15. ročník Příběhů bezpráví připomene 30. výročí od pádu železné opony. V kraji se zapojila dvacítka škol
Ve čtvrtek 31. října se v pražském kině Lucerna uskuteční slavnostní zahájení 15. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Během večera budou předány Ceny Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu, oceněni budou poprvé i zahraniční obhájci lidských práv. Přes 680 zapojených škol si letos vybírá z nabídky tří filmů, které se tematicky vztahují k výročí sametové revoluce a fenoménu emigrace.
Podle interaktivní mapy se v Libereckém kraji zapojily dvě desítky škol. Nejvíce v krajském městě, po jednotlivých v ostatních obcích a městech, například v Jablonci, Rokytnici, Velkých Hamrech či Harrachově.
Za dosavadní existenci projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách uspořádaly školy 8 238 projekcí, kterých se zúčastnilo bezmála 339 000 žáků. Také během letošního listopadu se na stovkách českých základních a středních škol uskuteční filmové projekce s tematikou moderních československých dějin doprovázené besedami s pamětníky, historiky i filmaři.
„Projekt Příběhy bezpráví vznikl před patnácti lety – v reakci na skutečnost, že na mnoha školách neměli žáci možnost dozvědět se ve výuce více o komunistickém režimu, tedy o nedávné minulosti, která stále výrazně ovlivňuje naše životy. Platí to bohužel i nyní, třicet let po sametové revoluci. Přitom bez hlubší znalosti toho, jak vypadalo uvedení zdánlivě ušlechtilé komunistické ideologie do praxe, bez jasného pojmenování zločinné podstaty tehdejšího režimu, mladí lidé snáze uvěří báchorkám o jeho pozitivech. Vzniká tak prostor pro různé demagogy a populisty, kteří zejména v poslední době ve zvýšené míře nabízejí snadná a rychlá řešení složitých otázek a slibují, že právě oni zavedou pořádek a blaho pro všechny,“ říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota. K tematickému zaměření letošního ročníku dodává: „Pro kulaté výročí pádu železné opony jsme připravili nový film nazvaný 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu. Společně s publikací Emigrace a život v exilu přibližuje téma emigrace, které zůstává dlouhodobě poněkud stranou pozornosti a není předmětem širší společenské debaty. Naše moderní dějiny jsou přitom mimo jiné dějinami útěků a vyhánění. Jsem přesvědčen, že exil je v souvislosti s výročím konce komunistické diktatury na místě připomenout. Pokud si navíc uvědomíme, kolik desítek tisíc Čechů našlo v těžkých dobách útočiště v cizině, přivede nás to k hlubšímu zamyšlení nad osudy lidí odcházejících z méně šťastných koutů světa, aby mohli žít důstojně nebo „jen“ přežít.“
Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky tří filmů. Tentokrát se tematicky vztahují k 30. výročí konce komunistického režimu u nás i v okolních státech a k tématu emigrace.
Nejnovějším z nich je dokument Karla Strachoty 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu přinášející příběh jednadvacetiletého studenta Petra, který v roce 1989 emigroval z Československa do Francie. Snímek přibližuje na Petrově osudu nelehké začátky života v emigraci, osamělost v nové zemi, ale i radost z nabyté svobody. Pomocí archivů také připomíná klíčové události při pozvolném rozpadu sovětského bloku včetně role studentů při pádu režimu v tehdejším Československu.
Dalším snímkem je půlhodinový sestřih dokumentu Jana Špáty Největší přání 1989, který na základě názorů pestré škály mladých lidí věrně zachycuje stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.
Třetím titulem je nejpřehrávanější film portálu JSNS.CZ 1989: Z deníku Ivany A., jehož předlohou se stal autentický deník osmnáctileté Ivany. Střihový snímek obohacený unikátními archivy, animacemi a výraznou hudbou je osobitým pohledem středoškolačky na poslední rok existence komunistického Československa.
Zapojené školy dostanou také plakátovou výstavu 1989 - Rok zázraků zpracovávající revoluční rok 1989 jak v Československu, tak v mezinárodním kontextu včetně pádu režimů ve východním bloku a tématu emigrace. Výstavu tvoří reálné dobové plakáty z roku 1989, informativní plakáty s dobovými fotkami, citacemi pamětníků a archivními dokumenty a také dva interaktivní plakáty, které vedou žáky k pátrání po vzpomínkách na sametovou revoluci. Dvanáct plakátů této výstavy bude k vidění po celý listopad v pražské Langhans Galerii - Centru Člověka v tísni.
Pro školy je také letos přichystán třetí dotisk publikace Emigrace a život v exilu. Jednotlivé kapitoly skládající se z textů, fotografií a archivních materiálů představují československý exil v letech 1948- 1989. Prvních 100 přihlášených škol získá i unikátní výukovou hru Operace Paměť.
