hlasy z jiných osad převážit.

Pro obec jsou elektrárny zdrojem příjmů, za dobu jejich existence do rozpočtu získala téměř 12 milionů korun. U osmé elektrárny nabízí firma obci milion korun při podpisu plánovací smlouvy a dalších 1,75 milionu korun ročně po dobu provozu elektrárny. Z toho 850.000 korun ročně je určeno jako příspěvek na energie pro obyvatele Andělky. Tyto peníze by se měly rozdělit mezi obyvatele, kteří tam mají trvalé bydliště, i chalupáře.

Příjmy od provozovatele elektráren investuje podle Scheidla obec do rozvoje území. "Za šest milionů korun jsme v Andělce zrekonstruovali kulturní dům a zřídili tam obchod, který měsíčně dotujeme 10.000 korun, přispíváme místním na výstavbu malých čistíren odpadních vod i na projekty, jako jsou výměny oken a zateplení domů," řekl starosta. Jen za poslední čtyři roky podle něj z peněz za elektrárny i vlastních příjmů investovala Višňová do rozvoje Andělky zhruba 15 milionů korun.

Liberecký kraj má s větrnou energetikou víc než dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem u hranic s Polskem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě přes 109 gigawatthodin elektrické energie.

V návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, ale ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s oblastmi Frýdlantska a Hrádecka nepočítá. "Bylo to pro nás překvapením," řekl Scheidl. Oblast je pro stavbu větrných elektráren vhodná, dokazují to i desítky elektráren na opačné straně hranice v Polsku a blízkém Německu. V Libereckém kraji je ale v návrhu zón pro větrné elektrárny pět lokalit - jedna v Ralsku na Českolipsku a ostatní na Semilsku.

čtk