Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Bek: Vysoké školy v kraji by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent

04. 02. 2025 | 15:55

AKTUALIZOVÁNO: Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc zhruba 71 milionů korun. Novinářům to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji jde o 14 procent, v Ústeckém asi o 16 procent.

TUL MAD 120034612 3257491734348504 5342226588911253262 o
Foto: Mad

Ministerstvo školství zároveň podle Beka připravuje podmínky pro vznik veřejné neuniverzitní vysoké školy v Karlových Varech. V pondělí Bek kraj navštíví a bude jednat o možném projektu. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, uvedl.

Vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25 až 34 let je podle Beka v Česku v porovnání s vyspělými zeměmi málo, zároveň jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly, uvedl. Letošní meziroční nárůst rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun podle něj podpoří vysokoškolské vzdělávání v regionech s nižší mírou vzdělanosti. VŠ budou letos pracovat s 34,9 miliardy korun. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.

Počet přijímaných studentů by měly podle Beka zvýšit všechny vysoké školy s výjimkou takzvaných výzkumných univerzit, jako je například Univerzita Karlova (UK), či uměleckých vysokých škol, od nového akademického roku o tři procenta. UK je největší vysoká škola v Česku, podle statistik ministerstva měla předloni 51.560 studentů, na všech veřejných vysokých školách jich bylo 280.175. Ministerstvo podle Beka uvítá, pokud se UK rozhodne navýšit počet studentů, nebude to ale její povinnost. Pro většinu univerzit podle něj naproti tomu tříprocentní navýšení povinnost bude. Nárůst by měl být postupný tak, aby neohrozil kvalitu vzdělávání, dodal.

"Významně se rozšíří okruh oborů, v nichž si stát bude objednávat vyšší nárůsty počtu studentů," řekl Bek. Dříve to stát udělal třeba v případě studentů medicíny. Ministerstvo podle ministra připravilo schéma financování k přijímání vyšších počtů studentů například do oborů, které souvisí se školstvím. Více peněz by mělo jít třeba do oborů učitelství, školní psychologie, ale i zdravotnických a technických studijních programů. Zmínil energetiku či výrobu a vývoj čipů, polovodičů. Studentů učitelství by školy měly v novém akademickém roce přijímat o pět procent více, uvedl. V dalších letech se podle něj počítá s vyšším nárůstem. Největší podporu by měly školy dostat na navýšení počtu přijímaných na nelékařské zdravotnické obory.

Zlepšit se mají podle Beka i podmínky studentů. Například ubytovací stipendia vzrostou z 5400 korun na 6150 korun ročně a dotace na stravování se zvýší z 17,95 korun na 20,50 korun na jedno jídlo, uvedlo ministerstvo. Rozpočet podle Beka počítá i s vyššími stipendii pro doktorandy. Tato stipendia se navyšují o 14 procent, celkově na částku 1,91 miliardy korun, uvedlo MŠMT. Zlepšit podmínky doktorandů má i novela vysokoškolského zákona, kterou v lednu vrátil Senát k projednání Sněmovně.

Rozpočet podle Beka umožňuje navyšovat i výdělky vysokoškolských učitelů. Jak budou vysoké školy odměňování akademiků zvyšovat záleží podle něj na příslušných orgánech vysoké školy. "Platí, že tentokrát mohou na mzdách růst vysoké školy více než regionální školství a tím se napravuje ta jakási nespravedlnost,“ řekl Bek. Platy učitelů v regionálním školství, do kterého patří mateřské, základní a střední školy, podle něj letos vzrostou o sedm procent.

Průměrný plat učitele v základní škole byl podle rozpisu rozpočtu na rok 2025, který zveřejnilo MŠMT, loni 54.488 korun, v roce 2025 má být průměrný plat 58.219 korun. U středoškolských učitelů ze zvýšil o 4131 korun na 59.523 korun.

Vzdělanost mladých lidí v ČR:

Kraj Podíl lidí ve věku 25-34 s VŠ vzděláním v procentech
Praha 52,37
Středočeský 27,07
Jihočeský 27,75
Plzeňský 24,65
Karlovarský 14,28
Ústecký 16,42
Liberecký 21,95
Královéhradecký 25,31
Pardubický 25,34
Vysočina 26,97
Jihomoravský 37,53
Olomoucký 28,56
Zlínský 30,74
Moravskoslezský 27,07

Zdroj: MŠMT

čtk