Školy mají možnost zapojit se do Měsíce filmu na školách také prostřednictvím projektu Naše revoluce. V rámci jeho druhého cyklu studentské týmy opět mapují příběhy lidí z jejich okolí, kteří sametovou revoluci zažili a chtějí svůj příběh sdílet s ostatními. Výsledné materiály sestávající z výpovědí pamětníků, dobových fotografií, plakátů či článků z regionálního tisku jsou pak součástí Mapy Příběhů bezpráví.
V neděli 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) bude na Jungmannově náměstí v Praze připraveno Kino Příběhů bezpráví. Půjde o veřejné promítání filmů 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu a 1989: Z deníku Ivany A., které poběží ve smyčce od 11:00 do 22:00 po celý den.
11. ROČNÍK CENY PŘÍBĚHŮ BEZPRÁVÍ
Během slavnostního zahájení 15. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách, budou 31. října v kině Lucerna již tradičně předány Ceny Příběhů bezpráví lidem, kteří se postavili komunistickému režimu. Letošními laureáty jsou Vlasta Černá, Jiřina Čechová a Jan Kratochvil. Vzhledem k 30. výročí od pádu železné opony bude poprvé symbolicky udělena cena i zahraničním bojovníkům proti nedemokratickému režimu, v tomto případě dvěma lidskoprávním aktivistům z Uzbekistánu.
„Jedním z cílů projektu Příběhy bezpráví je upozornit na důležitou úlohu občanské společnosti při znovuzískání a také udržení demokracie a připomenout, že vydobytá svoboda není samozřejmostí a je třeba o ni pečovat. I když letos slavíme 30. výročí sametové revoluce, díky níž žijeme v demokracii, jsme si dobře vědomi, že slavit nestačí. Proto budeme nadále podporovat a oceňovat statečné lidi, v jejichž zemích není svoboda bohužel samozřejmostí a kteří tak v současné době stále bojují proti nedemokratickému režimu,“ říká ředitel pořádající společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek k letošnímu udělení zahraniční Ceny Příběhů bezpráví dvojici lidskoprávních aktivistů z Uzbekistánu Azamjonu Formonovovi a Agzamu Turgunovovi, který cenu osobně převezme.
Výjimečnost Ceny Příběhů bezpráví spočívá v tom, že ji udělují mladí lidé, kteří tak mají možnost vyjádřit úctu k často neznámým hrdinům, jež objevili ve svém okolí. Jako obvykle budou Ceny Příběhů bezpráví předány z rukou významných osobností. V letošním roce to budou Karel Schwarzenberg, Matěj Forman a Halka Jeřábek Třešňáková.
Mezi letošní laureáty Ceny Příběhů bezpráví patří Vlasta Černá, která v 50. letech ve věku pouhých sedmnácti let ukrývala spolu s dalšími lidmi pronásledovaného kněze a během pokusu překročit s ním státní hranici se stala obětí léčky Státní bezpečnosti a byla zatčena. Ve vazební věznici strávila celkem sedmnáct měsíců, z toho několik na samotce a vážně zde onemocněla. Později se jí podařilo vystudovat psychologii a až do penze pracovala jako klinický psycholog v brněnské psychiatrické léčebně.
Další laureátkou je Jiřina Čechová, která od roku 1965 učila na gymnáziu ve Znojmě. Mezi studenty byla oblíbená, protože jim nelhala a nepřijala komunistický výklad dějin. V roce 1970 byla ale ze školy za nesouhlas s politickou situací po okupaci Československa vyhozena a další zaměstnání těžko sháněla. Doma překládala Orwella a s manželem rozšiřovali text Charty 77. Sama pak Chartu podepsala a mezi známými rozšiřovala i další petice. Ze stálé pozornosti Státní bezpečnosti ji vysvobodila až sametová revoluce, po které se vrátila k učení na gymnáziu.
Třetím oceněným je Jan Kratochvil, jehož život výrazně ovlivnila činnost jeho otce, poúnorového emigranta, který působil jako zpravodajský důstojník americké armády a stal se také světovým náčelníkem exilových skautů. Janova matka byla kvůli otcově činnosti často vyslýchána a vězněna a Jan byl proto nucen vyrůstat v dětském domově. Později demonstroval proti okupaci Československa a 21. srpna 1969 byl přítomen zastřelení Danuše Muzikářové v Brně. Poté se zapojil do disidentských aktivit, působil v rámci Skryté církve či vydával samizdaty. V roce 2007 otevřel v Brně Muzeum českého a slovenského exilu 20. století.
Součástí slavnostního večera bude i vzpomínka na Jiřího Stránského, který od samého počátku projekt Příběhy bezpráví podporoval.
Filip Šebek, mediální koordinátor projektu Příběhy bezpráví